"Vzpomínám si na to dobře. Voda se valila přes přepad a potom zaplavila okolí, třeba nedaleký Bojanov. Ale hráz hlavní nápor ustála. Pokud by se tak nestalo, škody by byly obrovské," popsal Vojtěch.
V provozu byl bezpečnostní přeliv Sečské přehrady až do 12. července a jeho maximální přepad dosáhl šedesáticentimetrové výšky. Sečská přehrada i tak zadržela 4,5 milionu kubíků vody.
Před pětadvaceti lety povodeň poškodila úrodu zemědělcům, značnou újmu tehdy utrpěl farmář Jaroslav Kopista z Úhřetic, kde se stéká řeka Chrudimka s Novohradkou. Pozemky má zaplavené pravidelně, a jak se pro Deník v minulosti vyjádřil, nechal si je pojistit.
„Ale to nebyla reakce na záplavy v devadesátém sedmém, pojistil jsem se už v roce 1993, bez toho podnikat nelze. Uvědomil jsem si, jak se mění klima. Nemovitosti jsou druhořadé, základem jsou pole,“ vysvětlil farmář.
Řeky se v místě vylily z břehů a šoféři neměli nouzi o dramatické chvíle. "Silnice byla úplně zaplavená. Autem jsem se tam bála projet, protože jsem před sebou viděla jen obrovský rybník namísto cesty," zavzpomínala Jana Novotná z Pardubic.
close
info
Zdroj: Deník/Jan Lakomý
zoom_in
25 let od ničivých povodní.
Velmi špatná situace byla před čtvrtstoletím na Hrochovotýnecku a Lužsku, kudy protéká řeka Novohradka. "Nevěděli jsme, co se děje. Řeka se vylila a my jsme jen sledovali, jak voda dokáže proniknout zdí a podlahou do domu. Naměřili jsme tehdy půl metru výšky," uvedl starosta Hrochova Týnce Petr Schejbal.
Podívejte se ve videu, jak povodeň v roce 1997 na Seči zachytil Vlastislav Vojtěch:
Také v Luži Novohradka zaplavila dvorky a zahrádky přilehlých domů. Bylo potřeba hlídat most, protože jen pár centimetrů chybělo k tomu, aby se přes něj přelila voda. Řeka měla velkou sílu, poškodila nejen koryto, ale i dva jezy.
Na Chrudimce byla v červenci 1997 nejzávažnější situace v oblasti Hlinska a v úseku přilehlém k soutoku s Novohradkou. Přes příznivý účinek přehradních nádrží Hamry a Seč došlo v některých lokalitách k rozsáhlým záplavám a ke škodám na řadě obytných domů, na komunikacích a hlavně na korytě řeky.
Nejhůř z východních Čech odneslo tehdejší povodně Orlickoústecko:
K povodni došlo i v povodí Doubravy. V horní části toku vznikly škody převážně jen na pozemcích v údolní nivě. Přehradní nádrž Pařížov zachytila obrovské množství vody, ale i přesto se povodeň nevyhnula Žlebům a obci Vrdy, kde zaplavila stadion a koupaliště.
Povodně v roce 1997 odstartovaly dlouhou sérii záplav na Chrudimsku - opakovaly se v letech 2002, 2008, 2010 a dalších. Ukázaly, že proti velké vodě se lze bránit budováním poldrů nebo řízenou regulací toků. Třeba v Sobětuchách se vylila voda z potoka před patnácti lety a potom ještě v roce 2010, kdy dokonce odnášela kontejnery a osobní auto proměnila v loď. "Teď už naštěstí máme nový a mnohem průtočnější most," řekl místní zastupitel Tomáš Jirotka.
Podívejte se na video z rodinného archivu Zdeňka Sasína ml.:
Nádrž Seč:
Přehradní nádrž Seč byla postavena v letech 1924 až 1935 ve skalní soutěsce ležící mezi zříceninami hradů Oheb a Vildštejn. Kromě účelu ochrany před povodněmi byla také budována pro účely využití vodní energie ve špičkové vodní elektrárně postavené posléze pod přehradou, dále k nadlepšení průtoků a k rekreaci a chovu ryb pro sportovní rybolov. Hráz vodního díla je gravitační, zděná z žulového kamene, je v koruně 165m dlouhá, vysoká 42m nad základovou spárou a 35,5m nad terénem, v základech je široká 33m a v koruně 6,8m. Hráz je zakřivená do oblouku o poloměru 150m, celkový objem tělesa hráze je 75 000 metrů krychlových. Žulový kámen se na stavbu dopravoval lanovkou ze 7,5 km vzdáleného lomu v Libkově u Nasavrk a bylo ho celkem přepraveno 120 000 kubíků. Místní kámen se po provedených zkouškách jevil jako nepoužitelný. Lanová dráha dodaná z Rakouska i při ceně 4 200 000 korun představovala poloviční náklady, než kdyby se kámen měl dovážet povozy, jejichž provoz by byl stejně v zimním období velmi problematický.
Zdroj: Sdružení přátel Pardubického kraje
