Vyslovené peklo. Na nohách těžká bagančata, kalhoty, reflexní vesta, seshora pražící slunce, zespodu horký asfalt roztavený na 140 stupňů. Tvrdá to řehole, být silničářem. Kvůli úmorným vedrům přesouvají cestáři vysprávky silnic do brzkých ranních, téměř nočních hodin, případně naopak až na sklonek dne. Přes poledne se v té výhni pracovat nedá.

„Teplá obalovaná směs, kterou používáme na větší vysprávky vozovek, má při zpracování teplotu 140 stupňů Celsia. Pochůzka po takovém povrchu je zvlášť nyní skutečně zážitek,“ řekl ředitel pardubických krajských silničářů Miroslav Němec.

Silničáři musí pracovat, horko nehorko, v ochranných zástěrách, na rukou musí mít rukavice a vyžaduje–li to konkrétní činnost, na nohou holínky. V nynějších parných dnech mají mnozí posunutou pracovní dobu. Začínají už před čtvrtou ráno, aby měli na polední výheň už volno.

Zatím ale cestáři nemuseli nikde, a to ani v Královéhradeckém kraji, řešit podobné průšvihy na horkem zkrabatělých vozovkách, jako předevčírem na D5 za Plzní nebo včera na Pražském okruhu. „Běžným jevem je v nynějších vysokých teplotách ale pocení asfaltu,“ řekl náměstek královéhradeckých krajských silničářů Petr Zima.

Na silnicích se při pocení asfaltu vytvářejí malé bublinky a prasklinky. Emulze, která se používá na vysprávky, má totiž při zpracování teplotu 60 stupňů, a takovou povrch vozovek v těchto vedrech dosahuje. Asfalt se vlastně roztéká. Takto poškozené úseky se posypávají kamennou drtí. „Častěji se s tím však setkáváme na méně frekventovaných silnicích nižších tříd. Na 'jedničkách' prakticky vůbec,“ dodal Zima.

Cestáři v Pardubickém kraji mohou být například v těchto dnech paradoxně rádi za velké stáří zdejších silnic. Nejvíc se totiž potí relativně nový asfalt se stářím do deseti let. Povrchy řady okresek jsou však staré 20 až 30 let, mají tak už změněné fyzikální vlastnosti a proti pocení jsou odolnější.

Jak podotýkají cestáři, závady, které kvůli horku potkaly D5 či Pražský okruh, se stávají nejčastěji na kontaktu dvou různých povrchů, například betonu a asfaltu. To je právě případ dálničních mostních konstrukcí. Beton a asfalt totiž mají rozdílnou tepelnou roztažnost.