Kliknutím zvětšíteJsem lovec, bratr je střelec. Přesně tak popisoval sebe a svého mladšího sourozence slavný Manfred von Richthofen - nejslavnější německý pilot první světové války, přezdívaný Rudý baron. Jeho mladší bratr Lothar byl stejně jako on elitním německým pilotem. Zatímco však Rudý baron létal a útočil s chladnou hlavou a promyšleně, Lothar von Richthofen byl divokým a impulzivním nebeským jezdcem. Nakonec si na konto připsal celkem čtyřicet sestřelů, byť ten, který ho proslavil zřejmě nejvíc, je dodnes považován za sporný - a britská strana jej neuznává vůbec.
Přestože Lothar von Richthofen měl za první světové války díky své divoké povaze několikrát na mále, nakonec se na rozdíl od svého staršího a slavnějšího bratra dožil konce konfliktu. I tak ale zemřel mladý - pouhé čtyři roky po skončení války, 4. července před sto lety, zahynul při letecké nehodě způsobené technickou závadou na motoru stroje, který pilotoval.
Kam jde Manfred, tam i Lothar
Lothar-Siegfried svobodný pán von Richthofen se narodil v roce 1894 jako druhé nejstarší ze čtyř dětí. S o dva roky starším bratrem Manfredem vzájemně odmalička soupeřili. Bratři Richthofenovi byli příslušníky šlechty, a dětství tak prožili obklopeni blahobytem a privilegii. „Lothar byl vysoký a štíhlý, s třpytivýma bronzovýma očima, které odrážely jeho bezmeznou radost ze života,“ uvádí server History Net.
Navzdory sourozenecké rivalitě měli spolu Manfred a Lothar dobrý vztah a mladší z bratrů svého staršího sourozence vždy následoval. Když se tedy Manfred von Richthofen připojil k jezdectvu, Lothar neváhal, a stal se důstojníkem 4. dragounského regimentu. „Když vypukla první světová válka, byl mladší Lothar stále ještě v důstojnické škole, ale hned se nechal převelit a odešel do boje. První bojové zkušenosti získal v Belgii a Polsku. Při jedné z přestřelek byl zabit jeho kůň rovnou pod ním a Lothar vyvázl jen tak tak,“ uvádí server History Net.
Později byl Lothar von Richthofen převelen do Francie, a i zde se projevil jako odvážný voják. „V říjnu, kdy sloužil u Attigny, získal za chrabrost Železný kříž 2. třídy,“ uvádí server Ace Pilots.
Později mladého šlechtice čekala služba na východním frontu. U pozemních jednotek se ale nudil. Rychlé krvavé útoky se střídaly s dlouhým čekáním bez postupu, a tak když ho jeho starší bratr Manfred, který se mezitím dal k letectvu, začal přesvědčovat, aby jej mladší sourozenec opět následoval, neváhal Lothar von Richthofen dlouho. Do Německého letectva vstoupil koncem roku 1915 a zde měl ukázat, že je rozeným stíhacím pilotem.
Stát se esem
Od počátku roku 1916 sloužil Lothar von Richthofen v letce Jasta 23 jako pozorovatel, přičemž se v této roli zúčastnil i bitvy u Verdunu. „Ve dvoumístném pozorovacím letounu bylo jeho úkolem fotografování nepřátelských pozic, pozorování dělostřelectva. Za své činy byl vyznamenán Železným křížem 1. třídy,“ zmiňuje server History Net.
Jenže tak jako po celý dosavadní život, i v této chvíli toužil Lothar po tom, dostihnout svého staršího bratra. Manfred von Richthofen se totiž mezitím zařadil mezi nejúspěšnější německé stíhače. „Se směsicí pocitů - od hrdosti až po závist - Lothar sledoval, jak byl jeho bratr přeřazen ke stíhací letce Jasta 11, kterou tehdy vedlo letecké eso Oswald Boelcke. Jen do konce roku 1916 už měl Manfred na kontě patnáct sestřelů a byl považován za hvězdu. Lothara spalovala touha následovat kroky staršího bratra, a ve volném čase tak dělal vše proto, aby získal pilotní licenci. To se mu do konce roku skutečně povedlo,“ zmiňuje web.
Poprvé samostatně letěl 25. prosince 1916. „V únoru následujícího roku byl Lothar von Richthofen poslán na zdravotní dovolenou. Po zotavení a úspěšném zakončení pilotního výcviku byl 6. března 1917 přidělen ke stíhací letce Jasta 11, jejíž velení mezitím převzal jeho starší bratr Manfred,“ zmiňuje server Ace Pilots.
Když společně bratři začali létat u Jasty 11, Německo doslova šílelo. Manfred už byl esem es, vyznamenán nejvyššími německými vyznamenáními. Své letouny nechával natírat krvavě červenou barvou a byl národním hrdinou. A najednou sloužil bok po boku s mladším, neméně zajímavým bratrem. „Děti, ženy a mladíci snící o kariéře pilotů doma shromažďovali pohlednice s portrétem sympatických bratří,“ uvádí server History Net.
Lovec a střelec
S bratry Richthofenovými v čele se Jasta 11 stala nejvražednější německou letkou. Fungovala dokonale. Lothar se držel v blízkosti bratra a učil se od něj umění leteckého boje. Byl stejně talentovaný jako on. První vzdušné vítězství si nárokoval už 28. března 1917. Jeho obětí se stal letoun FE 2b z 25. Squadrony Britského královského letectva. Rudý baron byl z výkonu svého mladšího sourozence nadšen. „Lothar měl včera první letecký boj. Svého protivníka zasáhl a ten za sebou zanechal černou páchnoucí stopu. Samozřejmě nespadl - to by bylo příliš velké štěstí. Lothar je velmi svědomitý, povede se mu dobře,“ napsal Manfred von Richthofen svým rodičům.
Byť byli oba bratři skvělými piloty, brzy se začalo ukazovat, že za kniplem sedí zcela odlišné osobnosti. Zatímco Manfred chladně kalkuloval, Lothar se do všeho řítil impulzivně, po hlavě. Sám Rudý baron o sobě a bratrovi prohlásil, že jsou jako lovec a střelec.
„Když jsem sestřelil jednoho Angličana, byla moje lovecká vášeň pro nejbližší čtvrthodinku ukojena. Proto nedovedu sestřelit dva Angličany bezprostředně po sobě. Cítím se lovcem. U bratra tomu je jinak. Měl jsem příležitost pozorovat jej při sestřelení jeho čtvrtého a pátého protivníka. Vidím, jak bratr letí za Angličanem, ze kterého právě vyšlehly plameny. Vedle Angličana letí jiný. Bratr opustí prvního, který je ještě stále ve vzduchu, zamíří kulomet na druhého a hned střílí dál,“ popsal Rudý baron.
Přestože byl s výkony svého bratra spokojený, zároveň cítil, že jeho bojový styl hraničí s lehkomyslností. „Neví, jak přestat. Má jen jednu myšlenku: Nepřítel musí jít k zemi,“ poznamenal Manfred von Richthofen.
Nejslavnější sestřel… který se nikdy neodehrál
Byť mladší von Richthofen při každém letu lehkomyslně hazardoval se životem, jeho styl "na hraně" se ukázal jako velmi úspěšný. Během takzvaného Krvavého dubna, jak Britové označili období německé vzdušné dominance na jaře 1917, se Lothar von Richthofen stal doslova za pár dní leteckým esem, a do konce května 1917 nastřádal již 24 sestřelů. V květnu také získal, stejně jako jeho starší bratr, nejvyšší německé vyznamenání.
Zároveň se ale potýkal s častými zraněními a na svou leteckou základnu se vracel jen s velkou dávkou štěstí. I když počátkem května 1917 odjel Rudý baron na dovolenou a Lothar po bratrovi převzal velení Jasty 11, jak uvádí Manfredova autobiografie, po pouhých osmi dnech byl Lothar ve vzdušném boji raněn.
Ještě před tím se ale odehrál Lotharův zřejmě nejslavnější vzdušný boj, který později hojně využila německá propaganda. Pravdou ovšem je, že tento kousek vypadal v realitě trochu jinak, než se říkalo.
Lothar vedl skupinu pěti Albatrosů D.III, když se setkali s jedenácti letouny elitní 56. squadrony Britského královského letectva. V jednom z britských letounů sedělo největší anglické letecké eso Albert Ball. Setkání dvou es se rychle proměnilo v dramatický letecký souboj. Do už tak velkého chaosu se navíc přimíchaly letoun Spad a britský trojplošný stíhací letoun Sopwith. Svědkem souboje Richthofena a Balla byl německý letec Wilhelm Allmenröder. „V divokém krouživém souboji se najednou otočili a vrhli se na sebe, jako by měli v úmyslu narazit. Vypálilo se jen pár výstřelů,“ popsal Allmenröder.
Po třech průletech Richthofen ohlásil, že se jeho protivník vrhnul na zem. Němci Lotharovi okamžitě připsali Ballův sestřel a pro německou propagandu šlo o velký svátek. Jenže ve skutečnosti podle všeho nakonec nejslavnější vítězství mladšího bratra Rudého barona nebylo tak jasné. Německý důstojník, který našel trosky Ballova letadla, a lékař, který prohlédnul jeho tělo, prohlásili, že neexistuje žádný důkaz o tom, že bylo britské eso sestřeleno. A i sám Richthofen ve své zprávě z boje chybně identifikoval svého protivníka jako trojplošník Sopwith.
Celá bitva se navíc odehrávala za bouřkového počasí a špatné viditelnosti. „Pozdější výzkum celé události naznačil, že Ball sám havaroval,“ uvádí server History Net. Ball, jako Richthofenův sestřel číslo 20, tak zřejmě nakonec vůbec sestřelen nebyl.
Nešťastná třináctka
Jen pár dní po souboji s Ballem byl Lothar von Richthofen raněn. V nemocnici ležel dalších pět měsiců. Když se zotavil, s vervou se pustil do boje a na konto si připsal další sestřely. „Ovšem 13. března 1918 se Lotharův Fokker Dr I. poškodil a při pokusu o přistání narazil do drátů vysokého napětí,“ připomíná server History Net. Při děsivé havárii mladý letec utrpěl vážná zranění hlavy.
A zase na několik měsíců směřoval do nemocnice. V péči lékařů byl v podstatě více času, než na bojišti. „Jeho zranění mu však paradoxně pomohla dožít se konce konfliktu, protože v těchto měsících byla zabita většina jeho spolubojovníků z letky,“ konstatuje server History Net.
Horší, než jakákoliv fyzická zranění nakonec pro Lothara von Richthofena byla zpráva, kterou dostal 21. dubna 1918, kdy ještě ležel v nemocnici. Dozvěděl se, že v boji zahynul jeho starší bratr Manfred. „Kdybych tam byl, tak by se to nestalo!“ zvolal prý Lothar.
Jakmile se vyléčil, vrátil se okamžitě do boje. Tentokrát už jako velitel Jasty 11. „Svůj poslední sestřel zaznamenal 12. srpna 1918. Sundal Sopwith Camel pilotovaný britským esem Johnem Summersem,“ uvádí web Ace Pilots.
Když se 13. srpna 1918 opět chystal k bojové akci, prohlásil: „Dnes musí být prokletí třináctky prolomeno.“ Ovšem jeho přání nebylo vyslyšeno. Při souboji s britskými letouny mu nepřátelé prostřelili pravou nohu, a válka pro něj skončila.
Až do jejího konce už se na nebe nepodíval, neboť ho po tomto zranění čekaly další měsíce v nemocnici. „V té chvíli měl na kontě působivých čtyřicet sestřelů, a mladý Richthofen byl povýšen na nadporučíka,“ konstatuje server History Net.
Musím létat
Po skončení války se Lothar von Richthofen oženil s hraběnkou Doris von Keyserlingkovou a stal se otcem dvou dětí. Vyzkoušel několik zaměstnání, dokonce i v zemědělství, po čase ale bylo jasné, že nedokáže žít bez létání. Toto rozhodnutí se mu však stalo osudným.
Z válečného hrdiny a esa Lothara se stal komerční pilot převážející pasažéry a poštu mezi Berlínem a Hamburkem. Na svůj poslední let se vydal 4. července 1922, tedy přesně před sto lety. Jeho stroj LVG C.VI ovšem měl závadu na motoru, a zřítil se nedaleko hamburské čtvrti Fuhlsbüttel, kousek od letiště. Zatímco dva pasažéři z letadla, herečka Fern Andra a režisér Georg Bluen, přežili, byť byli několik měsíců v nemocnici, pilot Lothar von Richthofen zraněním podlehl. Bylo mu pouhých sedmadvacet let.
Čtenář reportér
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
