„Na ulici se nyní pohybují i lidé, kteří berou normálně důchod, mají své bydlení, ale přiživují se na zimě a dobře vykreslenými příběhy lidi dojímají. Ti, kteří pobývají kolem supermarketů, nejsou bezdomovci, i když tak vypadají,“ upozorňuje preventistka Radka Pochobradská z městského oddělení Prevence kriminality v Chrudimi.
„Stále mám telefonáty, co s nimi děláme, jestli pro ně jezdíme, jestli jim nocleh zajišťujeme. Jestli mají co jíst. Proč se o to lidé nezajímají v létě?“ ptá se preventistka. „S bezdomovci, jichž je v Chrudimi kolem deseti, se celoročně spolupracuje, takže zima je nemůže překvapit. Vědí, kam se mají obrátit a kde složit hlavu. V tuto chvíli jsou stále ještě čtyři místa v noclehárně volná. Ti, kteří nejsou tam, se vždy u někoho schovají. Všichni dostávají dopis, kde mají veškeré informace,“ připomíná Pochobradská.
Peníze nepomůžou
Lidé by podle preventistky neměli dávat bezdomovcům peníze, ale poslat je do noclehárny, kde je o ně neziskovou organizací Sopre postaráno. „Máme tu případ, kdy jeden z bezdomovců spí venku. Městská policie ho několikrát pobízela, ať jde do noclehárny, ale on odmítá. Když se ptáme, proč, tak říká, že je zvyklý venku a dovnitř ho nedostaneme. Takoví lidé jsou adepti na umrznutí a my s tím nic neuděláme, nemáme šanci,“ konstatuje preventistka.
Smyšlená historka
A zmiňuje i jiný příklad. V něm se klient ohání vymyšlenou historkou, jak už nemá tatínka, jak je „hotový“, že nemá, kde být. Když ho lidé posílají do noclehárny, tak říká, že mezi tu „verbež“ nepůjde. „My pak zjistíme, že v noci spí normálně u rodičů a že mu nic nechybí,“ doplňuje Radka Pochobradská.
V Hlinsku mají plán
Hlinsko zkušenost s bezdomovci dosud nemá. Jak míní tamější preventista Jiří Hrabčuk, může to být i tím, že tu panují drsnější klimatické podmínky. „Kdyby se bezdomovci objevili nebo kdyby nastala například havárie v některém z bytových domů, můžeme ale nabídnout dočasné krizové ubytování třeba v prostorách hasičské zbrojnice,“ dodává Hrabčuk.
