Šlo vraždě rodiny ve Světlé předejít? Psychiatři jsou pod tlakem, mohou chybovat

Podle dostupných informací měl být dotyčný předtím hospitalizován v Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod. Tamní náměstek Jan Horčičko ale na dotaz Deníku odpověděl, že vzhledem k povinné mlčenlivosti lékaři nemohou potvrdit, zda tam hospitalizován opravdu byl, natož v jakém režimu. „Tedy zda se jednalo o dobrovolnou léčbu se souhlasem pacienta, nedobrovolnou léčbu bez souhlasu pacienta nebo ochrannou léčbu, nařízenou soudem,“ dodal.

V typech léčby je přitom značný rozdíl. Když je člověk hospitalizován dobrovolně, neohrožuje okolí ani sebe, může ji kdykoli sám ukončit. Nedobrovolně a bez soudního nařízení je člověk léčen ve chvíli, kdy ohrožuje okolí nebo sebe, kupříkladu se pokusí o sebevraždu. V takovém případě o ukončení léčby rozhodují lékaři. U ochranné léčby rozhoduje o jejím nařízení i ukončení soud.

Jedenáctkrát na léčení. Obviněný z vraždy rodičů byl na psychiatrii jako doma

Podle psychiatra Petra Ročka, který se věnuje soudnímu znalectví, není ochranná léčba, na rozdíl od výkonu trestu, časově limitovaná. „Konkrétní zařízení zašle na příslušný okresní soud návrh na ambulantní formu léčení, neboť to ochranné už splnilo svůj účel,“ popsal Deníku.

Časový tlak

Odhadnout to ale podle něj není jednoduché, protože některé diagnózy bývají nevyzpytatelné. „Než člověka z léčebny propustí, chodí na vycházky, má opakované dovolenky. Odborníci sledují, jak vypadá jeho komunikace a spolupráce s příbuznými. Jenže nikdo neumí číst z hvězd, a tak se nikoli často, ale občas může stát, že to nevyjde,“ uvedl Roček.

Lidé s duševními onemocněními končí nejen za zdmi psychiatrických léčeben. Oddělení pro ně jsou i v klasických věznicích, kde působí například speciální pedagogové. Pokud je „nebezpečnost“ vysoká, může být lidem s psychiatrickou diagnózou nařízena léčba v detenčním ústavu. O místě výkonu trestu rozhoduje také soud, který přihlíží ke znaleckému posudku a dalším skutečnostem.

Soudní znalec, který vypracovává posudek, stráví s člověkem trpícím psychiatrickým onemocněním asi dvě až tři hodiny, sezení je jen jedno. „Dříve znalecký posudek vypracovávali dva soudní znalci. Dnes pouze jeden, který je navíc pod velkým časovým tlakem. Soud by mu víc nezaplatil, byť by samozřejmě bylo lepší mít na vypracování posudku více prostoru,“ podotkl Roček.

Obcí na Náchodsku otřásla vražda. Byl místním postrachem, zaznívá o podezřelém

Lidí s vážnějším psychiatrickým onemocněním je v Česku kolem půl milionu. Různé typy ochranné léčby soudy každoročně nařídí přibližně pěti až šesti stovkám lidí. Stát proto hledá cesty účinné pomoci. V rámci reformy psychiatrie nyní vznikají centra duševního zdraví, kde působí nejen psychiatři, ale i psychologové, sociální pracovníci a další odborníci. Takové týmy se osvědčily kupříkladu ve Finsku.

Podle Simony Papežové, předsedkyně Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, je to změna, která povede i ke snížení rizika agresivního chování u lidí s duševním onemocněním. Také ona ale zdůrazňuje, že zcela eliminovat rizikové chování nelze. „Tito lidé nicméně páchají trestné činy méně často než obecná populace,“ dodala Papežová.