Dva čápi tohoto druhu se do stanice dostali před více než deseti lety. „Oba měli zlomené křídlo, hodně špatně srostlé. Zranili se v přírodě o dráty," vysvětluje vedoucí stanice Josef  Zelený. Při letu čápi nevnímají natažené dráty, a tak se snadno zraní. Zhruba po osmi letech se ukázalo, že je to pár. „Postavili si hnízdo a v jedenáctém roce zahnízdili. Samice snesla tři vejce, ze kterých se vylíhla dvě mláďata," vzpomíná Josef  Zelený.

Počáteční radost ale vystřídala nečekaná událost. „Když měla mláďata asi týden, našli jsme na hnízdě mrtvou samici. Proč uhynula,  dodnes nevíme. Chybělo jí jedno oko," popisuje vedoucí stanice. Domnívali se, že jde o střelné zranění, ale pitva ho  nepotvrdila.

Tím však tragédie s černými čápy neskončila. „Zhruba po měsíci jsme našli ve voliéře mrtvého také samce. Je možné, že uhynul stářím," míní Josef Zelený. Pár, který žil ve stanici jedenáct let, byl náhle pryč. Zůstala po něm ale dvě mláďata, která ve vendolské stanici úspěšně odchovali. Je pochopitelné, že se stala na svých náhradních rodičích závislá. Nemohla se proto už  vrátit zpět do přírody.

V letošním roce dvojici vzácných opeřenců doplnil další černý čáp, který prodělal amputaci křídla. Jak poznamenává Josef Zelený, letošní rok nepřál ani domácím mláďatům. „U jednoho z mladých čápů jsme zjistili, že má zlomenou pravou letku v kloubu, přestože byl po celou dobu ve voliéře. Vůbec nevíme, proč," říká Josef Zelený. Je přesvědčený, že do stanice nikdo nepřišel, aby čápům ubližoval. Zřejmě se ale do voliéry v noci protáhla kuna a ptáka zranila.

Pracovníci vendolské stanice dávají všem svým svěřencům veškerou péči. O to smutnější je každá ztráta. „Celých jedenáct let jsme se snažili maximálně věnovat i čápům.  Naše práce je o radosti, že úspěšně zachráníme spoustu živočišných druhů. Je ale také o tom, že ne vždy se zadaří," dodává vedoucí stanice Josef Zelený.