Zdravotnické obory univerzity v Pardubicích chce studovat rekordní množství lidí

„Když zvládnu dokončit i vysokou, tak mě zaměstnají hned jako specializovanou, sálovou sestru. Ta je pravou rukou lékaře, musí znát dobře anatomii, operační postupy,“ vysvětlila Báčová proč se přihlásila. Ona sama se pro dráhu sestřičky rozhodla kvůli vlastní zkušenosti.

„Jako malá jsem hodně ležela v nemocnici, takže práci zdravotní sestry jsem poznala velmi dobře ze strany pacienta, proto mě po základce napadlo zkusit zdrávku,“ dodala Báčová.

V přijímacích testech na vysokou ji překvapila jen otázka z DNA. V budoucnu by ráda vyrazila pomáhat i na zahraniční misi do polní nemocnice. Rodiče ji ve studiu podporují, i když ve zdravotnictví nepracují.

Taková normální zdravotnická rodinka

Naopak to má Kristýna Fabiánová, která studovala střední zdravotnickou školu v Hradci Králové. „Asi to říká každý, ale chci zachraňovat životy. Moje mamka je taky sestřička, brácha letos státnicuje na medicíně, takže to máme v rodině,“ myslí si osmnáctiletá dívka z Častolovic na Rychnovsku. Poslední měsíce s covidem byli pro její rodinu hodně náročné.

„I já jsem pracovala na covidovém oddělení, takže s mamkou jsme se moc nepotkávaly. Vyrostla jsem v tom, že pomáhat je práce jako každá jiná, takže nepřemýšlím nad tím, že dělám něco navíc,“ dodala Fabiánová.

Mrtví nejsou jenom čísla. S covidem zemřelo již přes 30 tisíc lidí

Osmnáctiletá Valerie Galuščáková z Litoboře by chtěla jednou pracovat na interně nebo v mikrobiologické laboratoři. „Mojí motivací je moje sestra, která je taky sestra,“ svěřila se Galuščáková. Její studium na „zdrávce“ v Trutnově začalo nevině sestřiným návrhem. „Řekla mi ať tam jdu, že mi daruje učebnice. Ale hned v prváku jsem se zamilovala do somatologie a už se to se mnou veze,“ vysvětlila.

Od října do prosince v rámci pracovní povinnosti pomáhala v Léčebně dlouhodobě nemocných v Jaroměři. „Sice to nebylo přímo covidové oddělení, ale i tam nákaza byla, při jednom testování bylo osmnáct lidí z dvaceti pozitivních,“ dodala.

Na přijímačky dojel z jižní Moravy

Zájemci o studium se hlásí i z velké dálky. Vojtěch Hambálek přijel ze Znojma, kde i on chodil na střední zdravotnickou školu. „Na zdravotní školu jsem šel, protože mi v testech předpokladů vyšlo, že mám pozitivní vztah k lidem a ošetřovatelství,“ řekl Hambálek. Hlásí se na kombinovanou formu, protože už pracuje na odběru plazmy ve znojemské nemocnici. Test si chtěl hlavně zkusit.

„Práci mám, jen jsem chtěl zjistit, jak na tom jsem v porovnání s ostatními,“ dodal dvaadvacetiletý Znojmák.

Podle vedení fakulty za vysoký počet přihlášek „může“ růst prestiže zdravotnických povolání. Jejich důležitost zviditelnila světová pandemie covidu-19. „U programu všeobecného ošetřovatelství máme o padesát procent více uchazečů než loni,“ řekla proděkanka Markéta Moravcová z Fakulty zdravotnických studií. Ve středu 19. 5. a ve čtvrtek 20. 5. zájemci dorazili na přijímací zkoušky, které doprovázela přísná hygienická opatření.

Epidemie zpomaluje. Nových případů je nejméně od loňského léta

„Uchazeče jsme rozdělili do 66 skupin, každá má přesně vyhrazený čas mezi osmou rádo a čtvrtou odpoledne. Musí donést potvrzený negativní test,“ vyjmenovala proděkanka pro studium Moravcová. Minulý rok poprvé vyměnili papírové testy za online verzi. Na přijímací zkoušky využili počítačové učebny Fakulty elektrotechniky a informatiky. Budoucí všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky musí za 40 minut co nejlépe zvládnout test z biologie.

Zdravotničtí záchranáři potom ještě dělají testy fyzické zdatnosti. „Na začátku června na ně čeká běh, plavání jsme z důvodu koronavirových opatření zrušili,“ vysvětlila proděkanka Moravcová. Na výsledky si všichni počkají do 25. května. Většina maturantů se hlásí ze středních zdravotnických škol. „Další potom přichází z dalších středních škol, například ze střední chemické školy a také z gymnázií“, dodala proděkanka Moravcová.