„Strážník je na rozdíl od policisty v pracovním a nikoliv služebním poměru. Musí se proto řídit zákoníkem práce. Když píšu rozpis služeb, musím se jím řídit a dodržovat zákonné přestávky a další náležitosti," vysvětlil důvod omezení skutečský vrchní strážník Jiří Stuna.

Na omezení telefonního čísla si zatím nikdo nestěžoval. „Starosta mě požádal, abych do hlasové schránky nahrál vzkaz, že v případě akutního nebezpečí se má volající obrátit na tísňovou linku 158. Pokud nebude situace tak naléhavá, může nám dotyčný nechat vzkaz a my se jím budeme v nejbližší možní době zabývat," doplnil Jiří Stuna.

Noční telefonáty

Městská policie Skuteč však bude naplno fungovat až od nového roku, kdy pět nově přijatých strážníků ukončí školení a bude moci nastoupit do aktivní služby. Do té doby bude Jiří Stuna z důvodu dlouhodobé nemoci svého kolegy sloužit sám.

Odpočinek po náročné práci potřebuje každý, a proto bylo omezeno telefonní číslo také přímo na velitele skutečských strážníků. Mimo pracovní dobu se na něj dovolají pouze strážníci a starostové pro případ mimořádných událostí.

„Když jsem tu začínal, lidé si zvykli, že se mi dovolají kdykoliv. Postupně jsem ale zjistil, že jsem na lidi podrážděný. Nebylo to ode mě profesionální, a tak pokud mám být naplno funkční v pracovní době, potřebuji odpočinek mimo ní," uvedl velitel skutečských strážníků.

Jak dále Jiří Stuna popisoval, tak bylo velmi obtížné nepodrážděně reagovat na mnohdy absurdní oznámení volaná ve dne i v noci.

„Vrcholem bylo, že mi ve dvě v noci domů volal muž, že mu na benzínově pumpě proběhl pes," vzpomínal skutečský strážník na nejabsurdnější oznámení. „Drtivá většina se týkala pobíhajících zvířat nebo špatného parkování. Bylo to hodně vyčerpávající, protože volající mají problém a chtějí jej řešit teď, aniž by respektovali nárok na odpočinek," dodává Jiří Stuna.

Hromosvod trpkosti

„Lidé nám volají třeba o proto, že jim nejde elektřina, nebo někdo spatří kočku na ulici a už ji považuje za toulavé zvíře. Přitom to může být domácí kočka ze sousedství, která v noci vyrazila na lov," uvádí příklady vrchní chrudimský strážník Josef Kudrnka.

Všichni oslovení velitelé městských policií se shodují, že strážníci v uniformě slouží jako hromosvod stížností a roztrpčení obyvatel. Stížnosti na věci, které mnohdy ani nepatří do kompetencí městské policie, podávají občané nejčastěji telefonicky, ale neváhají ani oslovit muže v uniformě při pochůzkách v ulicích.

„Každé oznámení se prověří, ať je to volně pobíhající pes, opilec ležící na zemi nebo strkanice v baru. Lidé si nám stěžují i na věci, které nejsou v naší kompetenci, ale mají pocit, že je to naše starost. Tyto věci vždy předáváme na příslušný městský odbor," řekl vrchní hlinecký strážník Jaroslav Havlík.

Vtípků ubylo

„Určitě se nám to stává. Když jsou kolegové na pochůzce, tak se s nimi lidé baví třeba i o politické situaci. Stěžovat si je už v povaze člověka a nelze jej převychovat. Když se někomu zdá všechno špatně, tak bude telefonovat pořád. Nemůžeme mu říci: 'Otravujete, už nevolejte.' Vždy jim slušně vysvětlíme, jestli s danou věcí něco udělat můžeme či nikoliv, nebo zda je můžeme někam odkázat" řekl Josef Kudrnka.

Podle velitelů poměrně výrazně ubyly mnohdy až ošklivé vtípky mládežníků, kteří se bavili falešnými telefonáty. „Tohle se nám nestává. My nemáme tísňovou linku, takže se za hovory musí platit," dodal Jiří Stuna.

LUKÁŠ VANÍČEK