Co by teď měla Česká republika udělat?
Vůči Evropské unii nemusí dělat nic, protože audit ukázal, že inkriminované projekty nebyly vůbec financovány z rozpočtu EU. Účelovým způsobem se staly vnitřní českou záležitostí. Je tedy na České republice, aby tuto záležitost legitimně a profesionálně vyřešila.

Česká ministerstva o proplacení dotací přestala žádat kvůli varování, že unijní peníze nemusí následně získat. Kdyby k tomu nedošlo, peníze z Bruselu by skončily v tuzemském rozpočtu?
O tom jsem přesvědčen. Motivem těch projektů bylo, že budou uhrazeny z operačních programů, které financuje evropský rozpočet. Následně se ale ukázalo, že nesplňují požadavky pro to, aby peníze mohly být proplaceny, a proto se sekundárně staly projekty financovanými z českého rozpočtu.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
Dostálová: Na projekty kritizované v auditu stát Agrofertu proplatil tři miliony

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) uvedla, že celkově šlo o investiční dotace ve výši113 milionů korun, z toho 5,1 milionu by mohlo spadat do kolonky střetu zájmů a z nich bylo proplaceno 3,1 milionu. To je částka, kterou by měl Agrofert vrátit do státní pokladny?
Nebudu jmenovat firmu, ale obecně platí, že příjemce těchto prostředků by měl minimálně doložit, z jakého programu je získal. Pokud vysvětlení nebude korektní i vůči ostatním příjemcům dotací, měly by být tyto finance vráceny.

Znamená to, že neexistuje žádný titul, proč by to měl zaplatit český stát?
Přesně tak. Navíc přímá podpora podnikatelských subjektů z veřejných zdrojů je předmětem velmi pečlivého zkoumání. Fondy EU jsou jednou z forem veřejné podpory, která je v rámci Evropy povolena. Pokud by se ale projekty financovaly z národních zdrojů, už by to s evropskými pravidly mohlo kolidovat. Stát nemůže svévolně podporovat soukromou firmu z veřejných zdrojů bez řádného zdůvodnění. Ad hoc podpora není možná.

Šéf Transparency. Právník Petr Leyer (35) je ředitelem české pobočky Transparency International od listopadu loňského roku. Už od roku 2011 pracoval ale v její právní poradně a v posledních letech byl jejím šéfem.
Šéf Transparency Leyer: Verdikt EU je jasný. Babiš nesmí čerpat dotace

Vše se točí kolem premiérova střetu zájmů. Andrej Babiš tvrdí, že žádný neexistuje, neboť splnil všechny podmínky českého zákona. Evropská komise to vidí opačně. Měly by to vyřešit zdejší, nebo evropské soudy?
Podle mě je to téma pro evropské řešení. Tento příběh totiž není zdaleka jediný, byť o čelného exekutivního představitele jde výjimečně. Koneckonců zpřísňující dodatek o střetu zájmů, který byl do evropské legislativy zahrnut v červenci 2018, říká, že se to týká aktérů na všech úrovních vnitrostátních orgánů, které mají co do činění s přijímáním prostředků z rozpočtu EU. Zároveň platí, že není exaktně stanoveno, co by měl superbohatý člověk, který chce vstoupit do politiky, dělat, aby se choval v souladu s právem.

Není řešením tzv. blind trust, tedy slepý fond, kdy vlastník opravdu neví, co se s jeho majetkem děje?
To je asi jediné řešení, které ale v Evropě není úplně tradiční. Jde o model využívaný v USA. Evropané, kteří by tak chtěli postupovat, by museli využít služeb amerických blind trustů. V každém případě by šlo o omezení vlastnických práv. V těchto fondech totiž původní vlastník opravdu svůj majetek neovládá, nerozhoduje o tom, jak je s ním nakládáno. Jiným modelem je spravování rodinného jmění, ale tam už majitel ví, jak je jeho jmění spravováno.

Šéf Transparency. Právník Petr Leyer (35) je ředitelem české pobočky Transparency International od listopadu loňského roku. Už od roku 2011 pracoval ale v její právní poradně a v posledních letech byl jejím šéfem.
Šéf Transparency Leyer: Verdikt EU je jasný. Babiš nesmí čerpat dotace

Nalezení optimální cesty tedy není vůbec jednoduché. Povrchní výzvy typu ať to prodá nebo vloží do banky, řešení neznamenají. Kdyby takto obrovský majetek někdo vložil do jedné banky, stane se v ní automaticky nejvlivnější osobou, a jak víme, banky také podléhají velice striktním pravidlům evropské regulace. Problém bychom tedy jen přesunuli z podpory evropských fondů jinam, ale nevyřešili bychom ho.

Piráti například chtějí projednat zpřesnění zákona o střetu zájmů. Měli by se tím zákonodárci zabývat?
Určitě. Pokud východisko nenabízí novela finančního řádu EU, je správné, aby stát, který tomuto problému čelí, našel vlastní postup. Pochopitelně by měl být v souladu s evropskými pravidly. Momentálně jsme totiž svědky toho, že tady stojí tvrzení proti tvrzení. Podle mého názoru bylo českému zákonu o střetu zájmů formálně učiněno zadost. Má-li však Andrej Babiš stále rozhodující slovo ve svěřenském fondu, kam majetek převedl, je to řešení, kdy se vlk nažral a koza zůstala celá.