Zašla za Štěpánkem a nemohla si nevšimnout pohozené tašky, ve které Jiřina donesla jídlo. Štěpánkův klid byl ten tam, vyskočil od jídla, začal něco blekotat. Šťastná synovce odstrčila a rychle proběhla bytem. Z kuchyně se dalo projít do prádelny, kde stála vana, zakrytá prkny a plechem. Vedle Ivany ležel na lavici zakrvácený ostrý nůž…

Když Šťastná odsunula plech, uviděla v tratolišti krve nahou mrtvolu své dcery. V záchvatu zoufalství mrštila po vrahovi plechem: „Ty zrůdo!“
Ale Štěpánek utekl na zahradu, kde se chtěl oběsit na plotě. Brzy však přiběhl, přivolán křikem Šťastné, roudnický poštmistr a strhl mladíkovi oprátku z krku. Beztak šlo o pouhou demonstraci, snahu vyvolat lítost nad něčím, co nelze odpustit.

Štěpánek se brzy uklidnil: „Pustil jsem radiopřijímač co nejvíc nahlas, abych se ujistil, že nebude slyšet výstřel ani výkřiky. Střelil jsem Jiřinu flobertkovou pistolí do hlavy, pak jí probodl srdce nožem a nakonec ostříhal vlasy,“ vypověděl četníkům.

Zaváhal až po otázce, co chtěl udělat s tělem. Když vyšetřující svou otázku zopakoval ostřejším hlasem, Štěpánek řekl: „Co asi? Rozřezal bych je a zakopal na zahradě.“ To byl dostatečný signál k tomu, aby četníci překopali celou zahradu, od sousední parcely oddělenou neprůhledným plotem z prken.Už 18. května bylo na podezřelém místě, plném sypké hlíny, vykopáno rozřezané tělo Františky Třískové včetně přihozené odměrky na mléko.

„Střelil jsem ji do hlavy a pak ještě umlátil sekerou. Tělo jsem rozřezal v prádelně. Nevím, proč jsem jí stáhl kůži z hlavy a navlékl ji na pravou ruku oběti. Nevím, proč jsem jí odřízl prsy. Vše jsem schoval do pytle. Po činu jsem opláchl podlahu a vytřel ji šaty Třískové. Očistil jsem nůž, pilku a sekeru. Umyl jsem se, nasnídal a odešel do kostela na ranní bohoslužbu. Po návratu jsem pracoval na zahradě, večer jsem za tmy nanosil do připravené jámy tělo.“

Četníci se také zajímali, zda Štěpánek nemá na svědomí i zmizení pětiletého Bedřicha Brožovského, který spolu s rodiči bydlel u Štěpánků v podnájmu a který byl od srpna 1928 nezvěstný.

Při překopávání zahrady totiž našli prázdný „hrobeček“, stejně jako jáma podobných rozměrů v hliněné podlaze Štěpánkovy zahradnické dílny. Poslední květnový den roku 1936 byly v kompostu nalezeny kosterní pozůstatky zavražděného dítěte!

Pokračování ve středu 12. září.

ViktorínŠulc