Kliknutím zvětšíteRadost z takového zdražování lidé pochopitelně nemají. Zejména nízkopříjmové rodiny či senioři poukazují na to, že hledat další úspory je pro ně velmi složité. „Uhlí nás teď vyjde na zhruba 17 tisíc korun za rok, každý měsíc dávám z mého důchodů stranou zhruba tisíc až patnáct set korun. Jestli to takto půjde dále, nevím, kde na uhlí seženeme peníze. Zdražuje úplně vše,“ zlobí se seniorka Milena Černá z Jesenicka ve Středočeském kraji.
Jenže současný růst nemusí být definitivní. V závěru roku dorazí nejspíše další vlna zdražení. „Je potřeba počítat s tím, že by se pak průměrná roční cena mohla přiblížit až ke 30 tisícům,“ odhaduje Kovanda.
Na zprávy o zdražování už reagovali i zákazníci. Prodejci tak mají plné ruce práce. „Zakázek je nyní hodně, museli jsme posílit rozvozy uhlí. A další a další zákazníci stále přibývají,“ popisuje situaci jednatel firmy Palivo-Pavlíkov ve Středočeském kraji Michal Šarlingr. Jedním dechem však dodává, že nápor není způsoben jen zdražováním, ale i odkladem nákupu takzvaně na poslední chvíli.
Podle dalších prodejců i nadále platí, že uhlí se nakupuje především na jaře. „Řada stálých zákazníků je již předzásobená. Nyní si nakupují uhlí ti, co nemají veliké skladovací prostory a nebo nákup odkládali z finančních důvodů,“ komentuje majitelka Uhelných skladů Buťa v obci Ostrov v Karlovarském kraji Eva Buťová.
Výpadky dodávek nehrozí
I přes rapidně zvýšenou poptávku zatím výpadky dodávek uhlí na sklady prodejců nehrozí. „V posledních letech jsme se snažili změnit spotřebitelské chování. Tedy aby lidé nakupovali uhlí nejen na začátku topné sezony, ale také na jaře či v létě a předzásobovali se tak, aby nedošlo právě k vykoupení zásob na skladech. Myslíme si, že se nám to podařilo,“ říká mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.
Problémy s dodávkami uhlí nepředpokládá ani skupina firem spadající pod společnost Sev.en Energy AG. „V současné době sice evidujeme enormní zájem o uhlí vhodné pro domácnosti, zásobu uhlí máme zatím dostatečnou. Předpokládáme ale, že zájem o uhlí bude ještě vyšší,“ doplňuje mluvčí společnosti Eva Maříková.
Velký podíl na zdražování uhlí podíl mají rekordně drahé emisní povolenky. Zatímco v loňském roce stále jedna cirka pět set korun, letos je třikrát dražší. Svoji roli ve zdražování sehrály také klimatické podmínky. V Evropě bylo málo větrno. „To způsobuje, že produkce elektřiny z větrných elektráren je nedostatečná. Musí být nahrazována elektřinou vyráběnou z plynu. Jenže ani té není dostatek. Zásobníky na plyn se po loňské poměrně dlouhé a vydatné zimě nedaří v Evropě doplňovat. Takže Evropa a s ní i svět hledá poslední záchranu právě v uhlí,“ vysvětluje Kovanda s tím, že právě kvůli takovému vývoji vzrostly světové ceny uhlí za letošní rok na dvojnásobek.
Uhlí ale i tak patří k levnějším zdrojům vytápění. Menší náklady jsou pouze při topení dřevem. I to zdražuje, ovšem ne tak rapidně. Na konci roku 2020 stál metr krychlový palivového dřeva 423 korun, nyní je průměrná cena 480 korun. Nicméně stále se jedná o cenu o dost nižší, než za kterou se dřevo prodávalo na začátku roku 2019 - tehdy to bylo 722 korun.
V Česku vytápí dům uhlím zhruba čtyři sta tisíc domácností, z toho tři sta tisíc topí v kotlích první a druhé emisní třídy. Provoz právě těchto kotlů bude od 1. září 2022 zakázaný. Lidé tak budou muset investovat do nových účinnějších a především ekologičtějších, nebo zcela změnit způsob vytápění. Ten, kdo bude nadále provozovat nevyhovující kotel, může dostat pokutu až ve výši 50 tisíc korun, a to i opakovaně.
57
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
