Zeštíhlíme byrokracii, slibují kraje. Ovšem zatím marně

Je to už omletá písnička. Nejen stát a jeho úřady, ale i hejtmanství slibují, že sníží přebujelou byrokracii a počty úředníků.

Skutečnost? Je jich i pořád stejně. A na některých odborech  ještě víc než dřív.

Například Královéhradecký kraj měl při svém založení v roce 2001 jen 155 zaměstnanců. S nárůstem agendy, kterou přebíral od státu a od zrušených okresních úřadů, se jejich počet během čtyř let vyšplhal na 372, od té doby zůstává množství úředníků zhruba stejné. Podobný vývoj měl byrokratický aparát v Pardubickém kraji. Ke konci loňského roku zaměstnával na chlup stejně úředníků jako sousední hradecký – 371.

Není přitom krajských voleb, před kterými by kandidáti neslibovali zeštíhlení aparátu. Vždy se ale pak najde důvod, proč to nejde. Anebo „na oko" jde, počet úředníků však i po reorganizaci zůstane stejný. Například se sníží počet odborů tím, že se sloučí. Místo dvou odborů je tak jen jeden, ale o to větší.

„Na krajském úřadu došlo v posledních letech k nárůstu počtu úředníků jen v jednotkách. Do čísel se promítá personální posílení Odboru rozvoje, fondů Evropské unie, cestovního ruchu a sportu. Naší snahou je totiž v maximální míře využít unijní peníze. Personální posílení se regionu mnohonásobně vrací," tvrdí například mluvčí pardubického hejtmanství Jakub Rychtecký.

Počet zaměstnanců krajského  úřadu tady od roku 2009 vzrostl o patnáct lidí, podle Rychteckého právě kvůli zpracování projektů placených z Bruselu.

„Roční objem odborem administrovaných projektů se pohybuje v řádu jedné miliardy korun. Například v březnu se podařilo získat dotace na investice do silnic druhých a třetích tříd ve výši 606 milionů korun. Značný podíl nákladů na administraci projektů, tedy na platy úředníků, je navíc hrazen z prostředků EU," dodal Rychtecký.

Podobně argumentuje královéhradecké hejtmanství. „Na počty v jednotlivých letech, zejména od roku 2007, má vliv možnost čerpání finančních zdrojů z EU. Na realizaci projektů jsou přijímáni zaměstnanci na dobu určitou, po dobu trvání projektu a v souvislosti s jeho udržitelností," řekla mluvčí hradeckého kraje Eva Jouklová.

I tady se výrazně měnil počet odborů. Nyní jich má krajský úřad 12, ale měl jich při obdobném počtu zaměstnanců také 20, nejméně pak 10. „Je to vždy dáno aktuálními prioritami, strategií rozvoje kraje a podobně. Je proto těžké i říci, na kterém odboru přibývá zaměstnanců nejvíce, mění se to," upozornila Jouklová.

Tisíce lidí pracují v „příspěvkovkách"

Východní Čechy – Počet zaměstnanců samotných krajských úřadů je poněkud zavádějící. Mnohé kraje se chlubí nižším počtem zaměstnanců, ale jen díky účetnímu fíglu: Některé činností delegují na organizace, které kraji sice patří, ale mají vlastní subjektivitu.

Vedle kantorů středních škol a zdravotníků v krajských nemocnicích či ozdravovnách jsou to třeba zaměstnanci dvorské zoo, cestáři, pracovníci muzeí, domovů důchodců a rehabilitačních ústavů a řady dalších.

A pravdou je, že počet zaměstnanců těchto institucí naopak v posledních letech klesá. A to kvůli rušení a  spojování škol, které tak opouštějí někteří kantoři, v ostatních organizacích jak v hradeckém, tak pardubickém kraji jsou personální stavy plus minus stejné.

Třeba právě v organizacích zřizovaných pardubickým hejtmanstvím nyní pracuje  10 171 lidí, před čtyřmi lety to ale bylo bezmála o osm stovek víc, konkrétně 10 869. „V důsledku úbytku žáků došlo k optimalizaci sítě škol a sloučení několika subjektů. Pro upřesnění – v roce 2009 kraj zřizoval 115 škol a školských zařízení, v roce 2011 87 a vloni už jen 78," upřesnil Rychtecký.

V ostatních oblastech je situace stabilní, stejně jako v hradeckém kraji.

„Racionalizovat" hejtmanství chtěli naposledy před volbami

Východní Čechy – Naposledy slibovali šéfové hlavních stran zeštíhlení aparátu krajů před krajskými volbami v roce 2012.

Předsedové parlamentních stran se tehdy v televizních debatách před diváky utvrzovali v tom, že „je třeba debatovat o racionalizaci krajského zřízení". Mělo jít například o zrušení zdvojených agend a o služby, které kraje poskytují.

Debatovalo se i o snížení počtu krajů na devět  nebo osm, zhruba v hranicích bývalých krajů za Československa. Problém je totiž jak jejich rozdílná velikost, tak nekompatibilnost s regiony, jak je vyžaduje Evropská unie.