Schválený návrh na rozdíl od předchozího nepočítá se zvýšením plateb za státní pojištěnce, nižší budou provozní výdaje státu. Zástupci teď už opozičního ANO i hnutí SPD ohlášené úspory už dřív kritizovali. Výhrady k návrhu mají také odbory a podnikatelé, kteří dnes s vládou rozpočet projednali v tripartitě.

Celkové příjmy rozpočtu budou 1613,2 miliardy korun a výdaje 1893,2 miliardy korun. Návrh chce vláda ve Sněmovně schválit do konce března, v prvním čtení by ho poslanci měli projednat 18. února. V rozpočtovém provizoriu je hospodaření státu kvůli tomu, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh rozpočtu od Babišovy vlády se schodkem 376,6 miliardy korun. Nový kabinet avizoval, že chce vypracovat návrh se schodkem pod 300 miliard korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes uvedl, že bez zvyšování daní se podařilo vyčlenit dostatek peněz na priority, které ČR posouvají dopředu. "Předchozí vláda jen od roku 2019 zadlužila každého občana ČR o 90 tisíc korun, každý tedy dluží 250 tisíc korun. Tomu vláda nemohla přihlížet a také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci," uvedl Fiala. Upozornil, že navržený schodek je také o 140 miliard korun nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09)
Vláda chce snížit platby za státní pojištěnce. Válek to nepřímo potvrdil

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová označila schválený návrh rozpočtu za dobrou zprávu. "Kormidlo se po několika letech otočilo do směru zodpovědné fiskální politiky. Lze jen doufat, že se tento kurz vládě podaří držet i nadále," uvedla.

Rozpočet počítá s úsporami, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.

Nezvýšení plateb za státní pojištěnce kritizuje Asociace českých a moravských nemocnic i zdravotnické odbory, které v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ale opatření bude mít nulový dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče a odměny zdravotníků. Platí podle něj schválená úhradová vyhláška pro letošní rok.

Snížení kapitálových výdajů

Na platech státních zaměstnanců vyčíslilo ministerstvo financí úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií na osm miliard korun. Půjde na ně 19 miliard korun, v minulých letech hradil státní rozpočet zhruba 27 miliard ročně. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Vláda ale dnes zvláštním usnesením uložila podle informací ČTK ministrovi financí, aby nákup bojových vozidel zohlednil v rozpočtu na další roky.

Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun. Rozpočet předsednictví České republiky v Radě Evropské unie vláda zvýšila o 400 milionů korun z původně plánovaných 1,3 miliardy korun.

Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje ministerstvo financí využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, zvýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.

Daňové příjmy rozpočtu by letos měly stoupnout na 733,6 miliardy korun, loni rozpočet z daní získal 698,7 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla letos klesnout na 32,6 procenta z loňských odhadovaných 33,5 procenta.

Jednotlivá ministerstva mají v návrhu rozpočtu naplánované vesměs vyšší výdaje než loni, ale nižší proti návrhu Babišovy vlády. Třeba u ministerstva životního prostředí je to pro letošek 22,7 miliardy korun, což je dvojnásobek proti loňsku, ale o 682 milionů Kč méně proti návrhu předchozího kabinetu. Ministerstvu práce a sociálních věcí mají výdaje proti loňsku vzrůst o 44 miliard na 758 miliard Kč. Naopak rozpočet ministerstva pro místní rozvoj se má letos snížit na 28,6 miliardy korun z loňských 29,5 miliardy. Meziročně klesnou i výdaje ministerstev zahraničí a kultury. Rozpočet Akademie věd vzroste na téměř sedm miliard korun.

Zemědělci od svých protestů ustoupit nechtějí. Vše záleží na schůzce s premiérem.
Krácení dotací chápeme. Nesmí být ale likvidační, říkají zemědělci

Z návrhu vyplývá, že Česko letos bude dávat na obranu 1,33 procenta hrubého domácího produktu (HDP). I přes nárůst rozpočtu se tak tento ukazatel poprvé po několika letech sníží. Loni to bylo 1,4 procenta, předloni 1,3 procenta HDP.

Školským odborům chybí v návrhu výhledy financování na další roky. Obávají se zároveň, aby se úspory letos nedotkly peněz na platy pro učitele, kteří do škol nastoupí od nového školního roku v září. Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce není dobře, že vláda šetří na investicích. Vysoké školy naopak návrh oceňují.

Zástupci podnikatelů po jednání tripartity uvedli, že podporují zajištění stability veřejných financí a snížení schodku. Odbory kritizují některé úsporné kroky. Dál chtějí jednat o zvýšení platů, vadí jim zmrazení plateb státu do zdravotního pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané. K tomu mají připomínky také zaměstnavatelé.