Upoutávky v novinách, na internetu i pravidelné relace na rozhlasových vlnách zvaly veřejnost k atraktivní zábavě. Tou měly být vepřové hody spojené s pojídáním jitrnic na čas. Byli připraveni fotoreportéři, objevili se i kamery. První soutěžící se začali scházet na náměstí už před devátou hodinou ranní. Borci měli strach, aby se do startovní listiny vůbec vešli. Ačkoliv zabíjačce nic nenasvědčovalo, všichni se utěšovali tím, že vykrmený pašík vtrhne na náměstí krátce po deváté, možná do desáté, ale určitě se něco dít bude. Nedělo.

Po desáté konstatoval domovník z městského úřadu, u kterého si pořadatelé rezervovali přípojku elektřiny, že organizátoři akci pro nepřízeň počasí na poslední chvíli zrušili. Tou dobou však nad Chrudimí svítilo sluníčko a také teploměr přestal konečně dělat jaru ostudu.

Že by se jednalo o nácvik středečního aprílového dovádění? Nevíme. A netuší to ani nikdo ze zklamaných příchozích, kteří se, řečeno slovy známé pohádky, dočkali jitrnice, jakou svět neviděl!

(kd, man)