Pachatelé nejsou známi. Je zřejmé, že na každý křížek nebo boží muka není možné preventivně namířit objektiv průmyslové kamery, ale slatiňanský starosta Ivan Jeník se domnívá, že každého zdárně lapeného vagabunda by měl stihnout tvrdší trest. „Nestačí přece udělat 'ty, ty, ty!' a dát vandalovi pět hodin veřejně prospěšných prací. Měl by si odpracovat celou škodu, která byla třeba u zmíněného škrovádského pomníčku vyčíslena na 43 tisíc korun. Ne, že je nám pak řečeno, abychom náhradu škody dodatečně vymáhali občanskoprávní cestou. Pachatelé často nemají žádný majetek, takže město pak má prostě smůlu," posteskl si starosta.

Soudkyně Brigita Košinová z Okresního soudu v Chrudimi nicméně připomíná, že i případy vandalství se škodou mezi 5 až 50 tisíci korunami lze postihnout až ročním vězením a v případě vyšší škody jsou pachatelé ohroženi dokonce až tříletou sazbou. „Podle mého názoru je takovéto rozpětí trestu dostatečné," říká soudkyně.

Pachatelům nahrává i poměrně nízká objasněnost případů vandalství. To se pokaždé neváže jen k ničení majetku z jakéhosi divného rozmaru. K poškozování cizí věci, kam vandalismus většinou patří, dochází i tehdy, kdy pachatel poškodí třeba dveře, okna či jiný inventář vykrádaného objektu. „Loni bylo v chrudimském okrese oznámeno čtyřicet skutků kvalifikovaných jako trestný čin poškození cizí věci. Objasněno jich bylo jedenáct," sdělila policejní mluvčí Jana Drtinová.