Páté komando tvoří záložáci. Prošli náročnými zkouškami podobně jako profesionální vojáci, ale mají svá civilní zaměstnání. Tito příslušníci záloh náleží k chrudimskému výsadkovému pluku, pocházejí však z různých koutů republiky. A proto se někteří z nich ocitli mezi prvními, kteří viděli moravské vesnice zpustošené červnovým tornádem. Bezprostředně po uklidnění živlu se do záchranných prací zapojili v Hruškách a Lužicích místní příslušníci pátého komanda výsadkového pluku. Ještě před příjezdem hasičů obcházeli pobořené domy, s baterkami v rukou hledali lidi v ruinách a ve sklepích. Postupně se k nim přidávali další příslušníci komanda, takže v konečném součtu se zapojilo do odstraňování následků 14 mužů, kteří vyslyšeli volání místních obyvatel o pomoc.

"Vidět následky katastrofy je otřesné, měli jsme pocit, že jsme se ocitli na místě, kterým prošla válečná fronta a nadto jej zasáhlo zemětřesení. Překvapil nás rozsah škod, které si člověk uvědomí, až když je sám spatří. Krizové řízení bylo v prvních dnech ještě značně neorganizované, proto jsme pomoc konzultovali alespoň s policií. Reakce byla kladná - paragáni, ať vám to jde od ruky," popisují první okamžiky záchranných prací příslušníci chrudimského pátého komanda Martin Drbošal a Pavel Kinc.

Fyzicky zdatná organizovaná skupina byla plně využívána. Záložáci se pustili do výškových bouracích prací na poškozených střechách a zakrývání odkrytých stropů plachtami proti dešti. Bourali menší objekty, odklízeli sutiny, vyklízeli půdy a nakládali kontejnery. Tamní lidé jsou pomocí nadšeni.

"Mají radost z toho, že armáda funguje a říkají, že ji budou vždy a všude chválit. Děkují, že oni by se s tím sami dřeli týden. Je to pro nás ta nejhezčí odměna," vypráví parašutisté, jejichž zkušenosti z různých profesních oborů přišly při záchranných pracích velmi vhod.

"Měla jsem tu čest s nimi pracovat v Moravské Nové Vsi. Jsou to neskuteční dříči a pracanti, a přesto si udrželi humor a rozesmávali celou partu. Díky, kluci," vzkazuje vojákům dobrovolnice Tereza Šteflová.

5. komando

Záložní jednotka výsadkového pluku je předurčena k posílení sestavy pluku při maximální ambici nasazení útvaru a k doplnění neobsazených míst v organizační struktuře komand či střediska zbraní, která může být způsobená mírovou nedoplněností nebo bojovými ztrátami. K plnění těchto úkolů je uzpůsobena organizační struktura 5. komanda, která vychází ze struktury ostatních komand. Jednotka je schopna zasazení padákovým výsadkem.

Z deseti hlavních úkolů pluku jich dokáže pět plnit samostatně, zpravidla jako výsadkové úkolové uskupení, a to:

Vzdušně-výsadkové operace - patří mezi ty nejkomplexnější úkoly nově budovaného výsadkového pluku. Proto je nemůže s nadějí na úspěch provádět nikdo jiný než výsadkáři, kteří jsou pro ně předurčeni – svým specifickým výběrem, organizační strukturou, výzbrojí i výcvikem.

Tento typ operací předpokládá zasazení jednotek na padácích nebo pomocí přistávacího výsadku s využitím vrtulníků.

Taktické úkoly výsadkářů po seskoku, resp. přistání, mohou být různé. Provádění léček a přepadů, manévrový boj, demonstrace síly nebo ovládnutí důležitého objektu. Zpravidla se však jedná o úkoly v týlu nepřítele, jejichž splnění má zásadní vliv na další průběh operací a činností prováděných hlavními silami nadřízeného stupně.

Léčky - počítají se do rodiny úderných operací a mezi výsadkáři jsou i proto operace s využitím léček tak hojně využívané. Na rozdíl od přepadu se jedná o úder na pohybující se objekt, tedy například kolonu vozidel nebo pěší patrolu nepřítele. Cíle operace však zůstávají stejné. Zničit, zajmout, získat zpravodajské informace nebo důležitý materiál.

Výsadkové jednotky jsou schopny ničit i výrazně silnějšího nepřítele, a to palebně. Nedílnou součástí léček je také práce s ženijními prostředky, jako jsou protitankové miny, průbojné nálože a ženijní zátarasy určené prioritně pro zastavení nepřátelské techniky.

Přepadové operace - jsou klasickým zástupcem rodiny úderných operací, jejichž cílem není pouze fyzické ničení infrastruktury nebo sil a prostředků nepřítele, ale obvykle na ně bývá navázán i další záměr.

Přepadové operace se na rozdíl od operací s využitím léček zaměřují na stacionární cíle, konkrétní podoba úkolu tak může být například zničení nepřátelského místa velení, zničení skladu pohonných hmot, získání důležité nepřátelské výzbroje nebo vzetí zajatce. Pokud není stanoveno jinak, jednotky se po splnění úkolu z objektu stahují. Proto není nezbytně nutné dbát na to, aby funkčnost objektu přepadu zůstala zachována.

Vyhledej a znič – tyto operace patří mezi tradiční doktrinální úkoly výsadkových jednotek. Jejím cílem je navázat a udržet kontakt s nepřátelskými skupinami, pokud je to nutné je pronásledovat a provést jejich likvidaci nebo zajetí. Aby byly jednotky co nejvíce mobilní a schopné efektivně vyhledávat a pronásledovat nepřítele, pohybují se s minimální výstrojí a výzbrojí.

V případě konfliktu a pohybu nepřátelských jednotek na území České republiky je nezbytná součinnost s Policií České republiky, stejně tak využití specializovaných prostředků a odborníků, jako jsou psovodi, bezpilotní průzkum či vrtulníkové letectvo.

Ovládnutí - operace tohoto typu mohou na první pohled částečně splývat s přepadovými operacemi, je však mezi nimi hned několik zásadních rozdílů. Hlavním úkolem je získání kontroly nad klíčovým objektem, u něhož se předpokládá jeho další využití vlastními silami. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby objekt zůstal nepoškozen, což se u přepadových operací nevyžaduje. Hlavním rozdílem však je, že po obsazení objektu nedochází ke stažení jednotek, ale ty drží objekt až do vystřídání a předání jiné, mnohdy specializované, jednotce nebo skupině. A o jaké objekty se může jednat? Například letiště, přístavy, elektrárny, vysílače.