S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE

Po celém městě jsou bronzové sochy a sousoší slavných osobností australské politiky a veřejného života. Všechny zachycené osobnosti mají jedno společné. Vypadají velmi evropsky a většinou i britsky. Podobně britsky vypadá trochu chaoticky vypadající zasedání dolní komory parlamentu, která ministra Lipavského také přivítala.

„Politika, hlavně ta parlamentní a vládní, je stále doménou evropských obyvatel Austrálie. Podařilo se do ní sice proniknout jak zástupcům Aboriginců, tak tu máme i zástupce Australanů asijského původu, ale to jsou stále jen výjimky. Vysoká politika je pořád doménou evropské části populace,“ vysvětluje jeden australský novinář pracující v Canbeře.

Reportáž Luboše Palaty z Indonésie najdete zde: 

Indonéské hlavní město Jakarta. V budoucnu ho vystřídá nová metropole, která roste na ostrově Borneo
Indonésie v srpnu otevře nové hlavní město. Uprostřed pralesů na Borneu

Pro všechny obyvatele hlavního města, které má dnes stále jen čtyři sta tisíc obyvatel a poslanci a ministři v něm většinou sídlí jen po dobu zasedání parlamentu a vlády, podobně jako poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku a Bruselu, to ale zdaleka naplatí.

I dnes v ulicích Canberry, kde většinu obyvatel tvoří zaměstnanci armády a vládních úřadů, které tu sídlí, a na rozdíl od poslanců a špiček vlády tu tito lidé také trvale žijí, potkáte hlavně evropsky působící lidi. Ale ani tady to neplatí bez výjimky.

Jak to vypadá v ulicích australské Canberry? Podívejte se: 

V hotelích pracují velmi často Indové, mezi studenty je hodně Číňanů, k vidění jsou i Japonci a zástupci mnoha dalších asijských národností. Mezi „Evropany“ je tu také malá česká krajanská komunita, která zde provozuje i školu. „Je to tu pořád hodně britské, tedy takříkajíc původní. Ale v Austrálii jsme už trochu výjimka,“ říká asi čtyřicetiletá krajanka Lenka, která se do Canberry přivdala.

Sydney, australský New York

Má pravdu. Ve čtyřiapůlmilionovém Sydney, největším městě Austrálie vzdáleném od Canberry jen několik set kilometrů, na australské poměry coby kamenem dohodil, je všechno jinak. Je to takový australský multietnický New York.

V poledne chodí na nábřeží kolem přímořského zálivu s přístavem běhat snad půlka města, zbytek se tady o polední pauze prochází, nebo obědvá. Z hlediska etnické rozmanitosti máte pocit, že je tu celý svět.

Přečtěte si také reportáž Luboše Palaty z Indie:

Staré Dillí je centrální historická část indického města Dillí. Dvacetimilionová metropole je chaotická, přelidněná a ne úplně čistá.
Indie, nejlidnatější země planety, se chce stát hlavní světovou velmocí

Evropské typy se tu míchají s Indy v turbanech, s Číňany, Japonci, Korejci a dalšími zástupci mnoha různých asijských národů, je tu velká arabská komunita, jsou tady uprchlíci z Ukrajiny, lidé z celé Evropy, včetně mnoha tisíc Čechů, respektive Australanů původem z Česka. Jen lidí původem z černé části Afriky tu moc není.

„Sydney právě pro tuhle rozmanitost miluji,“ říká při vydýchávání po běhu svalnatý třicátník Johny. „V Canbeře bych umřel nudou. Tady je celý svět, všechny kultury, všechny kuchyně, a to je dobře,“ vyzdvihuje. „Každý sem přišel odněkud, ale všichni jsme Australané. Mám pocit, že to pořád funguje,“ dodává.

Sydney je australským multietnickým New Yorkem. Prohlédněte si jej:

Ne každému to tak přijde, hlavně starší Australané jsou ostražití. „Austrálie, kterou jsem znala, už není. Je to pořád víc a víc asijská země. Moje vnoučata už budou žít ve státě, kde to převezme asijská část obyvatelstva,“ říká česká penzistka, která přišla do Austrálie na konci šedesátých let po srpnové invazi.

Půl milionů imigrantů ročně. Legálních

Počet obyvatel Austrálie se i nyní každoročně zvyšuje asi o půl milionu přistěhovalců. Před několika lety přesáhl 25 milionů, ale teď už se podle odhadů blíží osmadvaceti a do pár let bude žít v Austrálii díky přistěhovalectví přes třicet milionů obyvatel.

Přistěhovalectví podporuje i australská vláda, na rozdíl od Evropské unie ale jen to legální. Vláda si vybírá profese, které Austrálii chybí. To jsou nejen lékaři nebo informatici, učitelé, ale také například kvalifikovaní řemeslníci. Všichni ostatní, a to i z Evropy, mají problém se sem legálně dostat. „Je to výrazně složitější než před deseti, dvaceti lety,“ říká jeden australský Čech, který přišel kolem roku 2000. „Není to opravdu vůbec lehké,“ tvrdí.

Nelegální migraci řeší Austrálie i za současné „proimigrační“ labouristické vlády velice tvrdě. Austrálie si pronajala původními obyvateli opuštěný tichomořský ostrov Nauru a několik dalších destinací mimo australský kontinent, kam všechny zadržené nelegální migranty deportuje a kde čekají na výsledek svého azylového řízení. Podmínky v táborech jsou velmi tvrdé.

Austrálie je kvůli tomu předmětem kritiky, ale na svém modelu řešení nelegální migrace všechny australské vlády trvají. Ministr Lipavský se v Canbeře sešel kromě vicepremiéra a ministra obrany Richarda Marlese i s ministryní vnitra Clarou O’Neilovou, kde se vedle hlavního tématu kybernetické bezpečnosti dostalo i na migraci.

Izrael jako turistická země zmizel z mapy. Bez ukončení války v Gaze se na ni nevrátí:

Jeruzalém během války s radikály z hnutí Hamás, leden 2024
Válka v Gaze je drahá i pro Izrael. Odehnala turisty, chybí pracovní síly

Dnešní levicová vláda bere „australský model“ nikoli jako nějakou pýchu, ale okolnostmi vynucenou nutnost, k níž se zatím nepodařilo najít alternativu.

„Máme svůj model řešení nelegální migrace, ale jsme daleko od toho, abychom někoho poučovali, že se to má dělat právě takto,“ řekl při setkání s novináři labouristický poslanec Luke Gosling, který vede australsko-českou meziparlamentní skupinu.

Z evropské stále více asijská Austrálie

Australská čísla přitom mluví jasně. Příliv imigrantů z Asie, i těch legálních, obrovsky roste. Loni přišlo jen z Číny a okolí kolem dvou set tisíc imigrantů, celkově z Asie kolem půl milionu. Pro srovnání, ze střední a východní Evropy kolem devatenácti tisíc a z celé západní Evropy asi padesát tisíc.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

Především Číňané našli v imigraci jednu díru, se kterou dosud nikdo moc nepočítal. Svůj pobyt v Austrálii si prostě koupí. Zaplatí si zdejší velmi drahá univerzitní studia, přeplácí Australany při prodeji nemovitostí, ženou nahoru jejich ceny a způsobují realitní krizi.

„Číňané se někdy chovají, jako by měli nekonečně peněz. A co nemohou dostat přímo, to si tady koupí. Mnohdy neumí ani anglicky, a přesto se dostanou na studia na vysoké školy, a dostanou tak studentské vízum. Univerzity potřebují peníze. Jsou jich tu všude mraky,“ říká na nábřeží v Sydney jedna postarší Australanka původem z Británie. „Je to děsné a nebezpečné. Mám z toho strach. Když budou chtít, tak si brzy koupí celou Austrálii,“ dodává.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE