Ale myšlenky kriminalistů šly ještě dál: Není Mrázek pachatelem pěti tzv. chomutovských vražd, spáchaných střelnou zbraní v letech 1951 až 1955? Prohlídka prostor patřících k Mrázkově bytu v Kladně - Kročehlavech byla zevrubná, ale dlouho přinášela jen poloviční výsledky. Pistole Walther nebyla k nalezení!

“Snad všechno v bytě bylo kradené, včetně těch nejběžnějších domácích potřeb,“ vyprávěl s gustem 93letý kriminalista ve výslužbě Karel Kamiš. „Jenom tu zbraň jsme nemohli najít! Tak jsem si představil velikost pistole a koukal kolem sebe, kam by se dala schovat. Až mi oči padly na rohový dřevěný ponk, s dutým podstavcem. Pistole byla tam! Navíc jsme ještě objevili hodinky, které patřily zavražděné Pajúrkové. Mrázek je docela rafinovaně schoval do roury topení, těsně u sklepního stropu.“

Balistická zkouška dopadla pozitivně. 19. března 1957, v průběhu několikahodinového nočního výslechu, kdy Mrázkovi donesli jídlo z nedaleké restaurace, doznal obviněný všech sedm vražd - tedy i umlácení Hany Chloubové silným klackem, tj. zločin ze srpna 1951, který vzhledem k rozdílnému modu operandi nikdo nespojoval s chomutovskou sérií. Vyšetřovací spis měl 16 svazků, 1020 stran a bylo v něm zaneseno celkem 127 trestných činů, které byly Mrázkovi prokázány a které doznal: 7 vražd, 4 pokusy vraždy, 6 dokonaných případů a 8 pokusů sexuálního násilí na nezletilých dívkách. „Zbytek“ činily krádeže, páchané převážně s bratrem Karlem.

Některé úlovky svědčily o kleptomanii, například nedomalovaný obraz krajiny s jedoucím vlakem! Každopádně se v pachatelově osobě promítly sexuální úchylky jako sadismus, nekrofilie, pedofilie, zoofilie… Mrázek nebyl inteligentní pachatel, spíš naopak. Měl ovšem něco, co ho možná ještě činilo nebezpečnějším, tj. vychytralost a instinkt malého zabijáka, který nikdy nepřekročí míru nutného risku. Svoje procházky s pistolí v kapse, konal takřka neustále. Byl však trpělivý a dokázal si počkat na všestranně výhodnou situaci k provedení vraždy - tedy na chvíli, kdy potká osamocenou mladou ženu v liduprázdných místech…

Zatčením nabral Mrázkův ničemný život závratnou rychlost směrem k šibenici. Poprava byla vykonána už 30. prosince 1957. Završil se tak jeden z nejvýznamnějších případů naší kriminalistiky.

Viktorín Šulc