Kliknutím zvětšíteVýkladní skříň tradic, ke kterým se kraj oficiálně hlásí, představuje Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, vedený od roku 2012. „Do seznamu jsou podle schválené metodiky zapisovány významné obyčeje nebo jedinečné technologie dochované na území našeho kraje. Nominace pro zápis podávají zpravidla odborní pracovníci muzeí, nominaci projedná odborná komise. O zápisu rozhoduje Rada Pardubického kraje,“ vysvětluje vicehejtman Roman Línek.
Osmileté úsilí krajské samosprávy o záchranu mizejících projevů lidové kultury shrnuje nedávno vydaná publikace Tradice v Pardubickém kraji. Spíše než o tom, jakých tradic si politici zvolení obyvateli kraje váží, však vypovídá o „bílých místech“, která zůstávají stranou zájmu. Při pohledu na mapku lokalit tradiční lidové kultury to vypadá, jako by v některých částech kraje žádné tradice ani nebyly.
Mrtvou zemí bez jakýchkoli tradic je Svitavsko. O mnoho lépe na tom není ani Králicko, Žamberecko nebo Přeloučsko. A úplně se zapomnělo i na Malou Hanou, která zasahuje celou jihovýchodní část kraje. Tvůrci publikace se brání. Podle bývalé ředitelky Muzea v přírodě Vysočina Ilony Vojancové za „bílými místy“ rozhodně není neznalost ani nezájem.
„Pokud jsou na publikované mapě na území Pardubického kraje bílá místa, pak tím důvodem není neznalost či nezájem odborníků o danou oblast, ale skutečnost, že příprava budoucí nominace zajímavého jevu čeká na svého zpracovatele,“ upřesňuje Ilona Vojancová.
Kraj se k tradicím hlásí
Podle někdejší ředitelky muzea, které je pověřeným regionálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu, je chvályhodné, že se Pardubický kraj přihlásil k odpovědnosti za uchování nemateriálního kulturního dědictví pro další generace. „Tuto odpovědnost vyjadřuje i konkrétnímu kroky, kterými je vytvoření dotačních titulů a vydání informující tiskoviny,“ dodává Ilona Vojancová.
Publikace podle vicehejtmana Línka podává shrnutí statků zapsaných v seznamu v okamžiku jejího vydání. „Brožurka tedy nepřináší výčet dochovaných tradic na území Pardubického kraje, ale informuje o existenci zmíněného Seznamu a toho, co momentálně obsahuje. Stejně tak, publikované medailonky oceněných řemeslníků titulem Nositele tradice jsou přehledem udělených ocenění k letošnímu roku,“ pokračuje Roman Línek.
Formát publikace, kterou tvoří obálka s klopami a samostatně vložené karty, umožňuje doplňovat další listy věnované projevům tradiční lidové kultury podle toho, jak budou úspěšné nominace přibývat, dodává náměstek hejtmana.
„Je společnou výzvou všech, kteří se o oblast historie, lidových obyčejů a tradičních řemeslných dovedností zajímají, aby se snažili tento odkaz předků udržet a chránit nejen někde v muzeu či archivu, ale také v živé podobě pro současné i budoucí generace,“ říká Roman Línek. Platí to podle něj i o oblastech, kde před rokem 1945 převažovalo německé obyvatelstvo a kde byly mnohé tradice přerušeny.
„Lidé, kteří tu žili, spoluvytvářeli místní zvyky a tradice, jejichž stopy dodnes nacházíme. Na některých z těchto míst se je podařilo i oživit. Celé to není o vracení či nevracení majetku, to už je dávno uzavřená kapitola, ale o připomínání všeho dobrého, co se na území našeho kraje odehrávalo a patří k jeho historii,“ uzavírá Roman Línek.
56
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
