Hvězda betlémská. Podle Bible se na nebi v době narození Ježíše objevila velká hvězda. Taková, jaká je vidět v každém betlému.

Dnes už každý ví, že hvězda s chvostem není pravou hvězdou, ale kometou. Podle astronomů se však v době narození Krista žádná kometa na nebi neobjevila. Dokonce slavná Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak znovu až r. 66 n. l. - objevila se tedy buď příliš brzo nebo příliš pozdě. Hvězda s chvostem se stala tradicí, až v 15. a 16. století díky proslulému italskému malíři. V roce 1304 maloval Giotto di Bondone fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni.

Inspiroval se vlastním pozorováním návratu Halleyovy komety a malba se tak stala vzorem pro mnoho dalších. Tím je vysvětlena hvězda s chvostem nad Betlémem, ale opravdová betlémská, popsaná v Bibli, byla vysvětlena až německým astronomem Johannesem Keplerem. Ten 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planety Jupiter a Saturn a spočítal, že k takovému sblížení došlo v roce 7 před n.l. Podle tohoto objevu se tedy Kristus narodil již před naším letopočtem. Betlémská hvězda, která přivedla tři mudrce do Betléma je tedy sblížení Jupitera a Saturna.

(red)