V předchozím příběhu jsme se před vámi, vážení čtenáři, odvážili otevřít pomyslnou knihu tragických příběhů, kde ženy vystupují v rolích pachatelů a to nejzávažnějších trestných činů, tedy vražd.

Jak jsme již uvedli, policejní statistiky východočeského regionu každoročně zaznamenávají více než desítku případů, které jsou charakteristické tím, že mají velice podobný motiv. Tyto smutné příběhy začínají zpravidla nenápadně a nevinně, avšak během krátkého okamžiku se v nich žena, jako prvotní oběť konfliktního jednání, ocitá coby zoufalá pachatelka vražedného útoku.

Kriminalisté si v těchto případech vždy připomínají stále stejný obrázek zachycující stojící ženu s nožem v ruce, vytřeštěně a nevěřícně hledící na svého manžela či druha bezvládně klesajícího k zemi. Z téměř každé výpovědi žen odsouzených za tento trestný čin však jednoznačně vystupuje nesmírná lítost nad kritickým momentem vražedného útoku a nevyslyšená prosba vrátit vše zpět.

S prvním manželem se údajně Ilona rozvedla kvůli jeho sklonu k nadměrnému požívání alkoholu. Zanedlouho se po krátké známosti vdávala podruhé. Nedlouho po svatbě však pro ni, jak sama později uvedla, začalo opravdové peklo. Situace, ze které neuměla odejít. Navíc ji ničila představa, že by Vladimíra opustila.

Byla tak nucena snášet nejen žárlení a výčitky, ale později i fyzické útoky ze strany svého nového manžela. Hádkám, které se neustále stupňovaly, byla navíc vystavována i osmiletá dcerka paní Ilony z prvního manželství, která byla z tohoto důvodu později svěřena do výchovy svému otci.

Trápení, které bylo téměř na denním pořádku, však nebralo konce. Vladimír chodil domů téměř denně opilý a Ilona pokládala za hlavního viníka právě alkohol.

„Věděla jsem, že až se probudí, omluví se mi," popisovala později svoje pocity. Vše se ale za několik dní opakovalo znovu a vždy podle stejného scénáře.

Jedné listopadové noci před čtyřmi lety se v bytě paní Ilony v Náchodě odehrála tragédie, která ji bude provázet do konce života. V té době bylo její manželství s Vladimírem již tři měsíce rozvedeno, ale jejich vzájemné soužití pokračovalo.

Ten den ho potkala, když šla odpoledne z práce. Měl již něco upito, přesto se nechala přemluvit a zašli spolu na skleničku. Pivo vystřídal tvrdý alkohol. Cestou pozdě večer domů měli už pořádně v hlavě. Ani neví, jak se dostali do postele, když ji uprostřed noci probudil křik.   (dokončení příště)

Lenka Burýšková