V České republice studuje více než deset tisíc Slováků. Většina jich míří do Brna a do Prahy. Výjimkou nejsou ale ani Pardubice.
V Pardubicích studuje například Lucia Babjakova z Košic, která se rozpovídala o tom, co dnes, dvacet let po rozpadu Československa, vede stále více slovenských studentů k tomu, aby jezdili na vysoké školy do České republiky. A také, jaké největší rozdíly  mezi oběma zeměmi vidí.

Jak zpětně vnímáte rozdělení Československa? A jak to tenkrát vnímali vaši rodiče?
Já sama ho ani moc nevnímám, protože si nepamatuji na dobu, kdy jsme byli spolu. Ani moji rodiče na rozdělení příliš nevzpomínají. Zmiňují ho možná pouze ve spojení s průmyslem.

Jak vzpomínají na rozpad Slováci?
Je těžké říct, jak vidí rozpad Slovensko, protože názory jsou různé. Všichni se ale asi shodnou na tom, že šlo o politickou záležitost.

Jaké největší rozdíly mezi Čechy a Slováky vidíte? Vnímáte nás spíše jako jeden národ nebo dva rozdílné národy?
Řekla bych, že jsme sice dva národy, ale jsme si dost podobní. Je to také určitě tím, že mnoho Slováků studuje a nebo se usadilo v České republice a obráceně. Češi na mě působí víc sebevědomě a ze začátku mi dokonce připadalo, že to hraničí s namyšleností. Máte také trochu jiný smysl pro humor a jste větší individualisté než Slováci.

Proč studujete v České republice? Jaké to pro vás má výhody?
Studuji v Pardubicích kvůli oboru Německý jazyk pro hospodářskou praxi. Tuto kombinaci u nás nenajdete. K pardubické univerzitě jsem se dostala náhodou a váhala jsem, jestli si  mám podat přihlášku sem nebo do Hradce Králové. Výhodu vidím hlavně v oboru samotném.

Jak se cítíte jako Slovenka  
v Česku? Znevýhodňuje vás to například nějak na univerzitě?
Jako ryba v moři. Pouze řeč a chování lidí je jiné a některé další věci děláte trochu jinak. Součástí mého studia bylo absolvování češtiny, což pro mě nebylo lehké, ale mám to úspěšně za sebou. Myslím si, že spolužáci i profesoři jsou ohleduplní a chápou, že čeština není můj rodný jazyk.

Jak zde hovoříte? Česky, slovensky nebo kombinací obojího? A dělá vám čeština problém?
Kombinací obou jazyků. Skáču z jednoho do druhého. Když se soustředím, nedělá mi potíže používat jen jeden jazyk. Čeština mi už dnes také problém nedělá. Až tedy na několik slov a gramatických jevů. Slovensky se zde dorozumím v pohodě. Jen je vidět, že Slováci mají obecně větší přístup k češtině než Češi ke slovenštině. Z počátku a občas i teď  zaslechnu reakce „cože?" na nějaké mé slovíčko.

Jak se díváte na společné československé projekty? Například v televizi nebo na různé výměnné pobyty a podobně?
Řekla bych, že show jsou o to zábavnější. Líbí se mi, že mohu studovat v jiné zemi a nemusím tu být právě přes nějaký výměnný pobyt. Mám možnost většího výběru.

Plánujete v České republice zůstat? Nebo tu chcete dostudovat a vrátit se zpátky?
Po studiu asi zůstanu tady, ale uvidím ještě podle pracovních nabídek.

Co se vám na Pardubicích líbí? A proč se ráda vracíte domů?
Pardubice jsou velmi pěkné město. Nejvíc se mi tu líbí drak na Kuňce a že od univerzity do centra se dá dostat bez problému pěšky. Domů se ale vracím také ráda. Hlavně za rodinou a za slovenštinou. Slovenštinu tu nemám možnost slyšet, pokud nepotkám někoho ze Slovenska, a tak mi často chybí. Veronika Skřivanová