Jak překvapivé pro vás jako znalce střední Evropy bylo, že Polsko s požadavkem reperací vůči Německu přišlo?
V Polsku se tato otázka periodicky objevuje od roku 1989, jak v politice, tak mezi historiky.

Ony už přece v nultých letech byly nějaké reparace dokonce vyčísleny?
V roce 2004 předsedkyně Svazu vyhnanců a tehdy poslankyně Spolkového sněmu Erika Steinbachová usilovala o vymáhání odškodnění na Polsku pro odsunuté Němce. Jedna čtvrtina území předválečného Německa totiž připadla po druhé světové válce Polsku. Požadavky vyhnanců vyvolaly polskou protireakci. Tehdejší primátor Varšavy a pozdější prezident Lech Kaczynski poslal souhrn nároků za zničenou Varšavu, což samo o sobě byla astronomická suma. Ale tehdy to byla odpověď na nepřístojné chování německého Svazu vyhnanců. Ovšem otázku, zda Polsko má vůči Německu reparační nároky, to otevřelo.

Diplomat. Jan Sechter (54), velvyslanec v Polsku (2008-2013), v Rakousku (2013-2017), zástupce velvyslance v Německu (2002-2007). Podílel se na jednáních o odškodnění obětí nacismu.Diplomat. Jan Sechter (54), velvyslanec v Polsku (2008-2013), v Rakousku (2013-2017), zástupce velvyslance v Německu (2002-2007). Podílel se na jednáních o odškodnění obětí nacismu.Zdroj: Se svolením MDČR

Teď jsme ale o mnoho let dál a Německo nyní vůči Polsku žádnou záminku nezavdalo. A Varšava přesto poslala do Berlína účet v přepočtu za 32 biliónů korun. Proč teď?
Také si tu otázku kladu. V Polsku někteří tvrdí, že to bylo vždy na stole a teď je vhodná doba. Tento krok prosadil ostatně bratr zesnulého Lecha Kaczynského Jaroslaw, který jakoby dokončoval to, co bratr začal.

Má to podtext i uvnitř polské politiky, kde se pomalu blíží další volby?
Má. Dnešní polská vládní reprezentace tím říká, že něco takového by opozice nebyla nikdy schopna udělat, protože podle nich vůči Německu projevovala zbabělost.

Rakouská jaderná elektrárna Zwentendorf je od českých Dukovan vzdálená sto kilometrů. Na rozdíl od ní ale nikdy nebyla v provozu. Na břehu Dunaje stojí od roku 1976.
První polskou jadernou elektrárnu postaví Američané. O druhé se tvrdě vyjednává

Co mluví proti polským reparačním nárokům?
Hlavním argumentem je, že Polsko po válce získalo velká území na úkor Německa. Polsko se také v roce 1953 zřeklo vůči Německé demokratické republice (NDR) všech reparačních nároků.

Má Polsko tedy vůbec v něčem argumenty pro to, aby o reparace mohlo žádat?
Poláci tvrdí, že NDR v té tobě Spolková republika neuznávala a NDR nemá jako stát právního nástupce. Dodávají, že ke zřeknutí se reparací došlo pod nátlakem SSSR. Používá se také argument, že to Varšava chtěla otevřít reparace v roce 1990. Ale nemohla, neboť ve smlouvě o sjednocení Německa 2 plus 4 se řešila jen hranice Spolkové republiky. To je polský příběh.

Ten německý příběh s reparacemi Polsku je jaký?
Němci říkají, že vše je vyřešeno sjednocením Německa a tím, že Němci definitivně uznali polskou hranici na Odře a Nise.

Polské hranice před rokem 1938 a po roce 1945.Polské hranice před rokem 1938 a po roce 1945.Zdroj: Deník

Není ten německý pohled racionální? Polsko ale naopak ztratilo obrovská území na východě ve prospěch SSSR. Neměla by reparace Polsku platit Moskva nebo třeba Bělorusko?
Tato otázka se sice nabízí, ale otevřela by spoustu dalších. Tyto věci se měly řešit v letech na konci druhé světové války. Vinou vypuknutí Studené války k tomu nedošlo. Poslední šancí pak bylo období po roce 1990. Teď už jakékoli vznesení nároku jednoho státu vůči druhému znamená narušení rovnováhy, kterou tady máme. Byť jako důsledek Studené války.

Podařilo se odškodnit alespoň oběti nacismu?
Tam se to odškodnění podařilo. Ale majetkové nároky vůči Německu se vyrovnávaly uvnitř bloků, východního a západního.

Polský premiér Mateusz Morawiecki
Polský boj o teplo: Země zdaní všechny velké firmy

Co je příčinou, že se majetkové nároky přesto, i v případě Polska, i dnes vrací?
Je to dáno neexistencí mírové smlouvy s Německem. Poučení je, nekončeme válku bez smluv. Kvůli tomu Německo a Polsko nemají k prosazení svého pohledu právní titul. Oba státy si tak mohou ponechat svůj postoj.

Když půjdeme od historické zkušenosti do přítomnosti, je to podle vás tak, že mírovou smlouvou by určitě měla skončit i agrese Ruska proti Ukrajině a válka, kterou tím Moskva vyvolala?
Ano, jsem o tom jednoznačně přesvědčen. Konflikt nelze ukončit jen příměřím. Zkušenost z druhé světové války by měla být poučením.

Zdroj: DeníkCo vás zajímá na Evropské unii?

Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže plastové příbory a brčka? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz