Jirka bydlel v ulici naproti nám a já si nepamatuji, že by dělal nějaké vylomeniny, že by to byl nějaký vrah nebo že by se choval nějak nepříčetně. Hrál s našimi dětmi fotbal, byl to takový sportovec, příjemný a hodný hoch, který se zastával třeba děvčat. Pomáhal například u zábavy, měl tam auto, tak rozvážel lidi od muziky domů, byl takový… prostě ochotný.

Já ho znám jako milého příjemného kluka. Že měl nějaké ty vloupačky, budiž, ale že by vraždil – tomu nevěřím. Nevěří tomu ostatně dost lidí z Prachovic. Tedy ti, kdo se o to zajímají. Vykrádal snad chaty, ale já jsem u toho nebyla, takže to nemůžu tvrdit. On to teda sám přiznal, ale věřím tomu, že nevraždil.

Z posledního dopisu Kajínka Martě Látalové„Modlím se za šťastný návrat Miloše Zemana za týden z Číny. Snad se opravdu dočkáme milosti. Dnes Miloš Zeman odletěl, má se vrátit za týden, což bude 18. ve čtvrtek. Mohl bych být tedy v pátek volný, doufáme, že to tak bude a nic to nenaruší. Čekáme už hodně dlouho. Moc vám přeji, ať jste zdravá a v pohodě… Za všechno vám děkuji. Za vše, co jste pro mě udělala."

Najdu vám nějaké dopisy, kde mi Jirka děkuje za všechno, co jsem pro něj dělala, a já mu ty žádosti o milost a výstřižky z novin předám, kdyby náhodou už dnes přišel.

Já si s ním píšu 20 let, tady mám od něj všechny dopisy. On mi píše, že nebyl v Plzni, že nevraždil, a já mu věřím. A no a já se ho nikdy nezeptala, jak utekl z Mírova, to já bych si nedovolila. Ale píšu si s ním a věřím, že byl zavřený neprávem, že nezavinil, neprovedl žádné vraždy. Byla jsem teď ve Františkových Lázních a byla jsem se při té příležitosti podívat do Plzně na Bory k té věznici, na ten plac, kde se ty vraždy měly stát, tak jsem mu to napsala…

Teď vám přečtu pár vět z jeho posledního dopisu, teď už mu nebudu psát, když už bude nejspíš na cestě.. On tedy strašně čmáře, píše mi, že se musím modlit, aby se Zeman vrátil z Číny, aby mu podepsal to propuštění.

Doslovně píše: „Za šťastný návrat Miloše Zemana za týden z Číny. Snad se opravdu dočkáme milosti. Dnes Miloš Zeman odletěl, má se vrátit za týden, což bude 18. ve čtvrtek. Mohl bych být tedy v pátek volný, doufáme, že to tak bude a nic to nenaruší. Čekáme už hodně dlouho. Moc vám přeji, ať jste zdravá a v pohodě."

No a mně vždycky v každém dopise děkuje: „Za všechno vám děkuji," píše. „Za všechno,co jste pro mě udělala." Připadám si jako jeho matka nebo tisková mluvčí.

Po propuštění by byl znovu uvězněn v případě, že by něco provedl. Nesmí se poprat, prostě nic. Ale já nevěřím, že by byl tak agresivní typ, všechno bude v pořádku. Píše, že se vrátí domů. Tak já nevím, jestli se vrátí ke své sestře, která bydlí na Pekle v mobilhausu, nebo – on má teda dívku někde na Moravě, nějakou doktorku – tak jestli pojede k ní dneska . Pojede k ní asi taxíkem, oni jako mají obavy, že nebude mít na vlak, nebo jak se vrátí, ale čekám, že mi přijde poděkovat, protože mi v každém dopise děkuje, že mu pomáhám.

Pomáhám mu z toho důvodu, že jsem se znala s jeho rodiči, s jeho maminkou jsem chodila do sokola, bydleli jsme naproti sobě v bytovkách a kamarádili jsme se. Byla to slušná rodina, byli pracovití.

Zpověď zapsali Zdeněk Sasín, Vojtěch Nezbeda a Daniel Havlík, Události Online