Fotogalerie: Kůrovec a jeho likvidace

I když četnost rojení ovlivní letní teploty a srážky, prognózy jsou optimistické. V žádném regionu už dnes není kalamita a Pardubický kraj je na tom s výskytem kůrovce v současné době lépe než v roce 2017, kdy kalamita začínala. Došlo k výraznému poklesu kůrovcových těžeb, které nyní tvoří jen šest procent z celkového množství vytěženého dřeva.

Ale zdaleka není vyhráno. "Není to tak, že by kůrovec zcela zmizel, je tady s námi stále. Napadení se však nyní nechá očekávat spíše na menších lokalitách a bude docházet z pohledu kraje k nestejnému výskytu brouka. Podle odborníků je přesto nutné porosty hlídat. Počasí totiž může situaci rychle změnit," uvedl radní Pardubického kraje Miroslav Krčil.

Letošní rok a uplynulá zima zatím kůrovci nesvědčí. Zima totiž přinesla v regionu nejvíce srážek, převážně dešťových, za celou dobu pozorování. "Brouk vodu nesnáší stejně jako výkyvy teplot, a proto jde o vhodné klimatické podmínky pro efektivní kontrolu škůdce,“ dodal Krčil s tím, že Pardubický kraj má vlastní dotační program pro majitele porostů do 50 hektarů a podpory jim vyplácí průběžně. Letos je možné o peníze žádat až do konce září.

Většinu kůrovcových stromů zpracovaly Lesy ČR do konce loňského roku. To je důležité, protože by v nich pod kůrou brouk přezimoval a během teplých jarních dní napadl v okolí další smrky, případně borovice a modříny. „Díky tomu jsme letos v prvním čtvrtletí zpracovali jen 51 tisíc metrů krychlových napadených stromů, což je 25 procent loňské kůrovcové těžby v tomto období,“ řekl Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR.

Letos ve státních lesích počítají s těžbou bezmála milionu metrů krychlových kůrovcem napadených dřevin. Loni to bylo 1,6 milionů m³ a v roce 2019, kdy kalamita vrcholila, 9,7 milionů m³. Lesy ČR už také zalesnily skoro všechny kalamitní paseky. „Díky teplým dnům jsme letos začali s obnovou 14 tisíc hektarů lesa a výsadbou 56 milionů sazenic už počátkem března. Z toho se čtyři tisíce hektarů obnoví přirozeně ze semen a plodů stojích stromů. Šedesát sedm procent vysazených stromů budou listnáče,“ dodal Strakoš.

Aktuálně se lesníci připravují na první masivní rojení kůrovce. V porostech nainstalovali téměř sto tisíc lapáků, z toho 22 tisíc stojících otrávených a 13 tisíc lapačů. Kromě tradičních metod a obranných opatření využívají Lesy ČR i novinky. Patří mezi ně například stroj ošetřující skoro celý kmen insekticidem. „Děláme stromu brnění, přes které brouk nepronikne,“ vysvětlil konstruktér Karel Janečka.

Lapák je na zemi položený dospělý smrk či jeho části, které jsou pro kůrovce atraktivní kvůli postupně vysychajícímu lýku.
Lapač jako umělá past i stojící lapák odchytávají kůrovce pomocí feromonového odparníku.