Hlavním tématem se stalo školství, ale politici zabrousili i do oblastí sociálních dávek či projevů extremismu na fotbalových zápasech.
Česká televize má obtížnou pozici, jelikož musí debaty z jednotlivých krajů tematicky odlišit, a tak ne všude zazní ty nejožehavější otázky. Je ovšem trochu záhadou, proč právě v Pardubickém kraji přišla jako první na přetřes otázka sociálně vyloučených lokalit a politického extremismu. V Moravskoslezském či Ústeckém kraji by jistě rezonovaly lépe.

„Dobrou cestou je zapojit Romy do práce pomocí jejich koordinátorů," konstatoval lídr ČSSD a starosta Holic Ladislav Effenberk.

O pozitivních příkladech pak mluvil lídr Strany zelených Jiří Čáslavka. „My máme například na kandidátní listině mladou Romku Lucii Horváthovou, která má vysokoškolské vzdělání," nechal se slyšet Jiří Čáslavka.
Debata se poté poněkud překvapivě přesunula k projevům extremismu na fotbalových zápasech, a to v souvislosti s víkendovým derby Slavia – Sparta.

„Tak určitě" není jen doména sportovců
Je to stará známá pravda – hlavní „hvězdy" jednotlivých politických stran v Pardubickém kraji nekandidují. Hraje se tady totiž o příliš malý počet mandátů, ty nejzkušenější politiky tak naleznete v Praze, Středočeském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji. A tak i pondělní debata byla soubojem spíše průměrných rétorů. Výjimku tvořil snad jen kandidát hnutí ANO 2011 Martin Kolovratník, který má bohaté zkušenosti s moderováním společenských akcí, což bylo na jeho projevu znát. Jistá rétorická neobratnost byla znát i při závěrečné minutě, kdy mohli kandidáti něco vzkázat svým voličům. Polovina přítomných se rozhodla číst závěrečný projev z papíru, což nepůsobilo právě nejdůvěryhodněji. Debata se zaměřila především na školství, obsahově nejplodnější diskuse se tak točila kolem zavedení školného na vysokých školách. A jedna poznámka na závěr: fráze „tak určitě" není jen doménou sportovců, ve středeční politické debatě totiž zazněla minimálně třikrát.
Lukáš Dubský, redaktor Pardubického deníku

Hlavní téma večera ovšem bylo školství. Nejvíce prostoru dostala otázka zavedení školného na vysokých školách. „Podle průzkumů jsou proti jakémukoliv školnému voliči ČSSD, KSČM, Dělnické strany sociální spravedlnosti a České pirátské strany. Pro studentské půjčky jsou voliči ODS, pro stipendia pak voliči TOP 09 a ANO 2011," uvedl 
Jan Tuček z agentury STEM/MARK.

Hlavní téma: školství

K žádné přehnané výměně názorů ale ani v tomto případě nedošlo. Jediný, kdo hlásal zavedení školného, byl lídr TOP 09 Jaroslav Zedník.
„Překvapuje mě, že jsem tu jako bílá vrána. Říkáme tomu finanční spoluúčast a vybrané peníze by byly využity na zkvalitnění výuky," řekl Jaroslav Zedník, který se za tyto věty dočkal negativního ohlasu z publika.
Ostatní lídři byli v názoru na zavedení školného mnohem opatrnější. Lídra hnutí ANO 2011 pak moderátor trochu nachytal, protože se ukázalo, že Kolovratníkův názor tak úplně nekoresponduje s volebním programem hnutí podnikatele Andreje Babiše. „Společnost zatím není na placení školného připravena, ale jednou bychom k němu měli dospět," sdělil voličům Martin Kolovratník.

Ani další pravicová strana ODS nezaujímá ke školnému na univerzitách zcela jasný postoj. „Nechceme dělat další experimenty s mládeží. Pro toto volební období proto odstupujeme od požadavku zavést školné," konstatoval Radim Jirout, „jednička" na kandidátce občanských demokratů.

Stalo by se školné sociálním sítem?

Levicové strany podle očekávání školné odmítají v jakékoliv podobě. „Nechali jsme si udělat analýzu, podle které by školné znevýhodnilo některé skupiny obyvatel," vysvětlil Ladislav Effenberk z ČSSD.
„Školné by se stalo sociálním sítem. Jsme pro placení studia jen u 'bludných duší', které přechází ze školy na školu," podotkla Květa Matušovská, která v kraji vede kandidátku KSČM.
Podobně hovořili i představitelé středových stran. „Školné neřeší kvalitu studia a navíc je to sociální bariéra," domnívá se Jiří Čáslavka ze Strany zelených.

Proti školnému vystoupili i lidovci. „V České republice jsou skupiny obyvatel, které by si nemohly dovolit platit školné. V současné době musí studenti platit cestu či ubytování," uvedl lídr KDU-ČSL Jiří Junek.
Nevyhraněný postoj ke školnému má hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Byla to věcnější debata než v parlamentu
Mnohem konkrétnější, věcnější a kultivovanější než na celostátní úrovni ve sněmovně. Tak hodnotí pondělí debatu lídrů politických stran  za Pardubický kraj v České televizi orlickoústecká psycholožka Tereza Černohousová.
„Většina debatérů na mě působila srozumitelně a konkrétně a kupodivu jen málokdy sklouzávala k nicneříkajícím frázím," řekla psycholožka. Nepříliš výrazný až unavený dojem na ni udělal Ladislav Effenberk. „Pan Zedník nejvíc ze všech mluvil z konkrétní zkušenosti, byl na něm vidět kontakt s realitou a byl nejvíce konkrétní i co se týče řešení problémů. Ale z některých obecných otázek utíkal. Radim Jirout působil jako nejvěcnější a nejsrozumitelnější, odpovídal jasně a přímo, ovšem nechal se zahnat i do úzkých. Naopak z Květy Matušovské vyzařovala nejistota a používala obrovské množství slovní vaty. Před veřejným vystupováním bych jí příště doporučila větší rétorickou přípravu," líčí Černohousová. Silný dojem měla i z lídra Úsvitu Andrleho, který se podle ní často opíral o obecné proklamace a líbivé formulace. „Lidovec Junek byl naopak věcný a klidný a Kolovratník se snažil vyvarovat černobílého vidění světa. Naproti tomu z Čáslavky výrazně mluvil jeho idealismus," uzavírá psycholožka.
Kamil Dubský, redaktor Deníku

„Je předčasné bavit se o školném, protože naše školství má v současné době jiné problémy," sdělil krajský lídr tohoto uskupení Augustin Karel Andrle.
Pravdou je, že vysoké školství není jediným problematickým bodem ve školské politice. Řeč proto při debatě došla i na nedostatek řemeslníků, se kterým se nyní Česká republika potýká. Jako řešení problému viděli politici nejčastěji daňové zvýhodnění pro firmy, které budou zaměstnávat absolventy učňovských oborů.

„Nás inspiruje třeba příklad pardubické firmy Synthesia," vyjádřil se Martin Kolovratník, kterému se dařilo pomocí příkladů převádět celostátní témata i na regionální úroveň, která je voličům blízká.

Čas pro lídry? Osm až devět minut

U vizážistky by zvítězil Zedník
„Ze všech účastníků debaty byl z mého profesního hlediska nejlépe připraven Jaroslav Zedník z TOP09. Na první pohled měl kvalitní oblek, sladěný s košilí, kravatou i obroučkami brýlí. To vše společně s profesionálním vystupováním vytvářelo dokonalý dojem," uvedla pardubická vizážistka Monika Janků (na snímku). „Na opačný konec bych zařadila lídra kandidátky ze Strany zelených Jiřího Čáslavku. Měl na sobě na první pohled nekvalitní košili, rozhalenku, která se do televize pro politickou debatu nehodí. Absence kravaty může na diváky působit, že kandidát je nedůvěryhodný," řekla držitelka několika titulů královny krásy včetně Miss aerobik. „Celkově nejlepší vystupování měl pardubický lídr ANO 2011 Martin Kolovratník. Líbilo se mi, že zvolil výraznější oblek s proužky. Škoda, že si k němu trochu nešťastně vybral bílou kravatu," poznamenala Monika Janků. „U kandidáta ODS Radima Jirouta oceňuji, že přišel v tmavě modrém obleku a kravatě, tedy v barvách strany, kterou reprezentuje," dodala vizážistka. „V případě jediné dámy, Květy Matušovské z KSČM, jsem kvitovala, že zvolila příjemné, lehké líčení a decentní make-up. Potěšil i elegantní byznys účes. Místo kalhotového kostýmu bych v jejím případě volila sukňový. V kalhotovém působila zbytečně usedle. Určitě bych se nebála sáhnout po výraznějších barvách a moderním střihu. Vzhledem ke své postavě i věku si to může dovolit."
Tomáš Dvořák, šéfredaktor Pardubického deníku

Na konkrétních případech se pokoušeli svá slova doložit i Jaroslav Zedník, Ladislav Effenberk či Květa Matušovská. Nutno podotknout, že komunistické kandidátce se část debaty týkající se učňovských oborů překvapivě vůbec nepovedla, mnohdy nebyla schopna srozumitelně odpovědět ani na relativně jednoduché moderátorovy dotazy.

Volební lídři dostali v debatě přibližně stejný čas k vyjádření svých politických vizí. Dohlížela na to časomíra, podle které nejdéle hovořil Ladislav Effenberk (devět minut a 19 sekund), nejmenší prostor pak měla Květa Matušovská (osm minut a dvě sekundy).

Proč Zemanovci v ČT chyběli?

V posledních parlamentních volbách roku 2010 získali v Pardubickém kraji 5,23 procenta hlasů.
V loňských komunálních volbách obdrželi 5,31 procenta hlasů a prosadili tak do krajského zastupitelstva tři své kandidáty a získali post náměstka hejtmana.
Přesto nebyly Českou televizí pozváni do celostátně vysílané předvolební debaty kandidátů z Pardubického kraje. Představitelé SPOZ  z Pardubického kraje se shodují na tom, že to pro jejich stranu není dobré.
„Nepřítomnost našeho kandidáta v celostátní debatě určitě stranu poškodí. Domnívám se, že by Česká televize měla při výběru kandidátů vycházet z výsledků posledních voleb, nemyslím parlamentních, ale krajských, ve kterých SPOZ získala tři krajské zastupitele. Přístup České televize mě v tomto případě zaráží," vyjádřil se krajský zastupitel Zbyněk Kusý k neúčasti lídra kandidátky v Pardubickém kraji Zdeňka Štengla v předvolební debatě.
Podobným tónem kritizoval výběr hostů do pořadu i náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek.

„Nevím, co k tomu dodat. Mám pocit, že už v minulých volbách do kraje se nás některé agentury snažily vystrnadit. Přesto jsme své místo v zastupitelstvu získali," reagoval Jaromír Dušek.

Rozhodnou voliči

Ale oproti Zbyňkovi Kusému volil náměstek smířlivější tón. „Poškodilo nás to asi více před rokem v krajských volbách než v těch letošních parlamentních, které jsou úplně jiné. Nyní je to na voličích, jak si to přeberou," uzavřel Jaromír Dušek.