Agresor již od podzimu 2012 měl v místě trvalého bydliště slovně i fyzicky napadat svoji osmačtyřicetiletou ženu. Vulgárně jí nadával, bil ji otevřenou dlaní do obličeje. „V několika případech ji měl přes noc vyhodit z domu," řekl tiskový mluvčí chrudimské policie Jiří Tesař s tím, že k hrubému násilí zřejmě přispěl notnou měrou alkohol.

O domácím násilí se v posledních dnech hodně hovoří ve sdělovacích prostředcích, a to v souvislosti se sebevraždou zpěvačky Ivety Bartošové. Ale k útokům agresorů může docházet i za zdí našeho sousedního bytu nebo domu. Centrum J.J. Pestalozziho, které se pomocí obětem domácího násilí zabývá, eviduje takové případy s železnou pravidelností. „Lze říci, že je řešíme každý týden," potvrzuje Pavel Tvrdík, ředitel centra sídlícího v chrudimské Štěpánkově ulici.

Pro oběti agresora bývá nejtěžší přiznat si, že se dějí špatné věci a odhodlat se vyhledat pomoc. Hlavou se jim honí obavy z ostudy, mají strach z reakce příbuzných, obávají se, že přijdou o majetek nabytý v manželství a přijdou o střechu nad hlavou. Pokud si dokážou v hlavě srovnat priority a učinit agresi přítrž, pomocná ruka se jim nabízí. „Mohou k nám zatelefonovat, napsat mail anebo přijít osobně. Lze vystupovat i anonymně, pokud je to přání klienta. Jeho situaci probereme a pomůžeme mu. Pokud bude chtít doprovodit na policii nebo k soudu, ani to není problém," dodává ředitel Pavel Tvrdík.

Týrání se bohužel netýká jen manželek, v poslední době na Chrudimsku přibylo případů agrese na seniorech, kterého se dopouštějí vlastní děti nebo vnuci.