Všestranná a nebezpečná houba

Plíseň šedá neboli botrytida je věrná svému jménu, takže pokud se objeví na jahodách, každý pěstitel přesně ví, kolik uhodilo. Tato houbová choroba však může začít decimovat jahodník už dlouho předtím, než se na něm objeví bobule. Vedle plodů totiž napadá i řapíky listů, stopky květů a květy.

Šedá plíseň jahod je způsobena houbou Botrytis cinerea , která infikuje květy i plody. Proto může výrazně snížit výnosy ovoce a je u jahod považována za jednu z nejškodlivějších chorob. Nejvíce se šíří za dlouhotrvajícího chladného a ​​vlhkého počasí v době květu a těsně před sklizní.

Plísni šedé se daří za vlhkého počasí a ve vlhkém prostředí. Napadené květy jahodníku zhnědnou a odumírají. Plod jahody tato choroba zničí do 48 hodin.

„Infikovaná plodová skvrna má nejprve světle hnědou barvu a poněkud měkkou strukturu. Jakmile se celá bobule nakazí, shnilá oblast zpevní a zbarví se do tmavší hnědé barvy. Plody jakoby mumifikují a stejně jako květy se pokrývají šedými prašnými výtrusy,“ popisuje tento proces web proslulé Missourijské botanické zahrady.


Nahrává se anketa ...

Nejčastěji jsou infikovány jahody spočívající na vlhké půdě, nebo ty, které se dotýkají napadených částí rostlin. Infikované ovoce se nakonec scvrkne a ztvrdne, ale zůstane připojeno k rostlině, takže může pokračovat v šíření infekce.

Plíseň šedá umí přezimovat a na jaře se za chladného vlhkého počasí její spory šíří větrem nebo vodou. O její přítomnost na zahradě nikdo nestojí, protože neškodí pouze jahodám, ale i dalším plodinám.

„Tato všestranná houba může infikovat více než 200 různých druhů rostlin,“ varuje web Gardener's Path,  který se zaměřuje na produkty a rady pro zahradníky.

close Řada odborníků v boji proti plísni šedé sází na mulčování, které zabrání růstu plevele a oddělí rostliny a jahody od vlhké hlíny. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Řada odborníků v boji proti plísni šedé sází na mulčování, které zabrání růstu plevele a oddělí rostliny a jahody od vlhké hlíny.

Na plíseň šedou myslete už před výsadbou

Odborníci radí pěstitelům, aby na boj s chorobami a obzvláště plísní šedou mysleli už při výsadbě jahod a informovali se, které odrůdy jsou vůči ní odolnější. Důležité je i místo a způsob výsadby.

Co pomůže proti šedé plísni:

  • Používejte výsadbový materiál bez chorob.
  • „Zasaďte jahody na plné slunce a poskytněte rostlinám dostatečný prostor, abyste jim zajistili dobré proudění vzduchu,“ radí web Gardener's Path.
  • Řádky sázejte ve směru převládajícího větru, abyste podpořili rychlejší sušení vlhkých listů a plodů.
  • Odstraňte veškerý plevel, aby nebránil proudění vzduchu a vysušování vlhkosti.
  • „Pokud své jahody zavlažujete, je velmi důležité používat spíše kapkovou závlahu než horní postřikovače. To omezuje množství volné vlhkosti na rostlinách,“ upozorňuje Gardener's Path.
  • Na jaře nehnojte dusíkem. Riskujete, že podpoříte růst listů, které pak nad plody vytvoří stinný a vlhký baldachýn, který může vést k velkému rozšíření infekce. Místo toho aplikujte dusík po sklizni a poté znovu na konci léta.
  • Na konci sezony očistěte všechny odumřelé listy a infikované rostliny a zlikvidujte je, aby si houbu nepřenesly do dalšího vegetačního období.

Choroby jahod

Mulč může být účinným pomocníkem

Řada pěstitelů v boji proti plísni šedé sází na mulčování, které zabrání růstu plevele a oddělí rostliny a jahody od vlhké hlíny. „Dobrá vrstva mulče mezi řádky nebo kolem rostlin výrazně pomáhá při kontrole ovoce. Mulč funguje jako bariéra, která snižuje kontakt plodů s půdou,“ vysvětluje web pro pěstitele a zahradníky Greenlife.

Často používaným druhem mulče bývá netkaná textilie nebo sláma, u té si však někteří zahrádkáři stěžují, že se v ní daří hlodavcům a slimákům. Další možností je dřevovlna, která vedle jiných výhod svou drsnou strukturou brání invazi slimáků.

Ale možná si vystačíte i s domácími zdroji. Pár kartonových krabic se vždycky někde najde, a právě karton se jako mulč už řadě lidí osvědčil. Další metodou jsou papírové talíře – uprostřed se vyřízne otvor a od něj se vede jeden radiální řez, aby se talíř mohl pěkně usadit kolem jahodníku.

A jsou i jiné nouzové metody. „Letos jsem neměl slámu, tak jsem mulčoval větvemi a jehličím z našeho suchého vánočního stromku. Zdá se, že to funguje dobře, a jehličí navíc slouží jako odstrašující prostředek pro slimáky, protože se jim po něm špatně leze,“ svěřil se na jednom chatu pro zahradníky diskutující.

Jak vypěstovat bohatou úrodu jahod:

| Video: Youtube

Chemie a bio postřiky

Někdy však už není zbytí a je nutné zasáhnout. Užití fungicidů se vyplatí v době květu. Podle odborníků je však s ošetřením třeba začít včas. První postřik by měl být použit v době, kdy jahodníky začínají kvést - nejlépe když kvete pět až deset procent jahodníků. „Fungicidy mohou být během vlhkého období znovu aplikovány každých sedm až deset dní,“ uvádí Missourijská botanická zahrada.

Fungicidní účinky, které ještě nebyly uspokojivě vysvětleny, má postřik, který tvoří roztok z mléka a vody namíchaný v poměru 40/60.

Ovšem s chemií opatrně. Chemické přípravky mohou sice problém rychle vyřešit, ale dlouhodobě narušují ekosystém zahrádky. Existují však i přírodní fungicidy na bázi bakterií.

V době, kdy už jahodník plodí, by se pěstitelé měli přípravkům vyrobeným na chemickém základu rozhodně vyhnout. Zvolte šetrnější prostředky. Své jahodníky také pravidelně kontrolujte a napadené plody důsledně odstraňujte z rostlin i ze záhonů.

Nechte se inspirovat i dalšími články se zahrádkářskou tematikou. Najdete je v nabídce níže.