Píše se v něm, že dne 22. září 1922 o 23. hodině napadli neznámí lupiči ze zálohy skupinu pěti horníků bytem v Horní Suché, kteří se vraceli ze šichty na jámě Gabriela a s výplatou domů - což byla informace v hornickém prostředí široko daleko známá.

Projektily z browningu smrtelně zasáhly otce a syna Bugertovy, syn zemřel na místě, otec skonal v ranních hodinách. Čin vynesl pachatelům asi 500 korun (tehdy nikoli malou částku) a půl kila vuřtů, které předtím otec Bugert koupil v hostinci. Přeživší oběti nedokázaly k vrahům udat žádný popis, veškerá snaha četnické pátračky vyzněla naplano.

Anonym pomohl k objasnění

“Jsem dost starý, nechci jít do hrobu s tak hrozným tajemstvím, o kterém vím celý svůj život. Otce a syna Bugertovy zavraždily v roce 1922 tři osoby, jež se jmenují…“ Anonymní dopis, který byl odeslán z jablunkovské pošty 17. května 1971, tedy 49 let od spáchání činu, skutečně napomohl objasnit starý a z hlediska práva už dávno promlčený zločin.

Když se bezpečnostním orgánům podařilo nelehce zjistit totožnost a bydliště udaných pachatelů, octli se na kriminálce u výslechu 70letý a 71letý důchodce. Není nezajímavé sledovat jejich životní osudy: zatímco jeden v zločinecké dráze pokračoval a v roce 1928 spáchal ozbrojenou loupež na karvinské výminkářce, trestní rejstřík druhého byl bez poskvrny a muž v místě bydliště požíval tu nejlepší pověst:

“Bylo po žních, seděl jsem ve Stonavě v hostinci ve společnosti A. i B. Právě B. nás přemlouval, ať jdeme do lesa číhat na horníky, že je přepadneme a oloupíme o výplatu. Když jsem se ho tázal, jak to chce udělat, pleskl si B. se slovy Nestarej se! po kapse kalhot, po zaobleném předmětu, kterým byla nejspíš pistole…

Rébus trvá dál

Tu střílečku jsem pozoroval asi ze vzdálenosti 20 metrů, pak jsme utekli směrem na Stonavu. B. mi dal stovku s důkladným upozorněním, že mám mlčet… Měl jsem v pozdějších letech neustálé výčitky svědomí. Chodím často kolem místa, kde se to stalo a lituji svého činu.“

Jedna záhada ovšem pro případné detektivy - amatéry trvá dodnes. Kdo napsal usvědčující anonymní dopis? První dva pachatelé neměli důvod se někomu svěřovat, třetí z vrahů zemřel už v roce 1955. Rébus tak trvá svým způsobem dál.

Viktorín Šulc