Odliv dárců silně pociťuje spolek Zdravotnizajisteni.cz, který pomáhá od začátku války přímo na Ukrajině, pomáhá s evakuacemi civilistů a zajištěním zdravotnické pomoci civilistům. Případně zajišťuje dodávky a rozvozy zdravotnického materiálu a léků pro těžce nemocné děti i dospělé. „V současné době podpora ale opadla natolik, že máme obavy, aby bylo z čeho nakupovat základní materiál alespoň pro naše vlastní zdravotníky,“ konstatuje zdravotník a hlava spolku Jan Zamrazil.

„Zůstalo menší jádro pravidelných dárců, ale teď v létě cítíme další pokles,“ poznamenává. Důvody vidí v rozptýlení pozornosti kvůli letním dovoleným a otupělosti vůči konfliktu, ze kterého byli na počátku v šoku. „Teď to lidé berou víc jako věc, která se prostě děje, jich se ale přímo nedotýká a prvotní strach a šok opadly,“ míní Zamzrazil.

Pozůstatky války v Kyjevě. Protitankové zátarasy před budovou hlavní pošty v centru Kyjeva stále zůstávají, kdyby se Rusové chtěli pokusit ukrajinskou metropoli znovu dobýt.
Válka trvá, ale lidé žijí dál. Irpiň a Kyjev jsou důvodem, proč pomáhat Ukrajině

Vybrat kýženou částku skrze internetovou sbírku se zatím nepodařilo organizaci Zahrádka Troja, která vytvořila adaptační skupinu pro ukrajinské předškoláky, kteři opustili s maminkami domovy, a chtěla pomoc v následujících měsících ještě rozšířit. Do konce sbírky zbývá osm dní, potřebných prostředků je ale zatím jen něco přes čtvrtinu. „Od jednotlivých dárců se prostředků sešlo méně, než jsme čekali. Projekt se ale v první fázi podařilo dokončit díky podpoře Nadace Via,“ připouští vedoucí organizace Jan Spilka. Pokles dobročinnosti vidí ve zdražování. „Lidé bojují s napjatými rozpočty, žijí v nejistotě,“ míní Spilka.

Očekávaný vývoj

Opadnutí solidarity ale odborníci i dobročinné organizace předpovídali už v prvních týdnech od začátku invaze Ruské federace na Ukrajinu. A překvapením proto není. „Velmi podobný vývoj je u většiny náhlých a nečekaných krizí, jako jsou například živelné katastrofy. Nejvíc peněz dojde za první dva tři týdny,“ poznamenává vedoucí mediálního oddělení organizace Člověk v tísni Tomáš Urban. Poté se živelná pomoc od jednotlivců, kteří přispívají na účty různými částkami, mění spíše na pomoc institucionální, kdy peníze proudí prostřednictvím konkrétních akcí nebo od větších subjektů či firem a nadací.

Na rozdíl od živelných katastrof je ale válka dlouhodobá záležitost a množství nutných finančních prostředků se zvyšuje každý den jejího trvání. „Před válkou jsme měli na východě Ukrajiny přibližně stovku pracovníků, teď je číslo dvojnásobné,“ přibližuje jen personální situaci Urban. Na program podporující Ukrajinu během prvních tří týdnů přišlo na účet Člověka v tísni k jedné a půl miliardě korun. V současné době se na sbírkovém účtě SOS Ukrajina nachází okolo dvou miliard korun.

Přechod hranice z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční přechod Ubla
PŘEHLEDNĚ: Jak lze pomoci uprchlíkům u vás doma i v Česku

Během uplynulého víkendu, v souvislosti s výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, se částky na charitativních účtech pohnuly směrem nahoru. Lidé využili symboliky a na účty zasílali větší částky v hodnotě 1968 korun či menší obnosy zredukované na číslo 68. „V našem případě to bylo sto dvacet dárců, kteří přispěli tou plnou částkou,“ vypočítává Urban.

Velkou sumu si také připsal účet velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Podle jeho sdělení na sociálních sítích to bylo 24,2 milionu korun od více než čtrnácti tisíc lidí. „Za tyto peníze bude po konzultacích s ministerstvy obrany Ukrajiny a České republiky zakoupen vojenský materiál pro síly obrany Ukrajiny,“ uvádí velvyslanectví.