Pavučina vztahů a kontaktů, které zaručují, že žádost bude vyslyšena a služba vykonána, je v Česku důležitým prvkem mocenského a byznysového rozložení sil. V tomto oboru je mistrem prezident Miloš Zeman. Až opustí Pražský hrad, jeho lidé budou sedět v křeslech šéfů tak důležitých institucí, jako jsou Nejvyšší soud, Úřad na ochranu hospodářské soutěže, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka či všechny ambasády.

Premiérský post je zásadní

Pochopitelně zásadní bude post předsedy vlády a jeho ministrů. Je to prezident, který v říjnu rozhodne o budoucím premiérovi a zprostředkovaně i jeho týmu. Pokud nejvíc mandátů získá hnutí ANO, Andrej Babiš opět vejde do Strakovy akademie hlavním vchodem a je velmi pravděpodobné, že doprovázet ho budou Alena Schillerová a Karel Havlíček, kteří jsou Zemanovými oblíbenci.

Zeman - InfografikaZdroj: DeníkMinistryně spravedlnosti Marie Benešová už o vládní funkci nestojí, ale může ji nahradit náměstek Jeroným Tejc. Druhý její náměstek, bývalý šéfdiplomat v Rusnokově vládě Jan Kohout zamíří jako velvyslanec do Itálie. Vše podle prezidentských not.

Tam, kde má výlučnou pravomoc, se chová skutečně autonomně (takových aktů je podle Ústavy ČR jedenáct). Třeba v případě předsedy Nejvyššího soudu bez konzultací s odbornou veřejností a poradním týmem jmenoval Petra Angyalossyho.

Ze Zemanova vlivu se vymanily jen výrazné osobnosti, jako jsou předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo guvernér ČNB Jiří Rusnok. Od prezidenta jsou zcela odstřiženi rektoři, které sice formálně jmenuje, ale díky nedotknutelnosti akademické půdy se chovají nezávisle a svobodomyslně. Nehledě na to, že je volí univerzitní senáty.

Stranický dohled na padrť

O tom, jak zásadní roli hraje prezidentova osobnost v českém právním pořádku, svědčí aktuální dění na Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH). Ten má za úkol vykonávat kontrolní činnost a ukládat sankce, ale také strany a hnutí metodicky vést, otevřeně komunikovat a podílet se na kultivaci politického života a důvěře v něj.

Loni v listopadu se jeho předseda Vojtěch Weis (navržen ČSSD a sněmovnou, jmenován prezidentem v roce 2017) na vlastní žádost sešel s Milošem Zemanem. Přesto, že stále probíhá kontrola jeho prezidentské kampaně. A den před Vánoci dostali čtyři členové ÚDHPSH (jmenuje je prezident z kandidátů zvolených Senátem) e-mail, v němž jim Weis oznámil změnu organizačního řádu Úřadu.

„Nahradil jsem užší interní poradu jinou – rozšířenou interní poradou. Jde výlučně o smysluplnější uspořádání interní komunikace na výrazně širší bázi,“ sdělil Weis Deníku. Podle něj šlo o snahu odstranit „dosavadní těžkopádnost a nesrozumitelnost některých procesů a problematickou komunikaci“.

Členové kritizují svého předsedu

Proti této interpretaci se ostře ohradili členové Úřadu Tomáš Hudeček, Jiří Navrátil, František Sivera a Jan Outlý: „Novým předpisem znemožnil kolektivní formulování postojů v dohledové činnosti a výrazně omezil možnost členů nezávisle vykonávat jejich mandát.“

Outlý Deníku vysvětlil, že bez náhrady zmizela rada, která schvalovala metodické postupy, kterými se veškerá dohledová činnost řídí, rozhodovala o tom, jaké kontroly a vůči jakým stranám se povedou, tvořila a s schvalovala pokyny pro vedení volebních kampaní, projednávala protokoly o kontrolách, stanovovala intervaly pokut pro jednotlivé agendy nebo se vyjadřovala k postupům v soudních sporech.

„Teď neexistuje žádný orgán, který by to měl v kompetenci, vše si uzurpoval předseda,“ tvrdí Outlý. Weis totiž do nových pokynů vetkl větu, že „předseda rozhoduje o věcech, které jsou mu vyhrazeny zákonem nebo které si sám vyhradí“.

Zasáhnou poslanci a senátoři?

Weis své rozhodnutí obhajuje tvrzením, že účastníky nové formy pracovní porady budou i odborníci z oddělení kontroly a správního řízení. Jenže ti se i v minulosti, stejně jako další externí odborníci, na práci Společné porady podíleli. Na rozdíl od předsedy Weise, který se jednání se členy Úřadu naposledy zúčastnil v květnu 2019.

Zdánlivě nezáživné dění na ÚDHPSH má dalekosáhlé dopady. Je to právě tento orgán, který má „pod palcem“ letošní kampaň, kterou prosincovým vyhlášením termínu voleb odstartoval Miloš Zeman v nezvyklém předstihu. Nastoluje třeba pravidla pro financování stran sdružených do koalic atd.

Předseda Vojtěch Weis kategoricky odmítá, že by s tím jeho listopadová schůzka se Zemanem jakkoli souvisela. „Jde o neopodstatněnou konspirační teorií se všemi jejími atributy,“ napsal Deníku. Připomeňme, že prezident předsedu ÚDHPSH jmenuje i odvolává.

Proč Weis v tak citlivé době žádal o přijetí, byť termín nakonec určil Hrad? Volení členové ÚDHPSH se obrátili na poslance a senátory, aby se situací v Úřadu zabývali. Vyzývají v něm k legislativním úpravám, které by omezily pravomoci předsedy a navrátily kolektivní rozhodování. Možnost řešení situace vidí ve spojení změn fungování úřadu s návrhem zákona o lobbingu.