Nespokojení obyvatelé Rozhledny napadají výrok investora Milana Kušty o tom, že na sídlišti po dokončení stavby a terénních úprav přibude zeleně. „Té na sídlišti naopak výrazně ubude. Nepravdivé je i tvrzení pana Kušty, že stavby neomezí výhled z oken bytů na panorama města. Doporučujeme panu Kuštovi navštívit jakýkoliv byt v domě čísel popisných 862–864 a převážnou část bytů v domě s čísly popisnými 859–861 a podívat se z jejich oken na panorama města. Pokud si při tom představí umístění plánovaných domů na předmětném pozemku, bude muset uznat, že domy by pohledu na panorama města naopak výrazně bránily,“ domnívá se Jaroslav Remeš, hovořící jménem chrudimského petičního výboru.

Remeš zaslal jménem výboru i otevřený dopis chrudimským zastupitelům. Nespokojení obyvatelé v něm volají po změně usnesení zastupitelstva. „Moc nás všechny zainteresované ‚Rozhledňáky‘ mrzí, že jsme nevěděli o programu zasedání zastupitelstva konaného letos 22. září. V opačném případě bychom na zasedání ve velkém počtu přišli a snažili se vás přesvědčit o nepřijatelnosti prodeje pozemku před našimi okny pro výstavbu bytovek. Naše argumenty by byly velmi silné,“ uvádí se v dopise.

S tím naopak nesouhlasí architekt města Karel Thér. „To, že se město zahušťuje, je normální. Jako obyvatel města s tímto faktem žijete (jedná se o mnoho staletí utvářenou realitu). Koncepční záležitosti s plochami k zastavění vymezené územním plánem jsou veřejně dostupné, jak papírově, tak elektronicky,“ uvádí Thér. „Zde se samozřejmě počítá i s plochami pro zeleň. Příjde mi opravdu zvláštní, když po 12 letech, kdy jste měli možnost kdykoli iniciovat korekci funkčního využití, vzniká Vaše petice po proběhlém zcela legálním a veřejně vypsaném a veřejně vyvěšeném výběrovém řízení. V něm zvítězil návrh s nejvyšší nabízenou cenou a s předloženou studii ideového konceptu zastavění,“ dodává architekt.