Třetí nejlidnatější katolická země na světě na osm, tak by mohla znít tajenka křížovky. Jejím ne úplně očekávaným výsledkem je právě tato tropická ostrovní země na jihovýchodě Asie, dnes už více než stomilionové Filipíny. Země je nejzazší výspou křesťanství uprostřed Tichého oceánu. Sousední Indonésie je naopak největším muslimským státem vůbec s více než čtvrt miliardou obyvatel.

Filipíny za svou křesťanskou současnost, věřících je tu i dnes přes 80 procent, vděčí španělské kolonizaci, kterou hned od počátku provázelo úsilí křesťanských misionářů. Mezi nimi hrálo v 17. století významnou roli i několik misionářů z Čech a Moravy.

Místo pomlázky přitlučení na kříž

„Největším svátkem roku tu jsou Velikonoce, je tu týden volno a školáci mají prázdniny ještě déle,“ popisuje realitu na Filipínách jeden z českých diplomatů působících v Manile. „A pokud jde o Vánoce, ty tu začínají už v říjnu a vedle náboženského významu jsou i velkým komerčním svátkem,“ dodává.

Indonésie s ohromující rychlostí buduje novou metropoli Nusantara:

Indonéské hlavní město Jakarta. V budoucnu ho vystřídá nová metropole, která roste na ostrově Borneo
Indonésie v srpnu otevře nové hlavní město. Uprostřed pralesů na Borneu

Po celém světě jsou pak slavné fotografické výjevy z nejextrémnější části filipínských Velikonoc, kdy se především v provincii Pampanga desítky Filipínců nechávají za přihlížení davů dobrovolně ukřižovat, a následují tak symbolicky Ježíše Krista. Někteří to dělají každý rok po několik desetiletí. Tato hrůzná, ale velmi fotogenická podívaná podle americké agentury AP odráží jedinečnou podobu filipínského katolicismu, který spojuje církevní tradice s lidovými pověrami. Představitelé filipínské katolické církve se proti ukřižování ohrazují. Uvádějí, že lidé mohou svou hlubokou víru a náboženskou oddanost projevit, aniž by si ubližovali, například charitativní činností.

Jak uvádí AP, podle místního významného katolického kněze a aktivisty Roberta Reyese jsou krvavé obřady odrazem toho, že církev nedokázala mnohé Filipínce plně poučit o křesťanských zásadách a nechala je na vlastní pěst hledat způsoby, jak hledat boží pomoc při nejrůznějších neduzích. Podle jednoho polského kněze, který v současnosti na Filipínách působí, je to ale spíše prostě tak, že víra na tisících ostrovech tohoto tropického státu je prostě jiná než v jeho středoevropské vlasti. A těžko se to porovnává a měří západními měřítky.

Rozvod téměř nejde

Jednou z takových ukázek odlišností od Evropy je zdejší nemožnost rozvodu manželství. Filipíny, přes snahy části parlamentu dosáhnout v minulých letech možnosti se rozvést, zůstávají společně s Vatikánem jedinou zemí světa, kde to stále není možné. V roce 2018 už dolní komorou parlamentu prošel návrh zákona, který to měl umožnit, ale tehdy vládnoucí prezident Rodrigo Duterte to nepřipustil. Proto tento zákaz stále platí.

Pro Evropu je rychle rostoucí demokratická Indie možností, kam stáhnout část investic z problematické Číny:

Staré Dillí je centrální historická část indického města Dillí. Dvacetimilionová metropole je chaotická, přelidněná a ne úplně čistá.
Indie, nejlidnatější země planety, se chce stát hlavní světovou velmocí

Pokud manželství nefunguje, je možné požádat o anulaci sňatku, ale to je velmi složité a jako důvody jsou přijatelné opravdu velice zásadní věci, například to, že jeden z partnerů byl donucen k sňatku násilím. „Proto tady lidé žijí v případě nefungování v přece jen o něco jednodušeji dosažitelné odluce. V tom případě ale oficiálně dál zůstávají manželé a nemohou se znovu oženit, nebo vdát,“ vysvětluje evropský diplomat působící v Manile.

To, co platí pro filipínské křesťany, ale neplatí pro zdejší nevelkou muslimskou menšinu. Muslimům na Filipínách se totiž rozvod umožňuje. „Jeden můj známý, který odešel od manželky a chtěl se znovu oženit, proto přešel na islám,“ vysvětluje diplomat s úsměvem.

Sex byl povolený od dvanácti

Některé věci tu jsou ale naopak překvapivě jednodušší, byť to úplně katolické morálce neodpovídá. Některým Čechům, kteří na Filipínách žijí, se podařilo udělat děti svým oficiálně dál vdaným filipínským partnerkám.

V Česku to není úplně jednoduchá situace a za oficiálního otce se až do vyvrácení opaku pokládá pro úřady manžel ženy, která dítě porodila. A to i když se tak stane krátce pro rozvodu. V případě, kdy se dítě narodí v době do uplynutí třístého dne od zániku manželství, je tak podle českého zákona otcem manžel matky. Dá se to dodatečně, po uplynutí určité „ochranné“ doby, změnit, ale není to ani jednoduché, ani levné.

Třicet tisíc Čechů v Austrálii je pátou největší českou komunitou v zahraničí:

Krajané u protinožců jsou hrdými Čechy. V Austrálii mají školy i Sokol
Krajané u protinožců jsou hrdými Čechy. V Austrálii mají školy i Sokol

Kupodivu na katolických Filipínách je toto jinak. „Tady není třeba žádné dokazování, jako otec se zapíše ten, koho matka dítěte nahlásí,“ doplňuje diplomat.

Na Filipínách také platila do roku 2022 naopak jiná problematická, s katolicismem složitě kombinovatelná právní úprava, která povolovala sex už od dvanácti let. Zatímco rozvody se zatím prosadit nepodařilo, ostatně nemají ani jasně nadpoloviční podporu mezi filipínským obyvatelstvem, zvýšení hranice na v civilizovaném světě obvyklých šestnáct let prezident Duterte nebránil. A před dvěma roky zákon podepsal.

Zdroj: Deník/Luboš Palata

S Deníkem na konci světa

Šest zemí za 11 dní. Zahraniční reportér Deníku Luboš Palata vyrazil s českou delegací na dosud největší a nejvzdálenější misi české diplomacie. Jak se žije v zemích, jako je Indie, Austrálie, Filipíny či Japonsko?

  • Sérii reportáží najdete postupně na Deník.cz od pondělí 26. února ZDE