Obec se nalézá na úpatí Železných hor a první písemné zmínky o ní pocházejí z roku 1137. Dominantou obce je barokní kostel sv. Jana Křtitele, zaujme ale i kaple sv. Jana Nepomuckého (na snímku) a krásná krajina v okolí Běstviny.

Barokní kostel se tyčí na vrcholu kopce a shlíží do náměstí, kde uprostřed stojí šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, pravděpodobně postavená kolem roku 1720. Uvnitř kaple je kamenný podstavec, jenž má představovat oblouky Karlova mostu. Dříve na něm stála vyřezaná socha dvou andělů, kteří podpírali sv. J. Nepomuckého. Pod nohama měli andělé vyřezané hlavy, které představovaly čtyři světadíly. Uvnitř kaple je klenutý strop, jenž se zdvihá se v šestibokou lucernu. Zajímavostí kaple je, že byla postavena ještě před svatořečením Jana Nepomuckého.

Objekt má plno znaků známého barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho. Předpokládá se, že stavební dílo dle jeho plánů mohl uskutečnit jeho žák Jan Jakub Vogler.

Obec není známá pouze historickými objekty, ale také nedalekou Pařížovskou přehradou, která je technickou památkou.

Běstvinu ale proslavila i osobnost malíře Jindřicha Průchy, který zde pobýval a maloval krásy Železných hor a vytvořil kvalitní malířská a kreslířská díla v duchu impresionismu i expresionismu. Ta se dnes nacházejí v soukromých sbírkách a nejznámější jeho obraz nese název „Ptáčnice.“ V domě, kde pobýval a tvořil, má Průcha umístěnu pamětní desku. Obdiv ke zdejší krásné krajině sdílelo mnoho malířů, například Antonín Chittussi, ale i umělci jako byla M. Pačová.

Za prohlídku stojí v Běstvině vedle zámku na náměstí také chráněný strom platan javorolistý. Jeho stáří je odhadováno na 200 let, obvod kmenu činí kolem šesti metrů, výška dřeviny je asi 40 metrů. V okolí obce se nalézají i další památné staré duby, které by mohly hovořit o dávné minulosti. Zvídavým návštěvníkům stačí jen sledovat turistické značky a cyklistické stezky.

Pavel Kalina