Schillerová zopakovala, že za nejčistší by považovala zavedení pouze jedné sazby ve výši 15 procent. Sociální demokraté ale upozorňují na rozpočtový dopad takového rozhodnutí. Ministryně a Hamáček se dohodli, že ze zrušení superhrubé mzdy mají profitovat hlavně lidé s nízkými a středními příjmy.

Schillerová minulý týden představila šest různých variant možného zrušení superhrubé mzdy a úpravy daně z příjmu v rozmezí od 15 do 19 procent. S premiérem se minulý týden dohodla, že zůstanou dvě sazby - není zatím jasné jaké. Návrh bude součástí rozhodování o státním rozpočtu na příští rok.

Daň z příjmu 19 procet a progresivní zdanění

Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka. Za nejrozumnější Hamáček považuje daň z příjmu zaměstnanců ve výši 19 procent a zavedení progresivního zdanění.

V neděli předseda ČSSD uvedl, že by patnáctiprocentní daň z příjmu znamenala propad příjmů 90 miliard korun. Schillerová už dříve řekla, že část by se vrátila do rozpočtu na dani z přidané hodnoty, protože by lidé s vyšší výplatou více utratili, takže by šlo o 76 miliard korun. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard korun.

Po dnešním jednání s Hamáčkem plánuje ministryně financí rozepsat návrhy výdajových stránek jednotlivých kapitol rozpočtu na příští tok. Na přelomu srpna a září pak podle nové ekonomické prognózy odhadne ministerstvo příjmy. Jednání s ministry o rozpočtu na příští rok začne Schillerová v první polovině září.