Stanete se v příštích volbách kandidátem hnutí ANO na premiéra České republiky?
To jste začala hodně zhurta, protože do voleb je dlouhá doba. Teď jsem se stal místopředsedou hnutí, výrazná podpora mých kolegů mě potěšila. Mám před sebou dva roky, kdy musím prokázat, zda jsem schopen získat pro svůj politický pohled širší podporu než v současnosti. Výš se dívám vždy jen na základě toho, jak jsem úspěšný na momentální úrovni. Na kraji se nám už ve druhém období podařilo vytvořit funkční koalici a já doufám, že i v centru budu schopen věci ovlivnit podle svých představ. Řekl bych, že je to na dobré cestě, avšak určitě nyní nemohu říct, jestli budu kandidovat na premiéra.

Moje otázka vyplývala z jednoznačného sdělení Andreje Babiše, že v příštích sněmovních volbách už kandidovat nebude, stejně jako se nebude ucházet o premiérský post. Končí podle vás i s hnutím ANO?
Myslím, že nekončí s politikou. Chápu, že v posledních deseti letech to pro něj jako člověka z byznysu muselo být těžké. K jeho rozhodnutí o posledním období ve sněmovně ale jednou muselo dojít a já jsem rád, že Andrej Babiš k tomu dospěl sám. To nejhorší, co politika může potkat, je ponižující odchod a odvolávání z funkcí. Asi se prozíravě řídil poučkou, že v nejlepším je správné přestat. Podle mě dospěl k závěru, že teď je třeba otevřít prostor jiným lidem a nechat je pracovat.

Možná správnou chvilku už propásl, neboť těsně před volbami tvrdil, že nebude sedět v opoziční lavici. Co se přihodilo, že změnil postoj?
Zřejmě si uvědomil, že to byla unáhlená reakce. Po emočně vypjatém zklamání z výsledků pochopil, že politika není jenom o vládní lavici. V určitý okamžik musíte jít do opozice, kde je to pochopitelně těžší. Nemáte k dispozici státní aparát, nerozhodujete, ale není to nezajímavé. Po půl roce od voleb to tak vnímá i Andrej Babiš. Hledá si své místo a nezdá se mi, že by se nudil. Být v čele stínové vlády ho zatím baví. Jsme schopni pracovat jako tým, což je pro mě strašně důležité. Hnutí ANO se nerozpadlo na jednotlivce, zůstává kompaktní.

Není to celé jen přípravka na podstatný krok, jímž bude Babišova kandidatura na Hrad?
Pokud bude kandidovat, nebylo by úplně vhodné, aby zůstával předsedou stínové vlády.

Viceprezidentka SP ČR Milena Jabůrková
Společná maturita by měla zůstat pro všechny, říká Milena Jabůrková

Třeba ani předsedou hnutí ANO?
To se nedá vyloučit. Pak ovšem máme zvoleného prvního místopředsedu hnutí i stínové vlády Karla Havlíčka, takže bez vedení by ANO nezůstalo. Druhá věc je, zda by se svolával mimořádný sněm. Já bych rád pokračoval v tom, co jsme nastavili, tedy středopravý politický směr.

Vy jste přesvědčen, že Babiš bude o Pražský hrad usilovat? A měl by?
Myslím, že kandidovat bude. Je typem člověka, který umí jednat a hovořit s každým. Má prezidentskou kompetenci a uměl by Českou republiku reprezentovat.

I tím, že by neházel Fialově vládě klacky pod nohy?
Neházel, protože je velký pragmatik. Dokáže se v nových situacích dobře zorientovat, což dokazuje jeho úspěch v byznysu. Netvrdím, že by různé vládní kroky nekritizoval, ale dokázal by být nadstranický. Podle mě by byl mnohem vstřícnější než současný prezident.

Patřím k novinářům, kteří si myslí, že po odchodu předsedy a majitele hnutí ANO se tento subjekt rozpadne. Nestojí totiž na žádném ideovém základě, takže jak by mohl bez Babiše držet pohromadě a čí zájmy by reprezentoval?
Původní záměr Andreje Babiše bylo dát dohromady uskupení lidí, kteří měli za sebou nějaký životní příběh a profesní úspěchy. Pořád je v něm dost lidí, kteří to takto berou. Jde o to, do jaké míry budou ochotni vybrat ze svého středu nového lídra a respektovat ho. Andrej Babiš byl zakladatel hnutí, jako majitele jsem ho nevnímal. ANO se už etablovalo na politické scéně, je samofinancovatelné, funguje jako se-riózní strana, dokonce nejsilnější ve sněmovně. Má proto potenciál být úspěšné i v budoucnu a držet pohromadě. Závisí to ale na tom, zda se budeme schopni domluvit na konceptu dalšího politického postupu.

A budete? Jistě znáte tuto větu ostravského primátora Tomáše Macury, kterou pronesl na nedávném sněmu: „Ztrácíme velká města, a pokud jsme pro někoho objektem volby, jsou to penzisté a městská chudina. Nevím, jestli je to dobré vysvědčení pro hnutí, které chce měnit tuto republiku.“
Je pravda, že když stojíme u předvolebního stánku, chodí za námi hlavně senioři. Možná proto, že jsme pro ně opravdu hodně udělali. Ale ANO udělalo hodně také pro učitele, pro financování vědy a výzkumu. Doufám, že jsem člověk, kterého podporují i tito voliči. Podle mě hodně lidí teď čeká, že od doby, kdy jsme tvořili politiku v menšinové vládě s ČSSD, se zase vrátíme k širšímu středovému směřování.

Avšak primátor Macura s tímto pohledem na sněmu neuspěl. A navíc Andrej Babiš v Právu uvedl, že voliči už nepotřebují KSČM a ČSSD, neboť mají hnutí ANO. Zavelel tedy k obratu doleva?
Když se to objevilo v novinách, psal jsem mu s nevolí a on mi odpověděl, že titulek neodrážel obsah rozhovoru.

Tady nejde o titulek. Andrej Babiš po volbách několikrát zopakoval, že ANO je připraveno hájit zájmy voličů těchto stran, které ze sněmovny vypadly.
On říká, že jsme catch all party a sám se teď vnímá jako člověk hájící zájmy a potřeby levicově naladěných voličů. Navíc pravicová politika neznamená, že si nevšímáte sociálně slabých, nýbrž jen podnikatelů a velkých firem. Jde v ní o to, nakolik sázíte na jednotlivce a v jaké míře jste ochotni přerozdělovat. Existují cesty, jak se-riózně skloubit oba pohledy. Důvodem je hlavně to, že se málo staráme o střední třídu.

Premiér Petr Fiala (vlevo) a ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.
Velvyslanec Jevhen Perebyjnis: Česko hned patřilo k lídrům pomoci Ukrajině

V tom se zcela shodujete s ministrem financí z ODS Zbyňkem Stanjurou, který mi řekl, že právě střední třída jako páteř ekonomiky je skupinou, na niž se chce koalice SPOLU zaměřit a podporovat ji.
Tvrzení je ovšem třeba dokazovat. Když v Nečasově vládě seděli pánové Stanjura a Fiala, byl jsem rektorem Technické univerzity Ostrava, která přišla kvůli vládním škrtům o tři sta milionů korun na vzdělávací činnost. Ve svůj první rektorský den jsem dostal na stůl 150 smluv, musel je probrat a některé z nich zrušit. Neustále jsme se prali s různými úspornými balíčky. Učitelé, lékaři a zdravotní sestry na tom byli zle. A podívejte se, co jsme pro ně za poslední čtyři roky udělali my. Nikdy se do školství nedalo tolik peněz. Z pohledu reálné politiky tedy vláda ANO a ČSSD byla ke střední třídě mnohem vstřícnější než pravice.

Potíž s hnutím ANO je, že nikdo neví, co od něj čekat. Na jednu stranu vaši poslanci na podzim 2020 spolu s ODS zrušili superhrubou mzdu a snížili daň z příjmu fyzických osob, na druhou rozdávali plnými hrstmi na zlevněné jízdné, mimořádné příspěvky seniorům, platby za státní pojištěnce, platy státních zaměstnanců.
A měli jsme třeba z hlediska učitelů jinou možnost? Byli tak podfinancovaní, že do škol nikdo nechtěl chodit, na pedagogické fakulty se nehlásili zájemci, kteří by za katedrou viděli svoji budoucnost. To nebyla přehnaná štědrost, ale nutnost, kdy jsme se teprve nyní dostali na solidní platovou úroveň.

Učitelské platy jsem zrovna na mysli neměla. Seniory jste ale opravdu hýčkali.
Jenže penzisté byli také vždycky ti, kteří tahali za kratší konec. Sociálně citlivá politika neznamená, že jste levicový politik. Ten dává všem, i těm, kteří si to nezaslouží. A přiznávám, že v tom jsme neudělali všechny potřebné kroky. Ale měli jsme za partnera ČSSD, která nás v některých ráznějších opatřeních limitovala. Tím ji nekritizuji, protože to je její program a vidění světa. Podle mě například sleva na jízdném byla pro seniory v pořádku, ale psal jsem panu Babišovi, že pro studenty nikoliv. Ti si na vlak v pohodě ušetří, když si dvakrát nezajdou na pivo. Vůči starším lidem, kteří si neměli v minulosti možnost jakkoli přivydělat, to podle mě byl správný a vstřícný krok.

Poslanec Andrej Babiš teď pálí na vládu ostrými, nazývá ji asociální a vyčítá jí, že při přípravě státního rozpočtu nezohlednila dodatečný příjem dvaašedesáti miliard korun a šetří na lidech. Přidáte se?
Když se podívám na rozpočet a hlavně na postoj vlády k energetické krizi, nedivím se mu. Jsem přesvědčen, že v aktuální situaci obrovského zdražení energií by bylo vhodné přistoupit k opatření, které je sice plošné a není úplně férové, ale pomáhá rychle. Mám na mysli nulovou sazbu DPH u elektřiny a plynu na celý rok. Když se podíváte do okolních zemí, nebylo by to nic výjimečného. Poslanec nebo hejtman nemá problém zaplatit o několik set korun měsíčně více, ale matka samoživitelka nebo učitel v důchodovém věku určitě ano. A ti musejí jít na úřad práce, složitě vyplňovat různé formuláře a žádat o dávku. V daný okamžik by plošné řešení bylo určitě efektivnější než cesta, kterou se vydala vláda.

Neměla by naslouchat i expertům, například z platformy „Energie není luxusní zboží“, kteří tvrdí, že nejúčinnější cestou by bylo okamžité zafixování ceny energií, jak to udělali na Slovensku?
Klidně. Ale i to je plošné opatření. Adresná pomoc nezafunguje. Individuální přístup se v této oblasti nedá reálně zajistit. Je příliš komplikovaný a míjí se účinkem. V tom má Andrej Babiš pravdu. Vláda svým počínáním zkomplikuje život spoustě lidí a energetická chudoba reálně klepe na dveře desítkám, ne-li stovkám tisíc lidí. Pokud se s ní nedokážeme vypořádat, bude to do budoucna velký problém.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák při fotografování pro Deník, 23. února 2022 v Ostravě.
Vondrák: Pokud bude Babiš kandidovat na prezidenta, uvolní se místo v čele ANO

Vraťme se k rozpočtovému schodku, který vláda seškrtala z vašich 377 miliard na Stanjurových 280. Vnímáte úspory v armádních investicích, dopravní infrastruktuře, zdravotnictví či platech státních zaměstnanců jen jako odloženou spotřebu, protože za rok se k tomu bude muset kabinet vrátit?
Jednoznačně. Vládní návrh rozpočtu se odvíjí od proklamace, že se musí schodek snížit o osmdesát miliard. Vše se dělalo pro splnění tohoto politického cíle, nikoliv skutečných potřeb. Nemohl jsem pro něj v prvním čtení hlasovat, protože se třeba učitelům nepřidají slíbená tři procenta. Chápu, že schodek je vysoký a musíme se s ním vyrovnat, s čímž souhlasím. Jak řekla Alena Schillerová, snížit se musí, ale jde o to, jak ho budeme harmonizovat v čase. Pokud podvážeme investice, může dojít k zaškrcení ekonomiky, což by nakonec nepomohlo nikomu. Přesně to jsem zažíval jako rektor v letech 2010 až 2012, kdy jsme se potýkali s naprostým nedostatkem prostředků a dramaticky jsme museli omezovat investiční výdaje. Tehdy nás zachránilo, že jsme dosáhli na evropské finance. Podobnou cestou by se měla ubírat i Fialova vláda. Proinvestovat se z krize není klišé, ale účinný recept.

Jste úspěšný regionální politik, ANO v Moravskoslezském kraji dvakrát po sobě přesvědčivě zvítězilo. Vládnete tu s ODS, TOP 09 a lidovci, neboli trojkoalicí SPOLU. Daří se vám hornický region s mnoha zátěžemi postupně měnit. Na co jste vsadili?
Jenom doplním, že v radě sedí i Petr Kajnar z ČSSD. V regionální politice sázím spíš na jména než na stranickou ideologii. Celý život jsem se řídil tím, že musíte mít vizi, kterou naplňujete. Když jsem byl děkanem, řekl jsem větu change coal mining to data mining, tedy změňme charakter regionu z hornického na datový. To je jednoduché heslo, za nímž jsem stál a snažil se ho naplnit obsahem. Založili jsme IT cluster, máme firmy z oblasti high-tech. Vytvořili jsme Moravskoslezské inovační centrum, které se stará o podporu inovačního ekosystému. Pomáhá podnikatelům, školí je, dostává je na zahraniční trhy. Dále jsme založili Moravskoslezské Investice a Development, které mají na starost rozvoj krajiny včetně brownfieldů. Chceme dostat peníze z Fondu spravedlivé transformace a využít je pro chytré investice. Třetí část souvisí s Moravskoslezským paktem zaměstnanosti, kde odborníci sledují trh práce a pomáhají se vzděláváním. Vznikla Technologicko- podnikatelská akademie, která bude vzdělávat učitele. Ve všech případech jde o nástroje, které naplňují původní vizi. K tomu samozřejmě musíte mít peníze, které ovšem nyní budou díky evropským fondům do republiky přitékat. Když víte, co chcete, funguje to. Pokud vezmete jen lopatu a rozhazujete z hromady na všechny strany, peníze se spotřebují, ale nic se nezmění. Proto mluvíme o novém kraji a nové energii. Politika není o moci, ale o možnosti využít nástroje, které mohou měnit realitu.

Jak to, že jste tento pohled ve větší míře nedokázal prosadit na centrální úrovni, kde se za Andreje Babiše právě často rozhazovalo hlava nehlava na všechny strany?
Problém centrální politiky je, že se primárně řídí ideologií a bojem o moc. Přiznám se, že jsem hodně frustrován aktuálním děním v parlamentu. V demokracii ale musíte pro své myšlenky získat většinu, jinak neuděláte nic. O to se teď jako místopředseda ANO budu snažit. Když mi dali na sněmu hlasy, zřejmě si i naši členové uvědomují, že je třeba hledat cestu konsensu. Za necelé čtyři roky budou volby do sněmovny a my musíme mít koaliční potenciál.

Který zatím nemáte skoro žádný.
Zatím ho máme hodně nízký.

Prezident Miloš Zeman
Zeman odsoudil ruský útok na Ukrajinu. Šílence je třeba izolovat, řekl v projevu

Neměl byste v první řadě přesvědčit Andreje Babiše, který vám to výrazně kazí? Když v pondělním díle Čau lidi uvedl, že „STAN je organizovaná zločinecká struktura“, není to jen na překážku vašich snah?
Myslím, že je to škoda. Když jsme zasedali ve sněmovně k pandemickému zákonu a rozpočtu, musel jsem se kvůli vyhřezlé ploténce na chvíli natáhnout v kanceláři a poslouchal jsem projevy. Mluvili naši poslanci, pak pan ministr Stanjura. Říkal jsem si, že je to jako debata hluchého se slepým.

A kde se v tom ztratil ten vzývaný zájem České republiky a jejích občanů?
A kde je ten dialog? Jestli ale nebude, nedospějeme ani ke konsensu, ani k řešení. Náš slavný egyptolog, profesor Miroslav Bárta mě požádal, abych mu pokřtil jeho knihu Sedm zákonů. V ní je několik stěžejních myšlenek. Jedna z nich je, že moderní společnost není schopna dospět ke konsensu, protože ubírá z pravomocí jednotlivců, které přenáší na různé skupiny lidí, poradní orgány, komise. Myšlenka se ale vždy zrodí v jedné hlavě, ne v deseti. Ten jeden přitom musí umět pro svůj nápad či ideu těch ostatních deset získat. Jedině tak se mu může podařit ji realizovat.

Věříte tomu?
Jsem optimista. Politici si musí uvědomit, že „mnohoválka“ nemůže fungovat. Jinak se dostaneme do dead-locku (zamrznutí, uvíznutí pozn. red.), kdy nebudeme schopni přijímat zásadní rozhodnutí ve prospěch celku a jeho posunu vpřed. Není to zdaleka jen problém České republiky, je to slabé místo celé západní civilizace. Musíme si uvědomit, že demokracie má dvě stránky. Jednou je svoboda a druhou odpovědnost. Na to často zapomínáme.