Houby mají léčivou moc i skrytá rizika

Mnohým lidem se díky časté konzumaci hub podařilo úspěšně zhubnout, protože obsahují 90 procent vody a spoustu vlákniny, poměrně dost bílkovin, ale přitom minimum tuků. Zároveň jsou zdrojem vitaminu D, kterého se většině Čechů chronicky nedostává, celé škály dalších vitaminů a esenciálních stopových prvků, třeba zinku, mědi nebo selenu, nezbytného pro správnou funkci metabolismu hormonů štítné žlázy.

Ale to všechno ještě není nic ve srovnání s blahodárností hub označovaných jako léčivé. Některé z nich si můžeme docela jednoduše nasbírat v lese, další se pěstují uměle a různě upravené přidávají do doplňků stravy.

Zázrak chytrých cukrů

„Existuje 250 druhů hub s léčivými účinky a z nich 95 % náleží mezi houby dřevobytné neboli dřevokazné, což jsou druhy rostoucí na dřevu, a tak hrají rozhodující roli v koloběhu organické hmoty v ekosystému. Je to proto, že jsou obdařeny enzymatickým systémem, pomocí něhož rozkládají dřevní hmotu,“ říká mykolog Ivan Jablonský z Katedry zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.

Špatná úprava znehodnotí i zdravé jídlo. Na co si dát v kuchyni pozor?

Čím nahradit čokoládu

Podle jednoho z nejuznávanějších českých expertů zabývajících se léčivými houbami a autora mnoha odborných i popularizačních publikací se v poslední době při výzkumech věnuje pozornost zejména skupině hub, které chrání lidský organismus proti civilizačním chorobám, jako jsou rakovina, infarkt, cukrovka nebo snížená imunita.

„Účinné látky u nich byly izolovány relativně nedávno. Jde především o betaglukany, triterpeny, lovastatin a aktivní vlákninu – chitosan. Glukany, nazývané ,chytré cukry‘, nejsou léky v pravém slova smyslu, ale dokážou důmyslně aktivovat imunitní systém zejména starších osob a pacientů po radioterapii či chemoterapii,“ vysvětluje Ivan Jablonský.

Nejznámější léčivou houbou, na kterou můžeme v českých lesích narazit, je hlíva, a to buď plicní, která roste už teď, anebo ústřičná, která začne růst s nástupem chladných nocí za pár týdnů. Hlívy výrazně posilují imunitu organismu, snižují cholesterol v krevním séru, zlepšují hybnost kloubů a snižují obsah cukru v organismu u cukrovky II. Typu.

Od václavky k penízovce

Léčivé účinky vědci evidují také u dalších běžně rozšířených hub, které podle Ivana Jablonského „najdete u nás u každého druhého pařezu“. První z nich je outkovka pestrá, která posiluje imunitu, působí proti různým druhům virů, pomáhá při herpesu, oparech nebo bradavicích a používá se i jako podpůrná léčba proti viru HIV. Outkovka kromě toho regeneruje sliznice a její užívání se doporučuje při zánětech kloubů, trávicího traktu nebo močového měchýře.

Další je velice známá václavka, rostoucí u nás hlavně od září do listopadu. Už starověcí Číňané věděli, že zlepšuje zrak a podporuje trávení, protože obsahuje značné množství fosforu, draslíku a vápníku. Nařezané kousky je ovšem třeba nejdříve důkladně podusit, protože čerstvá houba je jedovatá.

Trojici nenápadných, hojně rozšířených léčivých hub dotváří penízovka sametonohá, rostoucí v bujných trsech na dlouhých tenkých nožičkách, která se sbírá od Vánoc do března. Penízovka stabilizuje a vylepšuje funkci střevní mikroflóry, čímž pomáhá k očištění celého organismu, a navíc vykazuje silné protiplísňové a antibakteriální vlastnosti. Tinktura z penízovky užívaná vnitřně vydatně pomáhá například při boji proti akné.

Zlato českého lesa

Za zlatý poklad českého lesa bývá označována mimořádně chutná a aromatická liška obecná, nazvaná podle své výrazně zrzavé barvy. Kromě kulinářského potěšení působí proti nejrůznějším bakteriím, zvláště proti přemnožené a nebezpečné střevní bakterii Escheria coli a zlatému stafylokoku.

Ořechy pozitivně ovlivňují zdraví i emoce. Přejídání či špatné skladování uškodí

Čím nahradit čokoládu

Teprve nedávno v ní experti zjistili překvapivě velký obsah fenolů a tokoferolu, které jsou odpovědné za její silné antioxidační účinky. Tato sympatická houbička je i zdrojem vitaminu D2, který je nezbytný pro vstřebávání fosforu a vápníku ve střevě a správnou tvorbu kostí.

Liška obecná je zároveň důkazem, že účinné látky obsažené v houbách mohou pozitivně ovlivňovat nejen rovnováhu těla, ale i duše. Obsahuje totiž velké množství serotoninu, označovaného za hormon štěstí, jehož nedostatek zpomaluje přenos nervových vzruchů, způsobuje deprese a poruchy spánku. Liška by se tak mohla v budoucnu stát jednou z hub, do nichž vkládají naději vědci a lékaři, protože má potenciál nahradit syntetická antidepresiva.

Lysohlávky na milost vzaté

Podobně by na tom mohly být lysohlávky. Snad o žádné jiné houbě hojně se vyskytující v naší zemi neexistuje tolik protichůdných tvrzení, odsudků, pověstí a mýtů.

Zatímco většina mykologů shodně varuje před halucinogenními účinky „veselých houbiček“, označovanými jako flesh-backy neboli zpětné záblesky, kdy se halucinace dostaví bez varování po několika týdnech, už několik generací rebelské mládeže a milovníků dobrodružství je naopak s oblibou vyhledává a raduje se z nevšedních změn vnímání a intenzivních zážitků kosmické harmonie.

Proto může znít poněkud překvapivě zpráva, že čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví účinnou látku z lysohlávek zvanou psilocybin zařadili do svého programu experimentální léčby pacientů trpících depresí, který začne letos na podzim.

Po odeznění akutního stavu po kontrolovaném užití psilocybinu v rámci asistované terapie totiž (dle poznatků z několikaletého výzkumu) následuje téměř okamžité zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů (na 20 až 30 procent z nich nezabírají nasazené léky ani psychoterapie).

Univerzitní pěstírna

Kromě léčivých hub, kterým se daří v české přírodě a jsou každému volně dostupné, se mykologové intenzivně věnují výzkumu a pěstování léčebných hub známých většinou již tisíce let z tradiční čínské medicíny. Zkoumají jejich přesné složení a zároveň bedlivě kontrolují, jestli plodnice neobsahují škodlivé látky.

„Toto, co vidíte všude kolem, je substrát s podhoubím korálovce ježatého, z něhož vyrůstají plodnice. V čínské medicíně se používal na léčení chorob trávicího traktu. A jak se nám to dnes hodí, protože nedávno se zjistilo, že je velice účinný například proti Crohnově chorobě,“ vysvětluje Ivan Jablonský ve sklepní pěstírně hub České zemědělské univerzity, ukryté v útrobách jednoho z pavilonů akademického městečka v Praze-Suchdole.

Nemyslí vám to jako dřív? Zkuste pozměnit jídelníček

Čím nahradit čokoládu

Experimentální pěstírna připomíná cosi mezi vědeckou laboratoří a alchymistickou dílnou, z pěstovaných hub se line typická jemná vůně a v potemnělé místnosti problikávají jen světélka teploměrů, hlídajících stabilní teplotu a kontrolky měřících přístrojů.

Houba dlouhověkosti

Ivan Jablonský nám ukazuje výsledek úspěšného pokusu jedné z jeho studentek vypěstovat v rámci pětiletého projektu léčivou houbu obsahující látky, které mají vliv na zpomalování neurodegenerativních chorob a udržování kognitivních schopností člověka i v pokročilém věku. Potvrzuje tak po tisíciletí předávanou moudrost pradávných léčitelů a šamanů, že houby jsou pokrmem zaručujícím lidem dlouhověkost a svěžest i na sklonku života.

„Na korálovci je pozoruhodné zejména to, že jeho účinné látky nepůsobí na mozek přímo, ale prostřednictvím střev, kde pozitivně ovlivňují mikrobiom. A je známo, že správně pracující mikrobiom má na mozkovou činnost blahodárný vliv,“ zdůrazňuje vysokoškolský učitel, který jako jediný v České republice vychovává odborníky v tomto nezvyklém oboru, a dodává, že jiní studenti zase vypěstovali plodnice hlívy ústřičné a lesklokorky.

„Porovnáváme jednotlivé kmeny (neboli izoláty) hub získané z různých zemí co se týče obsahu účinných látek. Pokus vždycky končí tím, že obohacujeme substráty různými koncentracemi selenu a zinku. Potom zjišťujeme, jak se deponují v plodnicích, protože ty se dále využívají k výrobě doplňků stravy,“ vysvětluje Ivan Jablonský, který stojí na samém začátku složité mezioborové spolupráce.

Vyrábí substráty, na nichž se studenty pěstuje houby, jeho kolegové z České zemědělské univerzity následně provádějí analýzu nízkomolekulárních látek z plodnic, a vědci z Vysoké školy chemicko-technologické analýzu látek vysokomolekulárních, tedy ohledně obsahu glukanů. V konečné fázi potom společnost Terezia Company na základě výsledků, k nimž vědci došli, vyrábí z plodnic vypěstovaných v Suchdole doplňky stravy s účinnými látkami.

Nejlepší jsou čerstvé

„K léčebným účelům se v současné době používají hlavně houby pěstované, protože při výrobě doplňků stravy nelze využívat něco, co jen tak nasbíráte v lese. Nevíte, z jaké je to půdy, jestli hostitelské dřevo neobsahuje například arsen, musíte mít zkrátka homogenní materiál: substrát, který je prověřený a má stabilní pěstební podmínky,“ upřesňuje mykolog.

Navzdory tomu, že se tímto způsobem podílí na výrobě doplňků stravy s účinnými látkami z hub, neustále zdůrazňuje, že nejlepší účinky mají houby čerstvé. Jenomže zásadní problém spočívá v tom, že Češi nejsou vychovaní k tomu, aby je v tomto stavu konzumovali.

Jsou těstoviny zdravé, nebo nejsou? Rozhoduje kvalita, množství i příprava

Čím nahradit čokoládu

„Většina lidí u nás dává přednost doplňkům stravy, kde je například hlíva namletá, zabalená v kapslích a zabalená v pěkném obalu. Pravda, lepší něco než nic, ale nejpřirozenějším způsobem užíváním léčivých hub je tak jako tak konzumace čerstvých plodnic,“ podotýká.

Perly mezi houbami

Propagovat houby mezi Čechy je podle Ivana Jablonského věčný a nepříliš úspěšný boj, na kterém se osobně podílí už šedesát let. Ve své útulné pracovně s výhledem na zvlněnou krajinu a údolí Vltavy nás trpělivě seznamuje s nejúčinnějšími léčivými houbami, jichž se v Asii, zejména v Číně, vypěstují a zkonzumují tisíce tun.

Vedle korálovce patří k nejléčivějším známým houbám lesklokorka lesklá, často nazývaná také reishi, kterou staří taoisté považovali za jeden z elixírů mládí. Její nejedlé plodnice jsou tuhé a hořké, použití této houby je tak omezeno na horkovodní a následně lihové extrakce účinných látek. Jde hlavně o glukany, imunoproteiny, glukosaminy, nukleosidy a vázané germanium, zajišťující buňkám kyslík, stimulující imunitní systém a vykazující antiischemické účinky.

Další mimořádně cennou složkou lesklokorky jsou triterpenoidy, které působí protizánětlivě, ale na rozdíl od kortikoidů, často používaných k léčbě zánětů, nemají žádné nepříjemné vedlejší účinky. Houbu nebo její extrakty můžeme najít v doplňcích stravy, ale i jako součást kávy, v čokoládě, v pastách na zuby nebo v kosmetice.

Další perlou mezi léčivými houbami je houževnatec jedlý, známý jako shitake. Jeho léčivé účinky byly známé už ve starověku, v moderní době mu přinesl slávu úspěch při obnovování funkce imunitního systému u lidí postižených radioaktivním zářením po výbuchu atomové bomby v Hirošimě.

Později se zjistilo, že lentinan, látka v něm obsažená, mimo jiné omezuje vlivy radiace na lidský organismus, stimuluje imunitní systém k vyšší aktivitě a v Japonsku je užíván jako lék na chronickou žloutenku. Další biologicky aktivní látkou je alkaloid eritadenin, snižující obsah cholesterolu v krevním séru, který slouží jako prevence proti trombóze.

Skrytá nebezpečí

Ať už se vydáte do lesa na obyčejné hříbky, masáky, holubinky, kozáky, klouzky a lišky, anebo začnete pátrat po některé z výše uvedených hub léčivých, při houbaření a následném zpracování hub je třeba dbát několika zásadních pravidel. Ta vám zaručí, že se blahodárné účinky hub nezmění v účinky nepříznivé nebo dokonce jedovaté.

Jaká semena či nádoby použít při nakličování? Vyhněte se chybám

Čím nahradit čokoládu

„Nejčastější příčinou otravy houbami je jejich neznalost nebo nešťastná záměna za jedlou houbu. Ale i v případě, že máme čerstvě nasbírané nebo koupené houby, je třeba dbát na jejich dobré skladování a zpracování. Nejčastější chybou bývá, že lidé čerstvé houby nakrájí a dají do mrazáku, aniž by je předtím uvařili. Vařením se totiž deaktivují enzymy působící v průběhu času rozklad.

Houba jinak často úplně změní chuť i barvu, například celá zhnědne a je k nepotřebě. Navíc v nich pak mohou být mikroorganismy, které přežijí i v mrazu,“ radí na závěr Ivan Jablonský a připomíná, že nikdy není dobré sbírat houby rostoucí kolem silnic nebo třeba na kontaminované půdě bývalých dolů a v okolí továren. Houby v sobě totiž dokážou kromě léčivých látek ukládat i těžké kovy, které organismu škodí.