S obezitou je spojeno více než 30 různých onemocnění. Mezi nejzávažnější patří diabetes 2. typu, srdečně-cévní onemocnění a některé druhy rakoviny. Léčba obezity a s ní pojících se onemocnění, proplácení nemocenských plateb nebo invalidity stojí evropské vlády 70 miliard eur ročně. Lidé s obezitou trpí nízkým sebevědomím, v médiích jsou prezentováni převážně jako lenoši a nenapravitelní pojídači fastfoodů a laskomin bez schopnosti se ovládat. Čím dál častěji narážejí na váhovou diskriminaci, například při pracovních pohovorech. Proto se není co divit, že stále více lidí touží po zhubnutí. Jenže, jak zhubnout?

V poslední dekádě se internetem šíří tisíce diet a desítky výživových směrů. Protichůdné informace o jídle a zdravém způsobu života zaplavují naše hlavy. Největšími hity jsou bezlepková a bezmléčná dieta, raw, paleo, různé formy nízkosacharidových diet a přerušované hladovění. Stoupá obliba bio a lokálních potravin. Roste počet poradců ve výživě, léčitelů, trenérů, koučů a přestává být zřejmé, kdo je skutečným odborníkem a kdo obyčejným prodejcem. 

Propagace výživových směrů a prodej doplňků jsou čím dál rafinovanější a agresivnější. Hitem jsou i různá vyšetření, od krevních skupin po zjišťování metabolických typů, a na konci dekády se objevuje i analýza střevní mikrobioty. Pod rouškou vědečna klienti utrácejí i desetitisíce za hubnutí s nejistým výsledkem.  

Udělejte si z jídla zážitek

Počet lidí s nadváhou a obezitou ale neklesá. Bohužel stoupá i počet lidí s poruchami příjmu potravy a vznikají nové, například ortorexie (chorobné zaobírání se jídlem) nebo nibbling (uždibování). Lektorky ze společnosti STOB (STop OBezitě), která se dlouhodobě zaměřuje na hubnutí, a to cestou bez diet a striktních omezení, se shodují na tom, že hubnutí je dnes těžší.

Jejich klienti jsou totiž poškozeni fyzicky i psychicky. Podle jejich zkušeností lidé nejvíce drželi nejrůznější formy proteinových diet, vynechávali pečivo a přílohy a dodržovali bezlepkovou nebo bezmléčnou dietu, aniž by měli alergii či intoleranci. Zkrátka lidé jsou přeinformovaní. „Děláme jim v informacích pořádek a učíme je jíst z hladu fyziologického a ne emočního,“ říká Iva Málková, zakladatelka společnosti a školitelka nových lektorů STOB.

Podle ní je důležitou okolností při řešení nadváhy nejen to, co jíme, ale i odhalení příčiny, proč vlastně jíme, a to zejména u sladkostí nebo jiných pochutin. Pokud jste si zvykli používat jídlo jako záplatu na emoce – ať už je to smutek, stres, nebo nuda, či jen nesnadno odoláváte vnějším podnětům, nečekejte, že tyto nevhodné návyky zmizí společně se zhubnutými kily. Iva Málková proto radí zaměřit se už při hubnutí na odhalení příčin, proč vlastně jíte, a postupně své nevhodné návyky nahrazovat vhodnějšími.

Už při hubnutí se totiž dá pěstovat zdravější vztah k jídlu, a to třeba i skrze trénink všímavého pomalého jedení. V čem tato všímavost spočívá? Při jídle bychom měli zpomalit, prozkoumat a vychutnat si každé sousto a především naslouchat signálům našeho těla. Všímavé jedení umožňuje prožívat potěšení z jídla mnohem intenzivněji a plně se soustředit jen na jídlo a jeho kvality. Vytváří tak psychologickou bariéru vůči přejídání se tím, že se naučíme všímat si signálů těla, jako jsou hlad, nasycenost a spokojenost.

Pokud chcete jíst méně a více si všímat toho, co jíte, radí odborníci proměnit se ve foodstylistu, tedy připravit si jídlo, které bude lahodit nejen ústům, ale i všem vašim smyslům. Dejte si záležet a naservírujte si jídlo na pěkný, klidně i slavnostní talíř. Zkuste pracovat i s barevnými potravinami. Nepodceňte ani okolí a ukliďte si na stole, u kterého budete jíst, jídlo vám díky tomu bude více chutnat. Zkuste se zaměřit nejen na chuť, ale prozkoumejte jídlo i zrakem, čichem, hmatem a sluchem. Během jídla dělejte vždy jen jednu činnost. Nejdřív naberte jídlo, pak ho vložte do úst, rozkousejte, spolkněte a až pak začněte nabírat další sousto. Mezi sousty odložte příbor a soustřeďte se na všechny chutě a vůně, které vám jídlo nabízí. Zkrátka udělejte si z jídla zážitek. 

Zdravější mlsání

Zdrojem velkého množství kalorií, spousty jednoduchých sacharidů, tedy cukrů, i nevhodných tuků je často mlsání sladkostí a jiných dobrot. Nicméně tato zažitá představa nemusí tak úplně platit. Velmi záleží na tom, jakou sladkost a v jakém množství si dopřejete.

„Například v jednom větším desetigramovém čtverečku 90procentní čokolády přijmete jen pouhý jeden gram cukru, tělu navíc dodáte antioxidanty, vlákninu a další pozitivní látky. A pokud jste milovníkem čokolády, jistě si na kvalitní hořké čokoládě pochutnáte a jen stěží se vám stane, že byste snědli celou tabulku. Naproti tomu u mléčné čokolády je většinou riziko snědení většího množství, nebo dokonce celé tabulky, větší. Pro porovnání v deseti gramech mléčné čokolády je obsaženo více než pět gramů cukru a v jedné tabulce je to tedy přes 50 gramů cukru, čímž už si vyčerpáte jeho celodenní příjem,“ varuje odbornice na obezitu.

Podobně i u sušenek, tyčinek a dalších sladkostí je většinou možné vybrat nutričně příznivější variantu. Sledujte údaje na obalu a vybírejte výrobky s nižším obsahem cukru a nevhodného tuku. Kupujte menší balení, protože jeho velikost většinou předurčuje, kolik toho nakonec sníte. Je také dobré stanovit si vlastní pravidla pro mlsání. Například dát si maximálně jednu sladkost za den, nebo dát si jen pět malých soust, která všímavě vychutnám, a hlavně nejíst sladkosti, když u toho něco dělám, tedy ani u televize, knížky a podobně.

Emoční napětí čokoláda nevyřeší

„Mnohdy si umíme dobře sestavit jídelníček a hlavní jídla máme nutričně vyvážená. To, co je však problém, je jídlo navíc oproti naplánovanému jídelníčku. Je ale potřeba plánovat i řešení zátěžových situací a zabývat se emocemi a myšlenkami, které vás k jídlu navíc vedou,“ je přesvědčená Iva Málková. Často totiž jíme spíše z důvodu emocí než z fyziologické potřeby. Třeba při sledování televize naše ruka sahá automaticky po jídle, i když nemáte hlad. Někdo zase řeší stres sladkostmi. Proto je dobré dodržovat pravidlo, že ve stavu nejvyššího rozrušení nebudu napětí uvolňovat jídlem.

„Napětí, které prožívám při odolávání návyku, nemůže růst donekonečna a s časem bude zákonitě klesat i bez konzumace jídla. Vyčkejte tedy ve stavu nejvyššího rozrušení pár minut a s chladnou myslí najdete rozumnější řešení,“ radí odbornice s tím, že je také vhodné připravit si dopředu seznam příjemných alternativních činností neslučitelných s jídlem. Například mohu zavolat někomu blízkému, kdo mě vyslechne. Vyluštím si křížovku nebo půjdu na procházku.

Neméně důležité než plánování, co budete jíst, je i takzvaná emoční předpověď. Je třeba si zmapovat, jaké zátěžové situace můžete ten den očekávat, jak se asi budete cítit, a dopředu si připravit alternativu k dosavadnímu řešení těchto situací. „Negativní emoce vám dávají signál, že vám něco chybí, že není uspokojena nějaká potřeba. Třeba jste unavení nebo jste se s někým pohádali. Proto zkuste řešit samotný problém a ne sáhnout třeba po čokoládě,“ uzavírá Iva Málková.

Chcete získat znalosti k řešení „jídla navíc“ od opravdových odborníků ze STOB? Zúčastněte se workshopů (například Jak při hubnutí odolat lákadlům nebo Všímavé jedení), kde se dozvíte nejen teoretické poznatky, ale „nacvičíte i vůli“ a snad zjistíte, že jídlo může být radostí a ne starostí. V mnoha městech České republiky také můžete v týdnu od 2. do 6. 3. zjistit pomocí analýzy těla, kolik tuku nosíte 24 hodin denně na svém těle. Za pomoci odborníků také odhalíte zlozvyky, které se podílejí na kilech navíc právě u vás, a odnesete si první úkol ke změně. Akce a aktivity k Světovému dni obezity se letos poprvé konají také pod záštitou rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Přehled všech aktivit naleznete na www.stob.cz.