Co v létě nejvíc chybí lidem v České republice? Moře. Kdyby se však dalo cestovat časem, i toto slané místo radovánek by se v české kotlině našlo. Před zhruba sto miliony let se rozpínalo takřka na celém území Pardubického kraje. A pozůstatky mořského života jsou dodnes patrny v lomu Chrtníky nedaleko Přelouče.

„Je to asi nejbohatší místo na zkameněliny v našem kraji,“ říká geolog Geoparku Železné hory Jan Doucek a dodává, že výhodou chrtnického lomu je, že je pro běžné smrtelníky, kvůli probíhající těžbě, prakticky nedostupný. I tak ale vypráví příběhy druhohor, kdy ve vodách zdejšího křídového moře bujel rozmanitý život.

Historie na silnicích 

„Zdejší zkameněliny jsou staré přibližně 100 milionů let. Najdou se mezi nimi pozůstatky plžů, mlžů, ale také žraloků. Ti, podle nalezených zubů, dorůstali délky přibližně dvou až tří metrů,“ sděluje Doucek s tím, že se výskyt zkamenělin ve zdejším lomu odkryl díky těžbě diabasu, tedy kamene, který je využíván na stavbu silnic.

„Je to kámen, který je výrazně starší než zkameněliny a je projevem tehdejší sopečné činnosti. Pokud někde na svých cestách narazíte na zelený živičný povrch silnice, tak se povětšinou jedná právě o diabas z chrtnického lomu,“ upřesňuje geolog.

Podle geologa se na chrtnické nálezy přišlo s intenzifikací zdejší těžby, tedy začátkem devadesátých let minulého století. „Co se týče zkamenělin, tak Česká republika má tu výhodu, že usazenin z prvohor, druhohor i třetihor je tu obrovské množství a ty jsou často bohaté na zkameněliny. Ale ne všude se dají nalézt v takovém množství, jako v Chrtníkách,“ říká geolog.

Zdejší naleziště je dáno i rozsahem samotného moře. „To bylo poměrně velké a vlastně zasahovalo celé Polabí. Takže od Hradce Králové přes Kolín až směrem na Mělník. Všude tam bylo moře. To bylo poměrně mělké, zhruba nižší stovky metrů. A bylo plné života,“ vysvětluje Doucek.

Cesta do pravěku

Nebyl to však jen život pod vodou. Ze zkamenělin vědci odhalili, že zdejší moře bylo plné mlžů, plžů či amonitů, tedy předků chobotnic. Našli se však i pozůstatky mosasaurů, tedy dravých mořských plazů. „V okolí moře pak žili i různí dinosauři. I jejich pozůstatky se tu nalezli. Ten nejbližší u Kutné Hory. Vzduch byl také plný ptakoještěrů. Nejbližší nález jejich křídla pochází od Chocně,“ vyjmenovává další živočišné druhy Jan Doucek s tím, že suchozemští tvorové žili na různých ostrůvcích, kterých bylo v „pardubickém“ moři hned několik.

„Ostrůvky se nacházely například kousek od Chrudimi. To dokazují tamní omleté valouny. Kdybychom se mohli vrátit do minulosti, tak bychom se z rozhledny Bára nedívali na Chrudim, ale na moře. A za námi by byl prales plný rostlin a života. Taková cesta do pravěku,“ vypráví geolog.

V samotném chrtnickém „moři“ nejčastěji naráží na takzvané živočišné houby. „Asi všichni známe SpongeBoba. To je taky živočišná houba, jen má schránku z trochu jiného materiálu. A těchto SpongeBobů jsou zde, troufnu si říct, miliony,“ dodává geolog s tím, že k nejzajímavějším nálezům v chrtnickém lomu patří zbytky krunýřů krabů a pozůstatky pravěkých žraloků.

Z nich tu však zůstaly „jen“ zuby. „Podle jejich velikosti se můžeme dopátrat i velikosti samotných žraloků. Nalezené zuby, které jsou i po těch milionech let velmi ostré, jsou asi půl druhého centimetru velké. Z toho se dá soudit, že zdejší žraloci nebyli žádní prťouskové, ale dosahovali délky kolem tří metrů,“ říká Jan Doucek.

Vystavené nálezy

Pokud chce člověk kousek této historie, kdy se okolo Pardubic proháněli dinosauři a v moři byli žraloci, vidět, nemusí do lomu. Stačí navštívit budovu Vodních zdrojů v Chrudimi, kde jsou některé nálezy z chrtnického lomu vystaveny.