Korunním svědkem se měl stát jeho kamarád, o rok starší Jaroslav Holeček. Muži, kteří přespali osudné noci ze 17. na 18. dubna 1995 v jednom hotelu ve Čkyni, byli zvláštní dvojice kumpánů!
Klepla trápily psychické problémy od mládí. S diagnózou schizofrenika byl 12x hospitalizován na psychiatrii. Pobíral invalidní důchod a své matce dělal peklo na zemi.
„Vše má své hranice,“ cituje vyšetřovací spis z jednoho jejího dopisu, „a já už nemohu žít ve stálém strachu. Celý život trávím jen tím, že trpím fyzicky i psychicky Liborovými výbuchy i jeho scénami, které mi dělal všude, kde jsme žili, všude, kde jsem sehnala zaměstnání.“ Klepl vede náročný život, i přes slabý důchod musí mít denně svoje cigarety, černou kávu a pivko, prokládáné rumy: „To abych měl větší radost že života.“
Prášky chroupal jako cukrátka
Holeček byl zase paranoik, děsící se narkomafie, která mu jde po krku. Ti lumpové už poštvali proti němu každého, včetně matky a sourozenců. Na uklidnění bral prášky, které chroupal jako dítě cukrátka. Alkohol si ošklivil. Sbíral bylinky, uměl zdravotní masáže.
S Kleplem se poznali ve Lnářích začátkem roku 1995. Ohledně budoucnosti mimo zdi ústavu měl Holeček jasno: „Já budu masírovat, Libor mi bude dělat pomocníka, bude nám dobře.“
Svěřil se, že zabil faráře
Ze všeho nejdřív vybral dobrosrdečný Holeček devět tisíc korun z vkladní knížky, živil Klepla i sebe. Pobyt ve Čkyni v podstatě prospal, bral čtyři tablety noxyronu každé čtyři hodiny… Do Čkyně chtěl hlavně Klepl, prý tu zná bohatého faráře. Během 17. dubna, bylo Velikonoční pondělí, zašel na mši. Nebo na obhlídku?
Když se Holeček v noci probudil, Kleplova postel byla prázdná. Ráno už na ní seděl, oblečený, se zakrvácenými šaty a s hlavou v dlaních. „Říkal, že musíme odjet. V autobuse do Písku se mi svěřil, že udělal něco hrozného, že zabil faráře. V kapse mu cinkala spousta mincí, které předtím neměl.“
Když na podzim roku 1996 začalo soudní přelíčení, disponovala obžaloba kromě Holečkova svědectví jediným nepřímým důkazem vůči Liboru Kleplovi - na dřevěné desce věšáku, kterým pachatel několikrát udeřil faráře do hlavy, byly zajištěny jeho pachové stopy.
Klepl sám držel ve vazbě protestní hladovku, jenže upadl a zlomil si nohu. K soudu pak s námahou připajdal nápadně vyhublý o dvou berlích. A odstartovala neskutečná fraška!
Pokračování ve středu 19. září.
Viktorín Šulc