Už jednou kvůli regulačním poplatkům pravice prohrála volby krajské v roce 2008. Teď, půl roku před dalšími krajskými volbami, dráždí vláda kobru bosou nohou znovu.

Ministerstvo zdravotnictví totiž plánuje jejich zvýšení, přestaly prý plnit svou „regulační funkci". Rozuměj pacientů u lékařů podle statistik opět přibylo.

U lékaře by se mělo místo nynějších 30 korun platit 50 korun. Za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika by pacient mohl dát místo nynějších 30 korun i několik set. A to není zdaleka všechno.

Zdá se však, že za čtyři roky jejich fungování si na poplatky už lidé zvykli. Staly se pro ně nemilou samozřejmostí a dlužné částky ve východočeských nemocnicích představují jen zlomek vybrané částky. Zhruba kolem dvou procent.

„Zpočátku jsem nadávala, ale už mi to ani nepřijde. Je pravdou, že u hospitalizace poplatky chápu, doma v posteli by člověk za jídlo utratil prakticky stejně," řekla Petra Novosádová z Pardubic.

Hrozba exekuce

A hlavně lidé poplatky platí i kvůli hrozbě exekucí, většina nemocnic totiž pohledávky po několika upomínkách předává soukromým firmám. „Je to efektivnější," podotkl mluvčí náchodské nemocnice Lukáš Holub.

„S výběrem nejsou potíže, pacienti jsou při jejich placení ukáznění. Problémy jsou jen se sociálně slabšími skupinami obyvatel," řekl manažer litomyšlské nemocnice Adrián Nemšovský. Podobné zkušenosti mají i jinde.

Například v trutnovské nemocnici dluží pacienti asi 140 tisíc korun, což jsou dvě procenta z celkové vybrané sumy. Největší pohledávky na poplatcích eviduje z východočeských nemocnic hradecká fakultní, ani zde však dluh nepřesahuje tři procenta.

Regulační poplatky přitom dnes představují vítané drobky do napjatých rozpočtů nemocnic. „Svou výší kolem jednoho procenta rozpočtu nemocnice nás sice nezachraňují, ale pomáhají krýt stálý nárůst nákladů. Slouží například ke zlepšení vybavení jednotlivých oddělení," řekla Jitka Šmehlíková z vedení hradecké fakultní nemocnice.

Nejvíc se všude na poplatcích vybere za hospitalizaci, ty představují kolem 50 procent všech vybraných peněz, zhruba třetina na ambulanci a zbytek za pohotovost.

Zmíněné poplatky za hospitalizaci jsou však jediné, které sociální demokraté chtějí ponechat, ostatní jsou podle opozice asociální a slibují je zrušit. Po vyhraných krajských volbách v roce 2008 je ČSSD lidem zkoušela proplácet. Pardubický kraj byl pak v červnu 2010 vůbec prvním, který s tím skončil.

Vybírají se od ledna 2008

* 1. ledna 2008 Lidé začali platit regulační poplatky: u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 a za pohotovost 90 korun. Ochranný limit na výdaje činil 5000 korun.

* 1. srpna 2008 Byly zrušeny poplatky za pobyt novorozenců v porodnici. Od placení byli osvobozeni i dárci orgánů a lidé, kterým byla léčba soudně nařízena.

* 1. dubna 2009 U lékaře přestaly platit děti do 18 let (ostatní platby zůstaly zachovány). Dětem a důchodcům nad 65 let se snížil limit z 5000 na 2500 korun, u seniorů zahrnul i doplatky na léčiva, 30 korun za položku na receptu bylo jen u léků s doplatkem nižším než 30 korun.

* 1. prosince 2011 Zvýšil se poplatek za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den.

* 1. ledna 2012 Pacienti získali možnost připlatit si za lepší péči. První seznam nadstandardů ministerstva zdravotnictví obsahoval 18 položek např. některá nepovinná očkování, lehčí sádry či lepší nitrooční čočky. Pacienti hradí rozdíl v ceně mezi standardní péčí, kterou platí pojišťovna, a dražší variantou. Byla zrušena platba za položku na receptu. Poplatek 30 Kč se začal místo toho vybírat za recept jako celek.

* 12. dubna 2012 Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že plánuje zvýšení některých poplatků. U lékaře by se mohlo místo 30 platit 50 korun. Za návštěvu u specialisty bez doporučení praktika by pacient mohl dát místo stávajících 30 korun i několik set.