Hrachové lusky, jež stojí v obchodě více než sto korun za kilogram, začnou zanedlouho dozrávat. „Rozšlapaný hrách na poli je neskliditelný. Kdyby šlo jen o pár lusků utrhnutých u kraje, mávnu nad tím rukou. Ale nájezdy lidí s taškami padesát metrů v poli, to už naštve,“ říká soukromý zemědělec Jaroslav Kopista z Úhřetic na Chrudimsku. Pěstitelé hrachu ale často tuto plodinu pěstují jen na krmnou senáž, takže než sladká zrna dozrají, luskovina je sklizena.

Pozemky u domu

Nové brambory za přijatelných dvacet korun za kilogram nyní nabízí zájemcům rodinná firma Zelinářství Samuhel, která sídlí v Platěnsku na Pardubicku. Ta má z minulosti s polním pychem značné zkušenosti. „Když jsme měli pole u lesa, krádeže byly časté. Přijelo auto s vozíkem, pán naložil brambory a potom jel ještě drze přes celou vesnici,“ vzpomíná Jakub Samuhel. Ale rodina udělala nenechavcům čáru přes rozpočet. Přikoupila okolní pozemky a začala zeleninu pěstovat přímo u domu. „Pole jsou na očím nám i sousedům, to už je krádež podstatně ztížená,“ dodává Jakub Samuhel.

Zástupce vrchního strážníka Městské policie v Chrudimi Pavel Hromádko má v paměti krádež zelí z pole u Medlešic. „Byl to muž odněkud z Chrastecka a hlávky si v klidu rovnal na přívěsný vozík,“ vzpomíná na drzého zloděje Hromádko. Policie šetří polní pych jako krádež, musí tedy vzniknout škoda za více než pět tisíc korun.

Škodliví divočáci

Plodiny neodnášejí z polí jen lidé, mnohem větší škody na porostech vytvářejí i zvířata, hlavně divočáci. Zejména v kukuřici se jim líbí, a tak se je pěstitelé snaží odehnat z pozemků přípravkem, který jim nevoní. Jde o kombinaci kyseliny máselné s lidským potem.