Ten trvá zejména v hlubších vrstvách, v hloubce více než jeden metr. „Obě studny mám stále vyschlé. Sucho už trvá třetí rok, naštěstí jsem se před lety nechal připojit na městskou vodu,“ řekl Karel Hromádko z jedné vesnice na Chrudimsku.

V hladině podzemních vod v hlubokých vrtech je na tom Pardubický kraj dokonce s Libereckým a částí Ústeckého kraje nejhůř v republice. Především jeho východní část zahrnující téměř celé Orlickoústecko a Svitavsko, zde je stav na stupnici portálu Intersucho hodnocen jako mimořádně podnormální.

S příchodem jara však začínají pomalu vysychat i povrchové půdy. „Zvláště níže položené oblasti Pardubického kraje nejsou v optimální vláhové kondici. Pokud nepřijdou významné srážky, bude zde vláhový problém,“ poznamenal klimatolog Zdeněk Žalud z brněnské Mendelovy univerzity.

Optimální je nasycení v zimním období

Klimatolog dodal, že pokud srážky na jaře naopak přijdou, nebude sice problém vláhový, ale naopak s vyplavováním živin, dostupností pozemků pro zemědělskou techniku a podobně.

„Optimální model je nasycení půdního profilu v době zimy. A ten bohužel ve významné části níže položených oblastí v uplynulé zimě nenastal,“ podotkl Žalud.

Pokud bude panovat normální počasí nebo bude dokonce méně srážek, než je dlouhodobý průměr, voda v půdě dojde již během května či června. Řekl to pro ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka.

Zemědělci v nejpostiženějších oblastech jsou podle něj nervozní a letos víc než kdy dřív musejí zvažovat, jak intenzivně budou hospodařit, jaké plodiny zvolí.

Situace je dokonce horší než vloni touto dobou. Tehdy byla zásoba vláhy po zimě dobrá a sucho způsobily až suché a teplotně nadprůměrné jarní měsíce.