"Vzpomínám si na to dobře. Voda se valila přes přepad a potom zaplavila okolí, třeba nedaleký Bojanov. Ale hráz hlavní nápor ustála. Pokud by se tak nestalo, škody by byly obrovské," popsal Vojtěch.

V provozu byl bezpečnostní přeliv Sečské přehrady až do 12. července a jeho maximální přepad dosáhl šedesáticentimetrové výšky. Sečská přehrada i tak zadržela 4,5 milionu kubíků vody.

Před pětadvaceti lety povodeň poškodila úrodu zemědělcům, značnou újmu tehdy utrpěl farmář Jaroslav Kopista z Úhřetic, kde se stéká řeka Chrudimka s Novohradkou. Pozemky má zaplavené pravidelně, a jak se pro Deník v minulosti vyjádřil, nechal si je pojistit.

„Ale to nebyla reakce na záplavy v devadesátém sedmém, pojistil jsem se už v roce 1993, bez toho podnikat nelze. Uvědomil jsem si, jak se mění klima. Nemovitosti jsou druhořadé, základem jsou pole,“ vysvětlil farmář.

Velká voda na Orlickoústecku začala budit obavy už 5. července 1997.
Čtvrtstoletí od ničivých povodní: Stejná zkáza už by neměla přijít

Řeky se v místě vylily z břehů a šoféři neměli nouzi o dramatické chvíle. "Silnice byla úplně zaplavená. Autem jsem se tam bála projet, protože jsem před sebou viděla jen obrovský rybník namísto cesty," zavzpomínala Jana Novotná z Pardubic.

25 let od ničivých povodní.25 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Velmi špatná situace byla před čtvrtstoletím na Hrochovotýnecku a Lužsku, kudy protéká řeka Novohradka. "Nevěděli jsme, co se děje. Řeka se vylila a my jsme jen sledovali, jak voda dokáže proniknout zdí a podlahou do domu. Naměřili jsme tehdy půl metru výšky," uvedl starosta Hrochova Týnce Petr Schejbal.

Podívejte se ve videu, jak povodeň v roce 1997 na Seči zachytil Vlastislav Vojtěch:

Zdroj: Youtube

Také v Luži Novohradka zaplavila dvorky a zahrádky přilehlých domů. Bylo potřeba hlídat most, protože jen pár centimetrů chybělo k tomu, aby se přes něj přelila voda. Řeka měla velkou sílu, poškodila nejen koryto, ale i dva jezy.

Na Chrudimce byla v červenci 1997 nejzávažnější situace v oblasti Hlinska a v úseku přilehlém k soutoku s Novohradkou. Přes příznivý účinek přehradních nádrží Hamry a Seč došlo v některých lokalitách k rozsáhlým záplavám a ke škodám na řadě obytných domů, na komunikacích a hlavně na korytě řeky.

Nejhůř z východních Čech odneslo tehdejší povodně Orlickoústecko:

25 let poté. Velká voda začala budit obavy už 5. července.
Čtvrtstoletí od ničivých povodní na Orlicku: Zničené domy, záchranáři na člunech

K povodni došlo i v povodí Doubravy. V horní části toku vznikly škody převážně jen na pozemcích v údolní nivě. Přehradní nádrž Pařížov zachytila obrovské množství vody, ale i přesto se povodeň nevyhnula Žlebům a obci Vrdy, kde zaplavila stadion a koupaliště.

Povodně v roce 1997 odstartovaly dlouhou sérii záplav na Chrudimsku - opakovaly se v letech 2002, 2008, 2010 a dalších. Ukázaly, že proti velké vodě se lze bránit budováním poldrů nebo řízenou regulací toků. Třeba v Sobětuchách se vylila voda z potoka před patnácti lety a potom ještě v roce 2010, kdy dokonce odnášela kontejnery a osobní auto proměnila v loď. "Teď už naštěstí máme nový a mnohem průtočnější most," řekl místní zastupitel Tomáš Jirotka.

Povodeň v roce 1997 si vyžádala padesát lidských životů. Desetitisíce lidí přišli o střechu nad hlavou.
Povodeň 1997 den po dni. Katastrofa začala deštěm

Podívejte se na video z rodinného archivu Zdeňka Sasína ml.:

Zdroj: Youtube

Nádrž Seč:

Přehradní nádrž Seč byla postavena v letech 1924 až 1935 ve skalní soutěsce ležící mezi zříceninami hradů Oheb a Vildštejn. Kromě účelu ochrany před povodněmi byla také budována pro účely využití vodní energie ve špičkové vodní elektrárně postavené posléze pod přehradou, dále k nadlepšení průtoků a k rekreaci a chovu ryb pro sportovní rybolov. Hráz vodního díla je gravitační, zděná z žulového kamene, je v koruně 165m dlouhá, vysoká 42m nad základovou spárou a 35,5m nad terénem, v základech je široká 33m a v koruně 6,8m. Hráz je zakřivená do oblouku o poloměru 150m, celkový objem tělesa hráze je 75 000 metrů krychlových. Žulový kámen se na stavbu dopravoval lanovkou ze 7,5 km vzdáleného lomu v Libkově u Nasavrk a bylo ho celkem přepraveno 120 000 kubíků. Místní kámen se po provedených zkouškách jevil jako nepoužitelný. Lanová dráha dodaná z Rakouska i při ceně 4 200 000 korun představovala poloviční náklady, než kdyby se kámen měl dovážet povozy, jejichž provoz by byl stejně v zimním období velmi problematický.

Zdroj: Sdružení přátel Pardubického kraje