Prezident má významnou pravomoc při výběru kandidátů na členy Ústavního soudu (ÚS). Moderátorka se zeptala Jaroslava Bašty, zda ví, kdo byl prvním předsedou? „To už si nevybavuji, nebyl to pan Güttler?“ Nebyl, Vojen Güttler byl jedním z prvních dvanácti ústavních soudců, ale předsedou ÚS prezident Václav Havel jmenoval Zdeňka Kesslera. A kdy začal fungovat? Tomáš Zima odhadl, že v roce 1993 či 1994. Správná odpověď zní: 15. července 1993.

Výběr kandidátů na ústavní soudce

Současný předseda ÚS Pavel Rychetský v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil naději, že „Ústavní soud nikdy nebude součástí Agrofertu, který se snaží ovládnout naši zemi“.

Prezidentské volby 2023: Devět oficiálně potvrzených kandidátů
Koho byste chtěli na Pražském hradě? Podívejte se na videa kandidátů a hlasujte

Co tomuto výroku říká Rohanová? „Je to osobní pohled předsedy ÚS, ale podle mě by zrovna soudci měli být nad všechny tyto záležitosti povzneseni.“ Na dotaz, jak by vybírala kandidáty na členy ÚS, odpověděla: „Na základě porady s odborníky, protože je to složitá otázka a obrovská odpovědnost, kde svéhlavý výběr není dobrým řešením. Naslouchala bych nejvíce Soudcovské unii, ale i zástupcům ostatních právních profesí.“

Kdo vás na základě svých odpovědí v projektu Deníku zaujal nejvíc? Hlasujte v ANKETĚ pod článkem.

Bašta vidí největší problém v Senátu, který kandidáty schvaluje, avšak tuto proceduru zbytečně politizuje. „Senátoři několikrát zamítli nejkvalifikovanější kandidáty, jako byli profesoři Pavlíček nebo Gerloch. Výbor je schválil, ale hlasování v plénu z nějakých prapodivných důvodů dopadlo úplně jinak,“ míní.

Zima by návrhy konzultoval se Soudcovskou unií, advokátní a notářskou komorou i lidmi s akademické sféry. „Vzhledem ke sdílené pravomoci bych měl neformální setkání s představiteli Senátu, aby návrhy byly přijaty,“ dodal.

Babiše a Pavla by na Hradě nechtěli. Kvůli jejich minulosti

Pavel Rychetský také uvedl: „Je pro mě těžká představa, že by se hlavou našeho státu stal člověk, který byl do poslední chvíle nejen režimním komunistou, ale byl i evidovaný jako agent Státní bezpečnosti.“

Mířil tím na Andreje Babiše, ale Tomáš Zima byl před listopadovou revolucí též členem KSČ. Jak zní jeho komentář?

 „Soudci, především ti ústavní, by měli být v politických výrocích zdrženliví. Myslím, že Pavel Rychetský tím výrokem mínil i pana generála Pavla, který byl také ve straně a připravoval se na funkci ve vojenské rozvědce. K mému členství v KSČ se v poslední době vyjádřila řada kolegů v tom smyslu, že jsem lidem spíš pomáhal, než abych se povyšoval. Byl jsem jedním z těch, kdo se podílel na organizaci listopadového shromáždění na Albertově. Z devíti prezidentských kandidátů jsem tam byl jediný. Na lékařské fakultě, kde jsem byl ve stranické organizaci, jsem byl dvakrát zvolen děkanem, takže lidé asi ohodnotili moje osobní vlastnosti i odborné znalosti.“

Prezidentský volební model Deníku, stav k 2. prosinci 2022
Volební model Deníku: Babiš a Nerudová dotahují Pavla, Středula ztrácí

Jaroslav Bašta byl naopak disident, vězeň minulého režimu a chartista jako Pavel Rychetský. Vadil by mu na Pražském hradě bývalý člen KSČ? „Výrok předsedy ÚS Pavla Rychetského, který byl před rokem 1968 také členem komunistické strany, jsem nepochopil. Lidé, kteří v ní byli, by se měli chovat uměřeně. Vzhledem k mé minulosti a také tomu, že jsem byl předsedou tzv. lustrační komise po roce 1989, je kombinace členství v KSČ a spolupráce s předlistopadovými tajnými službami horší. Takového prezidenta bych nechtěl. Týká se to Andreje Babiše a Petra Pavla.“

S Putinem by jednali. A dali mu záruky

V rozhovoru pro Deník na konci ledna Bašta řekl, že Vladimir Putin nemá žádný důvod k invazi na Ukrajinu. Mýlil se. Máme za sebou osm měsíců kruté ruské agrese. Zároveň se stále častěji hovoří o příměří a nutnosti mírových jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron v televizi F1 uvedl: „Musíme se připravovat na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jaké poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu.“ Jak se k tomu kandidáti stavějí?

„Čas na jednání o příměří je vždycky, za každé války. Zejména v situaci, kdy jsme se před několika dny o patnáct metrů vyhnuli tomu, že se lokální válka mohla stát válkou mezi Ruskou federací a NATO,“ míní Bašta. Podle Rohanové byl čas na příměří a vyjednávání od začátku: „Měli bychom využít veškeré diplomatické nástroje, abychom tuto nesmyslnou válku co nejdříve zastavili.“

Souboj Deníku: Čeho se bojíte (jakou hrozbu považujete v současnosti za nejzávažnější)?
Prezidentský souboj Deníku: Kandidáti prozradili, čeho se v dnešní době obávají

Ukrajinská strana ovšem trvá na tom, že než zasedne ke stolu s Ruskem, musí její území opustit poslední okupační voják. „Mě hlavně mrzí nevinné oběti na obou stranách. Světové společenství by umělo učinit maximum, aby válka skončila. Je třeba vést jednání na úrovni Evropská unie, NATO, Ukrajina a Rusko a hledat různé průniky. Většina válek končí dohodou, která musí být vyvážená,“ soudí Zima.

Macron naznačuje, že by se do hry mohl vrátit závazek o nerozšíření NATO o Ukrajinu. Její budoucí členství ale Česká republika podporuje.

„Prezident Macron má zcela pravdu. Pokud tyto záruky nebudou, válka bude pokračovat. Vždycky tvrdím, že i špatný mír je lepší než válka. Zvláště když hrozí, že lokální válka přeroste v celoevropskou nebo dokonce světovou,“ uvedl Bašta. Tomáš Zima míní, že musí být záruky pro Rusko, Ukrajinu i Evropskou unii, což bude věc jednání.

Zákon o přímé volbě by se měl zpřesnit

Jaroslav Bašta, Denisa Rohanová i Tomáš Zima se opírají o hlasy poslanců či senátorů. Nejvyšší správní soud nyní řeší třináct stížností na splnění zákonných podmínek registrace, mezi nimi i na kandidaturu Denisy Rohanové. „Nevidím důvod, proč by soud neměl moji kandidaturu potvrdit. Zákon jasně říká, že podpisy musejí být odevzdány v době, kdy jsou zákonodárci ve své funkci,“ řekla v debatě předsedkyně České asociace povinných, která posbírala podpisy poslanců z minulého volebního období.

Profesor Lubomír Kopeček
Politolog Lubomír Kopeček: Ideální soupeř pro Babiše? Nerudová

Nebyla by ani pro zpřesnění zákona o přímé prezidentské volbě, na rozdíl od svých soupeřů. „Měl by být upřesněn v pasáži o přepočítávání hlasů občanů, protože tam mi postup ministerstva vnitra přišel poněkud zvláštní, zejména když to odnesli dva matematici, u nichž je zarážející, že by měli takovou chybovost,“ pravil Bašta.

Dvě změny by v zákoně o přímé prezidentské volbě udělal Tomáš Zima: „Jasně by mělo být vymezeno období, kdy mohou být podpisy sbírány. Logická perioda je od vyhlášení voleb předsedou Senátu. Druhá věc se týká podpory několika kandidátů jedním senátorem či poslancem. Podle mě by tu možnost mít měli, neboť jde výhradně o umožnění účasti ve volbě.“

Pokud chcete znát i další názory první trojice debatérů, sledujte čtyřdílnou anketu na Deník.cz.