75letá Ústečanka Dagmar Škvárová bude brzy přísedící už úctyhodných třicet let. „Soudkyní z lidu“ se dnešní penzistka stala už zkraje 90. let. Za dva roky jí končí další volební období. „Budu se vážně rozhodovat, jestli už neskončit. Ráda bych věnovala více času rodině,“ říká. Ústecký krajský soud tak bude možná chudší o dalšího z přísedících, kterých je tu k spokojenosti soudců málo.

Přísedících je v České republice kolem 5-6 tisíc. Nestačí to, aspoň ne v Ústí. „Potřebovali bychom desítky nových přísedících,“ říká mluvčí ústeckého krajského soudu Veronika Suchoňová. Aktuálně jich tady působí 72. Víc z nich tvoří ženy. Převažují starší. Funkci ale vykonávají i lidé v produktivním věku. Zaměstnavatel je musí pustit k soudu na překážku na straně zaměstnance.

Deficit pociťují také třeba na ostravském krajském soudu. „K ideálnímu stavu nám chybí cirka 20 přísedících, což představuje 10 procent celkového počtu,“ sděluje mluvčí soudu Veronika Ralevská. A veřejnoprávní Český rozhlas nedávno informoval i o deficitu na krajském soudu v Českých Budějovicích. Soudce z lidu poptává také řada okresních soudů i obvodních soudů v Praze.

Na odměnu se nesáhlo čtvrt století

Lidé se po bok soudce možná nehrnou i kvůli nízké odměně. „Za výkon funkce náleží za každý den jednání paušální náhrada ve výši 150 Kč a náhrada hotových výdajů,“ vypočítává V. Suchoňová. Tato částka se nezvyšovala 25 let, leckomu z branže se to nelíbí. „Pokud chce justice ve větší míře využít potenciálu občanů v důchodu, musí zvýšit odměny do takové výše, aby byla odměna vnímána jako plnohodnotná mzda,“ je přesvědčen soudní znalec a emeritní policejní psycholog Josef Kovářík.

Letití přísedící ale kvůli penězům funkci nevykonávají. „Ty případy mě hlavně zpočátku zajímaly. Nutily mě přemýšlet nad tím, co vede lidi k páchání trestné činnosti. Brala jsem to jako čestnou funkci, že mám stejný hlas jako předseda,“ vysvětluje k motivaci obléknout se do taláru D. Škvárová. Ještě z firmy si k soudu „odskočila“ obvykle 1-2krát za měsíc. Už v důchodu po roce 2008 jí začaly 2 velké případy, které skončily až loni. Prodloužila je i úmrtí v řadách obžalovaných, obhájců či svědků.

Nepřetržitý nábor

S řadou přísedících mohl být ámen, s čímž by nejspíš byla vyřešena i věc jejich nedostatku. Ještě zkraje roku totiž měli na ministerstvu spravedlnosti na stole omezení přísedících jen na souzení úmyslných zločinů se sazbou nad 10 let, v hospodářské kriminalitě dokonce neměli vůbec účinkovat. Nakonec to však neprošlo senátem. Ten navíc vyzval ke zvýšení odměn přísedících. Podle některých expertů jsou potřební. „Představují laický prvek v soudnictví, určitou pojistku,“ míní J. Kovářík.

Novelu podporovala Soudcovské unie (SU). Podle ní jsou především v sofistikované hospodářské trestné činnosti přísedící postradatelní. „Nemají šanci hodnověrně plnou vahou některé věci posoudit,“ říká prezident SU Libor Vávra. Podle něj má laický prvek v justici v celém světě čím dál menší zastoupení. V USA prý ani většina obžalovaných nechce, aby je rozsuzovaly poroty, protože se obávají, že by laici podléhali emocím. Vávra však připouští, že u násilné trestné činnosti se názor laiků hodí. Podle něj bude brzy řešení nedostatku přísedících eliminováním jejich nutné přítomnosti u většího spektra kauz znovu ve hře.

Na ústeckém krajském soudu zatím pokračují v nepřetržitém náboru chybějících přísedících. „Za pomoci informativních letáků se snažíme oslovit studenty vysokých škol, univerzit třetího věku a celoživotního vzdělávání,“ potvrzuje mluvčí soudu V. Suchoňová.

Přísedící jsou členy soudního senátu, v jednací síni sedávají po boku jeho předsedy. Volí a odvolává je podle typu soudu zastupitelstva obcí, městských částí nebo krajů. Důležité je, aby byli bezúhonní a měli věk nad 30 let.