Zpráva o nálezu mrtvoly se rozšířila i před dům. Mezi postávajícími nechyběl ani muž, patřící mezi ony věčné poutníky, kteří den co den vytrvale objíždějí s prastarým kočárkem či rozhrkaným vozíčkem popelnice a kontejnery v touze naleznout cokoliv, co by šlo vzápětí zpeněžit.

Muž s přezdívkou Humberto, neboť kdysi cestoval s cirkusem, později vzpomínal:“Věděl jsem, že v domě bydlí Bohouš Pala, co taky jezdí za sběrem. A když se rozkřiklo, že hasiči našli uvnitř mrtvoly, pomyslel jsem si: Á jé, tak Palovi to mají za sebou! Najednou ale vidím, jak na konci ulice Bohouš Pala jede s tím svým kočárkem a má ho naloženej flaškama s pívem!“

Peníze sliboval do pondělí

Ještě víc u vytržení si připadal sám Pala: „Zrovna jsem docházel k baráku. Byli tam hasiči a policajti. Zeptali se mě, jak se jmenuju, a hned mě odvezli.“

V prostorách služebny se Pala uviděl se Šmerdou a Hučkem, zadrženými mladíky, kteří se v okolí požáru pohybovali. Šmerda, se sportovními botami nasáklými krví, nepopíral, že uvnitř domu někoho „neznámého“ napadl. Nebylo to první setkání trojice mužů v osudnou sobotu.

„Když jsem se vracel z bufáče na konečné trolejbusu, podal si mě Huček. Že prej dlužím jeho kámošovi tři stovky, ať je koukám navalit. Byla to pravda, mladej Šmerda dal mně i mojí ženě několikrát zboží na dluh. Slíbil jsem, že do pondělka peníze seženu.“

Zůstala doma … a zemřela

Následující minuty můžeme považovat za jisté intermezzo, nebo ještě spíš poločas, kdy soupeřící týmy sbírají síly. Dejme ještě slovo Bohuslavu Peldovi: „Jejich vyhrůžky byly fakt hustý, mimo jiný taky zaznělo, že nám podpálej barák. To mi nešlo z hlavy, a tak jsem se rozhodl, že zkusím aspoň něco. Měl jsem schovaný hlíníkový plechy, nanosil jsem je do kočárku, že je zavezu do sběrny. Povídal jsem ženě, ať jde taky, že se pak cestou zastavíme někde na pivo. Ale ona řekla, že se chce dívat na televizi.“

Pětačtyřicetiletá Libuše Palová tak rozhodla o své smrti. Už za pár hodin se z ní totiž stane - řečeno cynickým, nicméně trefným a v současné kriminální praci čím dál častějším termínem - člověk pobývající v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.

Pokračování příště

Viktorín Šulc