Pomazánkové máslo, které se již nejmenuje máslo, smetanové bílé jogurty, ale i ty s čokoládooříškovou příchutí – to jsou výrobky, které zná a jednou za čas kupuje snad každý Čech. Ti, co však žijí v Pardubickém kraji, mohou být na tyto pochutiny právem hrdí. Jedná se totiž o původní regionální produkt.

Skutečností, proč Česká republika boj o pomazánkové máslo prohrála a proč se z pohledu Evropského soudu nedostavila na řízení dostatečně připravena, se zabývala řada odborných i publicistických textů.

Přečtěte si o choceňské mlékárně více:

Vjezd do bývalého panského dvora, kde od roku 1926 fungovalo mlékařské družstvo.
Slavné choceňské podniky: Místní slavná mlékárna zásobovala i Prahu

Jak ale situaci vnímali v mlékárně v Chocni? Připravili novou marketingovou kampaň, jejíž hlavní slogan vysvětloval, že se spotřebitel nemusí bát nového názvu a že se jeho oblíbené výrobky nemění.

„Díky tomu naše společnost nezaregistrovala žádný propad prodejů. Spotřebitelé pomazánková másla kupovali dál, někdy i na protest,“ vysvětlil manažer marketingu Choceňské mlékárny Jan Fogl.

Psali jsme dříve:

Prezident republiky při návštěvě Chocně.
Když Choceň, tak pomazánkové. Nový název se prezidentovi líbí

Jogurt se v mlékárně vyrábí prakticky od začátku, jen tenkrát vypadaly trošku jinak. Smetanové jogurty, jak je známe dnes, začala mlékárna vyrábět v roce 1984. Díky charakteristické chuti a konzistenci se od té doby těší velké oblibě mezi zákazníky.

Produkci pomazánkového másla spustila mlékárna v roce 1979 jako druhá v republice. Dodnes je tento výrobek jedním z hlavní programů Choceňské mlékárny.

Téměř od začátku se v Choceňské mlékárně vyráběly také jogurty. „Jen tenkrát vypadaly trošku jinak. Smetanové jogurty, jak je známe dnes, začala mlékárna vyrábět v roce 1984,“ zmínil Fogl.

Lahvárna.Lahvárna.Zdroj: archiv

Historie Choceňské mlékárny se začala psát už v roce 1928, příští rok tak oslaví 95. narozeniny.

Prezident republiky při návštěvě Chocně.
Když Choceň, tak pomazánkové. Nový název se prezidentovi líbí

„Plánované finance na výstavbu nové mlékárny však byly tak vysoké, že se družstvo rozhodlo využít prostory v části bývalého knížecího dvora Oldřicha Ferdinanda Kinského,“ uvedl ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman. V objektu se nacházely chlévy a konírna.

Mlékárnu tehdy zařídili na denní kapacitu šest tisíc litrů mléka, které se upravovalo pro konzumaci i pro zpracování na máslo, sýry a další výrobky.

Ilustrační foto
Pomazánkové. Už to nebude máslo

Důvodem, proč postavit mlékárnu právě v Chocni, byla především vynikající dopravní obslužnost, kterou nabízela hlavní železniční trať. Ta umožnila vyřídit objednávky nejkratší možnou cestou. A tak Choceň zásobovala nejen místní družstvo, ale i Prahu.

„Hlavně v případě másla, kdy obchodníci z hlavního města dojížděli osobně, zboží nakoupili a hned jeli do obchodu. Tím zákazník obdržel vždy čerstvý výrobek,“ vysvětlil Hofman.