Kliknutím zvětšíteJeden z ukrajinských organizátorů akce a člen ukrajinské teritoriální obrany Andrij Radnjuk řekl ČTK, že výstava nazvaná Testament Buči je příležitostí, jak Evropany upozornit, že válka na Ukrajině je stále aktuální a že ohrožení míru v Evropě je nadále veliké.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk, který nad akcí převzal záštitu, v projevu při otevření výstavy řekl, že zájem obyvatel Západu o Ukrajinu začíná slábnout.
„Válka trvá už půl roku. Vlna empatií a solidarity, která se od samého počátku zvedla, zde stále je, ale neustále slábne," řekl Melnyk. To, že si lidé v centru Berlína mohou nyní prohlédnout vůz, ve kterém zahynula 14letá Anja Miščenková se svou matkou a dvěma dalšími ženami, je podle něj zásadní.
Už žádné další masakry
„Všichni musíme učinit vše, aby už žádné další auto s civilisty nebylo takto rozstříleno, abychom zabránili dalším masakrům a aby válka skončila. Nesmíme zavírat oči, válka stále není minulost," řekl.
Melnyk, který je znám tvrdou a nevybíravou kritikou váhavého postoje německých představitelů, se dnes ohradil proti tvrzením, že invaze na Ukrajinu je válkou ruského prezidenta Vladimira Putina. Jako Putinovu označuje válku mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz.
„Je mi líto, že komentáře o Putinově válce slyším i od německé vlády," řekl velvyslanec. „Není to jen Putinova válka, je to válka, kterou vedou Rusko a ruský režim," zdůraznil.
„Rozkaz střílet na tento vůz nevydal Putin. Rozhodli o tom vojáci v Buči. Mohli auto zastavit a zkontrolovat, zda v něm jednou jen civilisté, ale neudělali to. Oni se rozhodli střílet," řekl Melnyk.
O tom, že za agresí nestojí jen Putin, hovořil i Radnjuk, který je členem územní obrany v regionu města Buča. Radnjuk v rozhovoru s ČTK řekl, že dobře chápe postoj Evropanů, kteří ruskou invazi nepovažují za svou válku a kteří začínají být válečným zpravodajstvím a solidaritou s Ukrajinou unaveni.
„Přesně stejnou otázku jsme si pokládali v roce 2014, kdy Rusové zahájili invazi na východě Ukrajiny. Mnozí z nás jsme si říkali, že ta válka je daleko, že se nás netýká, že máme dobré vojáky, kteří se o to postarají, a že si raději zajdeme na skleničku," řekl Radnjuk o proruském povstání na Donbasu. "Berlín je nyní ve stejné situaci jako my v roce 2014. Nyní je ale válka i v Kyjevě a já mohu vidět ruskou agresi na vlastní oči," řekl.
Druhá zastávka je Evropa
Podle Radnjuka je teď pro Evropu rozhodující stát po boku Ukrajiny. „To je možnost, jak ubránit Evropu včetně Německa před ruskou agresí," řekl. Podle něj je jasné, že Ukrajina není jediný cíl Moskvy. „Druhá zastávka je Evropa. Berlín s Německem je navíc pro Rusko psychologickým místem vítězství. Posledních deset let Rusko intenzivně buduje kult vítězství ve druhé světové válce (nad nacistickým Německem) a postoj, že Rusko může zvítězit znovu," řekl.
Radnjuk si je vědom, že válku na Ukrajině jako hrozbu pro Evropu mnozí Evropané včetně Čechů nevnímají. „Můj vzkaz České republice a všem Evropanům je, že Putin a Rusové nemají rádi slabost. Pokud se s nim člověk snaží jednat, vést dialog, tak je pro ně jen slaboch. To je jejich doktrína," dodal.
Dodávka, ve které čtveřice žen zahynula, bude na náměstí Georga Grosze na bulváru Kurfürstendamm k vidění do 15. září. Již dříve se ukrajinští organizátoři snažili ukázat v centru Berlína zničenou ruskou vojenskou techniku. Tehdy ale výstavu, která byla ve Varšavě a Praze, berlínská městská část Mitte (Střed) odmítla s tím, že není vhodné ukazovat tanky a transportéry, ve kterých pravděpodobně zemřeli vojáci.
Otázku vhodnosti dnes zmínil i Oliver Schruoffeneger, který je radním městské části Charlottenburg-Wilmersdorf. Tato radnice s výstavou souhlasila. „Výstava bude vyvolávat diskuze. Může být klid a pokojná atmosféra našeho městského bulváru narušena takovým hrůzným dokladem války? Musíme vystavovat takovéto obrazy války a násilí? Já říkám ano, musíme," řekl radní. Válka na Ukrajině podle něj vyžaduje širokou diskuzi, ke které tato výstava může přispět.
57
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
