Od loňského léta se uprchlý opičák Šimpy proháněl moravskou a českou krajinou. Svobodu ztratil ve čtvrtek v podvečer poté, co ho skutečský vrchní strážník Jiří Stuna trefil narkotizačním nábojem. Spánkem utlumeného uprchlíka snesla z třicetimetrové výšky plošina hasičského žebříku.

Jiří Stuna, propagátor legalizace konopí pro léčebné účely, se stal hrdinou dne. V diskuzi na webu Chrudimského deníku už je dokonce přirovnáván k Chucku Norrisovi. Stuna na Šimpyho použil zbrusu novou speciální narkotizační pušku. Předtím pracoval pouze s foukačkou, která má dostřel tři metry, a vloni se s ní neváhal postavit proti rozzuřenému býkovi. Nyní se ocitl tváří v tvář uprchlé opici, kterou trefil hned napoprvé, ale látka nezapůsobila. Proto vyjel společně s veterinářem Josefem Taberym do třicetimetrové výšky za pomoci hasičského žebříku.

„Puška má velkou sílu a dokázala by zvíře prostřelit. Navíc tam byly větve, musel jsem se snažit pušku nastavit na optimální výkon, abych Šimpyho ze stromu nesestřelil. Zanedlouho opičák usnul a držel se v té výšce. Hrozilo, že látka již přestane působit, a začalo se rychle stmívat. S doktorem Taberym jsme se dostali až skoro k němu. Když už Šimpy visel jenom na jedné ruce, zachytil ho doktor Tabery za nohu a potom já za ruku a stáhli jsme ho do plošiny. Dali jsme ho do pytle. Byl to zákrok plný emocí a adrenalinu. Pád dolů by Šimpy, pravděpodobně nepřežil. Byla to kolektivní práce, dík patří všem, kteří u toho byli,“ usmívá se strážník.

Inforgrafika.

I banán přišel vhod

Starostova žena viděla makaka Šimpyho jako první, seděl právě na silnici kousek od vesnice. Její manžel Jiří Blažek se rychle vybavil balíčky piškotů a banány, aby opičáka udržel na místě do příjezdu hasičů.

Na poli mezi Liboměřicemi a Licibořicemi stojí malý remízek, dočasné útočiště Šimpyho, který už je na útěku z olomoucké zoo dlouhých osm měsíců. Sedí na stromě, chvilkami pokřikuje dolů. Občas sleze, aby si převzal od starosty Blažka pár piškotů, ale zachovává patřičný odstup. Na místě jsou policisté, hasiči. Polem se kodrcá další auto. Přijíždí žena, které se ztratil pejsek. „Ale my tady chytáme opičáka,“ smějí se dobrovolní hasiči. „A nemohl mi bišonka sežrat? To je hrůza,“ strachuje se majitelka ztraceného chlupáče. Po ujištění, že opice psy nepožírá, žena odjíždí.

Na místě už je Josef Cach ze Záchranné stanice zvířat v Pasíčkách, přijeli veterináři a vrchní strážník skutečské městské policie Jiří Stuna. Napětí roste, vždyť opičák už byl v minulosti často v těsné blízkosti lidí, kteří se ho snažili odchytit, ale vždycky na poslední chvíli utekl. Stuna mačká spoušť narkotizační pušky. Strefuje se a Šimpy prchá na vrchol asi třicetimetrového stromu. Čekáme pět, deset minut. Hasiči a policisté dole drží záchranné sítě, do kterých by mělo omámené zvíře spadnout. To, že nepřežije, bleskne hlavou snad každému. Opice se hýbe, narkotika nepůsobí. „Je vyděšená, adrenalin účinek snižuje. Také nevíme, kolik látky se jí dostalo do těla,“ vysvětluje veterinář Josef Tabery.

Hasiči přivážejí další dávku. Na žebříku s plošinou stojí Jiří Stuna a míří na Šimpyho. Opět se strefuje a tentokrát je omámení rychlé. Hasiči řežou překážející větve, aby se žebřík dostal co nejblíž ke zvířeti. Přesunutí jeho těla do koše žebříku je dílem okamžiku a všichni dole si oddychnou. Šimpy je uložen do pytle, pomalu se probouzí a může být agresivní. „Ukažte nám ho,“ prosí novináři i místní lidé, kteří zažili pěknou podívanou. Na předvádění už ale není čas, za chvíli může Šimpy pytel roztrhnout a začít pěkně vyvádět. Auto rychle míří do Skutče, kde opičák v ordinaci dostává kofeinovou injekci na probuzení a je umístěn do speciální bedny, ze které se dostane až doma, v olomoucké zoologické zahradě.

Hrdinou dne je nejen strážník Stuna, ale všichni, kteří se na odchytu podíleli. Štastný je i starosta Licibořic Jiří Blažek. „Jsem rád, že nás poctila taková návštěva,“ směje se.