Jako kluk dostal Jakub Stauch od kamaráda plakát, na kterém byl vůz Bugatti typ 43. „To auto původně bylo Elišky Junkové v době, kdy už nezávodila. Plakát mi kdysi dal kamarád, měl jsem ho na zdi a říkal jsem si, že je to krásný auto a že bych chtěl bugatku. A sen se mi splnil. Dostal jsem se k dílům, podvozku i lidem, kteří o tom měli povědomí,“ vzpomíná Stauch.

Letos do Litomyšle přijel s Bugatti 44 v cestovní verzi, kterých francouzská firma vyrobila okolo 1200 kusů. „Je to třílitr, osmiválec z roku 1928. Do Čech bylo auto přivezené přes zastupitelství, koupil ho baron Charles Parish ze Žamberku. Podvozek byl karosován jako jeden z prvních v novém podniku Oldřicha Uhlíka v Praze,“ přibližuje původ vozu Stauch.

Sám se k automobilu dostal před lety, koupil ho od člověka, se kterým pracoval v technickém muzeu v Praze v dílnách. „Vedoucí ho měl od roku 1966. Auto bylo nepojízdné, tak ho měl rozebrané a chtěl ho renovovat. Jenže díly byly nedostupné. Koupil jsem ho, všechno tehdy bylo v krabicích a bednách. Já ho renovoval přes dvanáct let,“ popisuje veteránista.

První Junkovo auto

Ve své sbírce má více vozů Bugatti. Do Litomyšle před časem přivezl typ 13. Aktuálně dává dohromady další typ 44, ale tentokrát jde o vůz z roku 1929 a s jinou karosérií. Stauch má ovšem i další sny. „Mám pár dílů z Bugatti typu 30, nápravu a kus motoru. Mým snem je postavit první Junkovo auto, i když to bude odborná společnost považovat za stavbu a neoriginál. Ale to auto má ikonické charisma. Právě s ním totiž odstartovali Junkovi sportovní etapu a ovlivnili další jezdce v Československu,“ vysvětluje prezident klubu.

Renovace bugatek je náročná. Každý díl je originál. „Ani šroub, ani matka nejdou nahradit. Na vše musí mít člověk závitníky. Drahou výrobou se odsoudil Ettore Bugatti k zániku. Aut všech typů vyrobil jenom osm tisíc. Mluvíme o cestovních i závodních verzích,“ dodává Stauch.

I proto je dnes docela těžké sehnat a odkoupit zrenovované auto Bugatti. Na srazu v Litomyšli proto bugatky patřily k nejcennějším vozům. „Tohle auto je původní včetně podvozku a převodovky, to je moje srdeční záležitost. Ale nemá větrák a když se stojí v koloně, teplota leze nahoru. Vůz je dělaný pro předválečný provoz. Zvládli jsme s ním ale letos krátce po renovaci závod 1000 mil z Prahy do Bratislavy a zpět. Auto mi dělá radost,“ uzavírá Stauch.